ilustrační snímek

ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

Návrh půjčky od EU musí Česko předložit do konce dubna, celou částku nevyužije

  • 3
Česko musí předložit návrh půjčky z evropského Nástroje pro oživení a odolnost do konce dubna letošního roku. Do té doby musí přijmout vláda rozhodnutí. Ve středu to sdělila mluvčí ministra pro evropské záležitosti Mikuláše Beka (STAN) Veronika Lukášová.

Evropská komise Česku nabízí půjčku až 350 miliard korun, její využití se ale nepředpokládá. Kabinet plánuje peníze využít na energetická opatření nebo investice do železniční infrastruktury. Podle dřívějšího Bekova vyjádření měla vláda rozhodnout v únoru.

Vládní zmocněnec pro odolnost a modernizaci ekonomiky Tomáš Hruda měl do konce listopadu zpracovat analýzu, po které kabinet rozhodne o podpořených projektech a výši půjčky. Česko má možnost půjčit si od Evropské komise 14,3 miliardy eur už dva roky, přičemž jde o mechanismus, na němž se státy EU dohodly kvůli boji s ekonomickou krizí vyvolanou pandemií covidu-19.

„Dle čerstvě zveřejněné časové osy, kterou navrhla Evropská komise, musí ČR předložit návrh do konce dubna 2023. Do té doby musí vláda přijmout rozhodnutí. Přesné datum zatím není známo,“ uvedla mluvčí.

EU vymýšlí, jak předejít panice na trhu s energiemi. Česko velké změny nechce

Bek v prosinci řekl, že se předpokládá využití zhruba 100 až 150 miliard korun. „Vláda pečlivě zvažuje výši půjčky s ohledem na již existující zdroje jako ESIF (Evropské strukturální a investiční fondy), Modernizační fond aj.,“ sdělila ve středu Lukášová. Půjčka bude formálně součástí Národního plánu obnovy, který koordinuje ministerstvo průmyslu s úřadem vlády.

Vláda podle Lukášové plánuje peníze využít na investice především do energetické bezpečnosti, jako je například úprava Transalpinského ropovodu (TAL) nebo výstavba česko-polského plynovodu Stork 2. Dále by měly finance jít na energetické úspory, kupříkladu na renovace veřejných budov, či na investice do energetické infrastruktury s ohledem například na posílení distribuční sítě. Velkou část podle Lukášové tvoří také investice do železniční infrastruktury.

Půjčky mají splatnost 30 let od data poskytnutí dané tranše. „Prvních deset let státy splácejí pouze úroky a teprve po deseti letech začínají splácet jistinu půjčky, a to každý rok pět procent ze zapůjčené částky,“ přiblížil už dříve Bekův bývalý mluvčí Marek Zeman. Úrokové sazby podle něj vycházejí z aktuální situace na finančních trzích a dosud byly pro většinu států podstatně výhodnější než financování prostřednictvím dlouhodobých státních dluhopisů.

,