Na základě dat, které získala Mendelova univerzita v Brně při výzkumu plýtvání potravinami v letech 2019 až 2022, to spočítali odborníci z Vysoké školy ekonomické v Praze ve spolupráci s Mendelovou univerzitou a spolkem Zachraň jídlo.
„Komunální odpad ze sídliště, který jsme po dobu tří let měřili, nám dává nejpřesnější údaje o množství skutečně vyplýtvaných potravin. Použita byla průměrná hodnota plýtvání na sídlišti, protože ve vilových či venkovských zástavbách mnoho potravin skončí na kompostu. Šlo o 53 kilogramů na osobu za rok po odečtení nevyhnutelného odpadu, jako jsou například skořápky a kosti,“ uvedla Lucie Veselá z Mendelovy univerzity v Brně.
Potraviny jsou rekordně drahé, světové ceny loni podle OSN vzrostly o 14 procent |
Ekonomové z VŠE v Praze vzali při propočtu v úvahu řadu proměnných. Mimo jiné také data Českého statistického úřadu o kilogramové spotřebě potravin a výdajích domácností v Česku za potraviny. „Mysleli jsme i na složení potravin, protože dražšími potravinami se plýtvá méně a rychle se kazícími zase více. Díky kvalifikovanému odhadu založenému na datech univerzity bylo možno do výpočtu zohlednit také potraviny, které vyléváme do dřezu či toalety,“ uvedla Veronika Mokrejšová z Vysoké školy ekonomické v Praze.
Na základě tohoto výpočtu došli odborníci k závěru, že v roce 2023 skončí v odpadkovém koši, na kompostu nebo v odpadních trubkách potraviny v hodnotě 3 519 korun na obyvatele. „Pokud bychom pracovali s průměrnou domácností dle ČSÚ, tedy 2,33 člověka, pak jde o 8 199 korun za rok 2023. Rodina se dvěma dětmi může letos ušetřit 14 076 korun, pokud nebude plýtvat,“ uvedla Mokrejšová.
Iniciativa Zachraň jídlo bude s těmito údaji pracovat při komunikaci se spotřebiteli. Na září připravuje výzvu, kde upozorňuje na negativní aspekty vyhazování potravin a nabízí tipy, jak plýtvání omezit.
