Útulky odmítají další zvířata, lidé je přesto nechávají před vraty

  8:14
Útulky v Libereckém kraji jsou na hraně svých kapacit. V Liberci už nemohou přijímat psy, v Doksech čekají desítky koček na kastraci. Situaci zkomplikovaly i Vánoce a silvestrovské oslavy, i když už se lidé poučili.
Lidé po Vánocích tak často zvířata do útulků neodkládají, přesto jsou některé...

Lidé po Vánocích tak často zvířata do útulků neodkládají, přesto jsou některé naplněné. | foto: Centrum pro zvířata v nouzi při Zoo Liberec

V Centru pro zvířata v nouzi, které funguje při liberecké zoo, zvířata coby nevhodný vánoční dárek nekončí už několik let. Po Silvestru zde sice očekávali nárůst zaběhlých psů, jejich obavy se však nenaplnily.

„Na Nový rok jsme přijali pouze dva pejsky, kteří už jsou u svých majitelů,“ prozrazuje vedoucí centra Lenka Čápová. Psi se podle ní tak často nezabíhají, protože se lidé naučili, jak je doma zabezpečit.

Horší je to s kočkami, které jsou zvyklé chodit ven. „Nepřijdou na povel a snadno je překvapí rachejtle, které lidé odpalují, kdy se jim zachce. Už dávno neplatí, že s ohňostrojem můžeme počítat se soumrakem. Někdy slyšíme rány i za bílého dne,“ popisuje.

Kočky, které v panice utečou neznámo kam, pak nejsou schopné trefit zpátky domů a velmi často končí jejich život pod koly aut.

Víc psů přijmout nemohou

Momentálně se v libereckém centru starají o 33 psů a 15 koček, více psů už nemohou přijmout. „Udávanou maximální kapacitu máme vyšší, ale vzhledem k problematickým psům a nemocnosti koček je reálná kapacita takto nízká,“ vysvětluje Čápová.

Zlepšení povánoční situace v útulku vnímá i Františka Zverková, spoluzakladatelka spolku Šance zvířatům. Dříve se na ně obraceli lidé s nechtěnými štěňaty, která našli pod vánočním stromkem, letos podobný případ neřešili ani jednou. „Zdá se nám, že lidé už trošku víc přemýšlí,“ říká Zverková.

Se zaběhlými psy a kočkami se moc nesetkávají, protože je odchytává policie nebo záchranná stanice Archa. K nim se dostávají až zvířata, která nepojme městský útulek.

Psy umisťují do domácích depozit, koček mají asi třicet. V současné době sem vozí i kočky z České Lípy, kde nedávno přestal fungovat útulek na Kozlech.

Větší problémy nastanou na jaře

Větší problémy nastanou až s příchodem jara, kdy se rodí koťata a štěňata, to narůstá počet přijatých koček až o polovinu.

V libereckém Centru pro zvířata v nouzi oproti tomu čekají první větší nápor už za měsíc. „V únoru evidujeme vyhozené drobné hlodavce, králíky a morčata. Často končí i s klecí někde u popelnic. Tam se opravdu nejspíš jedná o vánoční dárky, které po měsíčním nestarání se již zapáchají a je třeba se jich zbavit,“ konstatuje Čápová.

V podobných případech by však podle ní neměli být lidé líní a měli by začít hledat pro své zvíře nový domov včas. Díky inzerátům na sociálních sítích třeba ani útulkem nemusejí projít.

„Útulek by měl být opravdu poslední možností, když člověk vše ostatní už vyčerpal. Lidé ale volí nejjednodušší cestu, kterou vidí v předání do útulku nebo zanechání před vraty s pocitem, že od toho tady útulky jsou. Ale to není pravda,“ upozorňuje Čápová.

Štěňata jako nevhodný dárek

Kapacity útulků totiž nejsou neomezené. Stop stav nyní platí v útulku Dogsy v Jestřebí u České Lípy, kde měli napilno už před svátky. A ihned po Štědrém dni je oslovili další lidé s žádostí o umístění asi deseti psů.

„Dva jsme byli schopní přijmout, ale zbytek jsme bohužel museli odmítnout. Byla tam štěňata jako nevhodný dárek, nerozmyšlená koupě psa. Častým důvodem pro jejich odložení bylo také stěhování,“ líčí Veronika Slavíková, majitelka útulku Dogsy, kterému se letos o Silvestru poprvé takřka vyhnuly problémy se ztracenými psy.

Přestože zde poskytují péči a azyl především psům, nemohli déle přihlížet neutěšené situaci s přemnoženými toulavými kočkami, které trápí okolní obce.

Nejožehavější situace je prý v Doksech, kde čeká na kastraci asi čtyřicet koček. „Kastrace je jediné řešení, jak snížit populaci toulavých koček. Jsme psí útulek, takže se nás to netýkalo, ale byli jsme nuceni vzít k sobě hodně nemocných koček. Bylo to úplně šílené. Lidé nám je nosili před bránu, prosili nás, koťata byla nemocná. Každý den jsme měli několik telefonátů, ať přijmeme kočky,“ vzpomíná Slavíková.

Řešit jejich přemnožení bylo proto nevyhnutelné. Jakmile se podaří situaci v Doksech zvládnout, Slavíková by ráda nabídla pomocnou ruku i okolním městům, jako jsou Dubá či Mimoň.