Přísnější kontrola nestátních organizací, nebo evropských institucí? Evropská unie se snaží najít cestu z problému, který po letech znovu rozvířila korupční aféra místopředsedkyně parlamentu. Nabízí se dvě hlavní řešení. Pravice stojí na straně kontrol neziskovek, levice volá po vytvoření nového etického orgánu.
Korupční skandál Katargate zanechal v evropských institucích, obzvlášť Evropském parlamentu (EP), hořkou pachuť. Kromě poškození jména europarlamentu se také jasně odhalily trhliny v systému. Na ně sice například Evropský účetní dvůr upozorňoval již před lety, stále se je ale nepodařilo dostatečně zacelit.
V Evropském parlamentu se tak v pondělí rozvířila debata, kdo je na vině – a v neposlední řadě, jak se vyvarovat dalších podobných skandálů.
Prvním, na koho padlo obvinění, se staly neziskové organizace, některé z nich se totiž staly klíčovým aktérem kauzy Katargate. Otázky budí především jejich financování, tedy odkud do nich proudí peníze na jejich provoz a čí zájmy mohou potenciálně zastupovat.
Zastupovat různé zájmy veřejnosti a upozorňovat na témata, která zůstávají politiky upozaděná, je hlavním smyslem neziskových organizací. Z toho vyplývá jejich hlavní rys, a to že jsou často vedené aktivními občany, kteří mají v daném tématu nějaký osobní zájem a chtějí se podílet na veřejném dění, ať jde o ochranu přírody, humanitární pomoc nebo vzdělávání.
Stát tak péči o danou oblast „outsourcuje“ a nechá ji na starosti neziskovému sektoru. Na evropské úrovni zase pomáhají neziskové organizace při navrhování, zavádění a kontroly prosazování nebo dodržování politik, které jsou v EU zaváděny.
Blame-game v europarlamentu
Obezřetnost si proto podle některých europoslanců vyžaduje to, jaké jsou motivace a zájmy těchto organizací. Statut neziskovky totiž může být pouze nálepkou, prostřednictvím kterého se organizace může dostat nejen k financování, ale i vlivu na politické instituce.
Nyní se Evropská komise spolu s Evropským parlamentem snaží najít co nejelegantnější cestu ven z tohoto problému. A hledají ji o to aktivněji s ohledem jednak na živou kauzu, jednak na napjatý rozpočet Unie.
Komisař zodpovědný za rozpočet a administrativu Johannes Hahn v pondělí vystoupil na plenárním zasedání europarlamentu, aby si vyslechl pohledy zástupců jednotlivých frakcí a pokusil se obhájit pozici Komise. Ta vidí řešení právě v kontrole neziskových organizací.
„Komise se snaží zajistit řádné fungování projektů a odhalovat jednání, které není v souladu s evropskými hodnotami,“ uvedl na plénu komisař. Přestože to často podle něj jsou právě neziskové organizace, které se podílí na odhalování korupčního jednání, je nutné mít na zřeteli i je.
Dohled nad neziskovkami podle Hahna zajišťuje již existující systém finančních nařízení. „Komise má nastavené kontrolní procesy, které zajišťují, že jsou finanční prostředky vynakládány v souladu s evropskými hodnotami. Provádíme monitoring, abychom zajistili, že vše probíhá v souladu s řádnými procesy.“
Slíbil zároveň, že Komise nebude váhat při přijímání nutných kroků proti příjemcům unijních peněz, u kterých se „podle příslušných pravidel“ potvrdí podezření. Podle jakých pravidel jsou ale neziskovky posuzovány, je však předmětem kritiky již delší dobu.
Financování je nepřehledné. Ale to už EU dávno ví
Přestože země na provoz neziskovek vynakládají peníze ze státního rozpočtu, ať již na konkrétní projekty nebo dlouhodobé fungování organizace, tento systém je pro ně výsledně levnější. Financování organizací totiž ze značné části stojí na darech a členských příspěvcích.
Například za rok 2021 tvořila částka, kterou Česko vydalo na „neinvestiční transfery neziskovým a podobným organizacím“, necelé jedno procento státního rozpočtu, celkem 16,7 miliardy korun.
Stejně tak plynou peníze do neziskového sektoru z evropské úrovně. Evropská komise, která má financování neziskovek i jejich kontrolu zjednodušeně na starosti, na ně vynakládá 1,7 procenta celkového unijního budgetu.
Právě v tom spočívá první z kamenů úrazu, jak dříve konstatoval Účetní dvůr. Je mnohem těžší uhlídat financování neziskového sektoru, když do organizací zdroje plynou jak na národní, tak evropské rovině.
Komise zároveň upřednostňuje velké neziskové organizace, které teprve následně zprostředkovávají peníze dalším, menším neziskovkám, což je dalším důvodem jen těžko přehledné situace.
Sledování toho, kam a kolik peněz plyne, nebylo – a zřejmě stále není – ze strany Komise podle Účetního dvora dostatečně transparentní.
Podle hodnocení Výboru pro rozpočtovou kontrolu Parlamentu (CONT) z roku 2017 byly monitorovací a kontrolní procesy týkající se některých neziskových organizací neefektivní. Zejména u těch organizací, které se podle zprávy zaměřují na životní prostředí a sociální a zdravotní politiku.
S nutností větší kontroly neziskových organizací souhlasí i předsedkyně CONTu a členka EPP Monika Hohlmeierová.
Minimum neziskových organizací, které jsou skutečně na vině, tak kazí dobré jméno většině pro společnost přínosných organizací. I to podle ní ukázal skandál bývalé místopředsedkyně Evropského parlamentu a europoslankyně za S&D Evy Kailiové.
„Kauza Katargate naplno odhalila limity v transparentnosti nevládních organizací,“ uvedl pro redakci EURACTIV.cz Tomáš Zdechovský (EPP, KDU-ČSL).
„Proti organizacím, které hrají fair play nic nemáme, dělají důležitou práci. Pak jsou tady ale i ty, které parazitují na systému, nejsou transparentní a podílejí se na nezákonných aktivitách. Nechceme, aby se něco podobného jako Katargate někdy opakovalo.“
Frakce EPP proto chce nastavit takové parametry a podmínky pro neziskové organizace, které by vnesly více světla do jejich financování.
„Pracujeme na konkrétních krocích k odhalení netransparentních nevládních organizací. Rozhodně tuto oblast budeme také bedlivě sledovat ve výboru CONT, a to v úzké spolupráci s Evropským účetním dvorem,“ dodal europoslanec.
Sám Zdechovský se přitom nedávno stal terčem kritiky, jak dříve informoval deník Guardian. Český poslanec čelil otázkám ohledně svých cest do Bahrajnu a jeho pozici k rezoluci o politickém vězni z této země Abdalhádím Chavádžim. Zdechovský kritiku popřel s tím, že si cestu hradil sám, jen ji deklaroval se zpožděním.
Problém není v neziskovkách, ale v systému, varuje levice
S tím, že by veškerá chyba ležela výhradně na bedrech neziskových organizací a jejich kontroly, nesouhlasí europoslanec Udo Bullmann z S&D – frakce, jejíž členky se největší skandál posledních let týkal.
Podezřelými nejsou podle socialistů jen neziskové organizace, ale všichni, kdo dostávají nějaké peníze. Evropská unie by proto měla přezkoumat postupy, a to „nejen ve výborech a podvýborech, ale až na špici“, nechal se slyšet v europarlamentu Bullmann. „Nesmí z toho být hon na čarodějnice, hon na neziskovky.“
V Evropském parlamentu se objevil i požadavek na vytvoření nového a nezávislého etického orgánu. Tento bod byl proto dodatečně zařazen na program únorového plenárního zasedání, jednat by se o něm mělo ve čtvrtek 16. února.
V podobném duchu se vyjádřili i Zelení. Jejich poslankyně Hannah Neumannová dokonce označila instituce EU za zneužívané korupční sítí. „Nesmíme se proti neziskovým organizacím obracet, protože jsou našimi největšími spojenci, pokud jde o boj proti korupci,“ zdůraznila. „Měli bychom nejdříve vyřešit své vlastní problémy,“ dodala.
„Musíme si uvědomit, že potřebujeme etický orgán (který by dohlížel na korupční jednání v EU – pozn. red.),“ řekla s tím, že více prostředků EU by také mělo být vynaloženo na Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF).
S podobným postupem naopak nesouhlasí Zdechovský. „Vznik nového orgánu rozhodně není řešením. Hlavním rizikem je netransparentnost,“ uvedl.
„Jsem velmi opatrný v tom, co tady zaznívá – že je třeba se podívat na neziskovky,“ řekl redakci Luděk Niedermayer (EPP, TOP 09) s tím, že neziskové organizace jsou jedním z obrovských pozitiv evropské společnosti.
„Je ale pravda, že termín neziskovky není řádně definován, a to znamená, že různé ‚fejkové‘ organizace mohou tento titul dostávat,“ dodal Niedermayer.
Definice chybí již téměř 30 let
Jak se tedy podle Evropské unie pozná nezisková organizace? Sama se za ni prohlásí.
Právě tento postup kritizuje Účetní dvůr ve svém pět let starém auditu. Zdůrazňuje, že dokládání toho, která organizace je pokládána za neziskovou, stojí především na prohlášení samotných organizací. Prováděná kontrola toho, zda je takové prohlášení oprávněně, přitom není dostatečná.
S tím souhlasí i zpráva CONTu, která dokonce upozorňuje, že po chybějící definici neziskových organizací, kterou by měla Evropská komise doplnit, se volá od roku 1997 –tedy již 26 let.
„Současné pokyny pro registraci zástupců zájmových skupin a nevládních organizací v rejstříku transparentnosti jsou naprosto nedostatečné a je zapotřebí je změnit,“ řekl Zdechovský.
Návrh EPP proto volá po legislativě, která by nevládní organizace jasně definovala. „To je naprosto fér přístup a nevím, proč se rozpravu o tomto důležitém tématu snažila evropská levice blokovat,“ dodal.
