„Nejstarší nálezy jsou z doby kultury lineární keramiky, tedy z 5,5 až 4,5 tisíce let před naším letopočtem, kdy zde byli usazení první zemědělci,“ uvedl vedoucí projektu Radek Balý.
Nálezy podle něj svědčí o rozsáhlém pravěkém osídlení. „Jenom u Kolešova jsme z tohoto období objevili pozůstatky asi sedmi domů, stavební jámy či zásobní jámy na obilí,“ naznačil Balý.
Skutečné žně ale měli archeologové u Hořoviček. „S trochou nadsázky se dá říct, že jsme na každých deseti krocích našli nějaký artefakt,“ konstatoval vedoucí projektu.
 |
V této lokalitě objevili pozůstatky osídlení z neolitu, eneolitu, mladší doby bronzové i germánského osídlení, tedy doby římské.
„Právě z tohoto období jsme nalezli rozsáhlý výrobní okrsek, který čítal přibližně 40 pecí na výrobu železa. Unikátem, který nemá ve středoevropském prostoru obdoby, je pak zřejmě keramická pec. Tento objev budeme dál podle vzorků popela analyzovat. Mohlo by to být zajímavé,“ doplnil Radek Balý.
Tajemný hrob dospělého člověka
Při vykopávkách objevili archeologové i několik hrobů. „Z toho i dva dětské. Podle uložení těl se kloníme k tomu, že děti byly pohřbené někdy v době neolitu. Přesnější dataci nálezu budeme znát po analýze,“ upřesnila Dana Stolzová, vedoucí vykopávek.
Trochu tajemný je hrob dospělého člověka. Ten byl totiž pohřbený v netradiční poloze na břiše s rukama zkříženýma na prsou. „Jakoby je měl svázané,“ řekla Stolzová.
Odborníci České společnosti archeologické úzce spolupracují s muzeem v Rakovníku. Tam se chystá velká výstava nalezených artefaktů. „Z našich výzkumů jich máme zpracovaných na dvanáct tisíc, číslo ale ještě není konečné,“ dodala Stolzová.
Stavební práce u Hořesedel začnou už příští měsíc, k Hořovicím se stavbaři dostanou v březnu.
