Hlavní obsah

Praha vědců a astronomů aneb Kde hrál Einstein na housle

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Vydali jsme se pražským Starým Městem po stopách matematiků, fyziků a astronomů. Dozvěděli jsme se, kde hrál Albert Einstein na housle, který slavný astronom působící v Praze přišel v mládí o špičku nosu nebo jakému matematikovi „vděčíme“ za to, že platíme pokuty za rychlou jízdu.

Foto: Profimedia.cz

V Týnském chrámu na Staroměstském náměstí je pohřben Tycho Brahe.

Článek

Začínáme v Celetné ulici u pamětní desky se všeříkajícím nápisem: Zde žil a zemřel Bernard Bolzano, vynikající matematik a filozof. „Narodil se v Praze do rodiny starožitníka. Jeho dědeček pocházel z Itálie, pochopitelně z oblasti Bolzana,“ vysvětluje Dana Kratochvílová, průvodkyně organizace Prague City Tourism, původ jeho příjmení.

Bolzano je považován za největšího českého matematika 19. století, napsal třeba dílo Paradox nekonečna, vystudoval ovšem i filozofii a teologii. „Jeho společenské názory byly natolik radikální, že svá díla musel vydávat pod jmény svých studentů,“ dozvídáme se od našeho doprovodu o muži, který zemřel v roce 1848.

Rožmitál pod Třemšínem: Městečko, v němž učiteloval Jakub Jan Ryba

Cestování

Jeho jméno dnes najdeme i na fasádě Národního muzea, kde je stejně jako 71 dalších osobností uveden pod okny historické budovy. Jak o Bolzanovi sama instituce uvádí, překlady jeho prací dnes vycházejí ve Spojených státech, Izraeli i Japonsku.

Foto: Profimedia.cz

Pamětní deska Bernarda Bolzana v Celetné ulici.

Foto: Profimedia.cz

Celetná ulice patří ke Královské cestě a spojuje Prašnou bránu se Staroměstským náměstím.

Kde bydlel Kepler

Ujdeme jen pár kroků a na Ovocném trhu se zastavujeme před pasáží spojující toto náměstí s ulicí Na Příkopě. Uvnitř budovy se nacházejí luxusní obchody, dříve zde ovšem bydleli studenti. „Nacházela se zde kolej Václava IV. Studenti tu měli nejen ubytování, ale také vlastní soud a vězení, právo zde totiž vykonávala univerzita,“ pokračuje průvodkyně.

Jak uvádí pamětní deska v pasáži, mezi lety 1604 a 1607 tu bydlel matematik a astronom Johannes Kepler. Ten působil u panovníka Rudolfa II. jako dvorní císařský matematik. V Praze bydlel také v Karlově ulici, kde bychom rovněž našli jeho pamětní desku. „Během svého pobytu v Praze vydal Kepler svoji knihu Astronomia nova, kde popsal své dva zákony. Dočetla jsem se, že jsou dobře známy každému středoškolákovi,“ zkouší nás Kratochvílová.

Z naší skupiny jsou to právě studenti, kteří jí s jistotou odpovídají: „Planety obíhají kolem Slunce po elipsách, v jejichž společném středu je Slunce“ a „Plošná rychlost planety je stálá“. Za odměnu se pak dozvídáme zajímavosti z Keplerova života, které si většina z nás přece jen lépe zapamatuje.

Foto: Profimedia.cz

V luxusní Pánské pasáži, kde, jak název napovídá, nakupují převážně muži, najdete pamětní desku Johanna Keplera.

Honoráře se nedočkal

„Kepler se narodil jako sedmiměsíční, což v té době znamenalo téměř jistou smrt. On však přežil, a jelikož jako dítě byl příliš slabý pro polní práce, rodiče ho poslali na studia. Celý život ovšem špatně viděl,“ dozvídáme se. Jako astronom pak spolupracoval s Tychem Brahem, jenž byl naopak vynikající pozorovatel noční oblohy.

Právě jeho poznatky využil Kepler při sestavování rudolfinských tabulek, které udávají polohu nebeských těles a slouží námořníkům při navigaci.

„Jejich vypracování si objednal Rudolf II., nikdy za ně ovšem nezaplatil. Kepler je totiž dokončil až po jeho smrti, a když se astronom vydal v roce 1630 do Řezna, aby si vyjednal honorář, roznemohl se on sám a zemřel. Tabulky tak nikdy nebyly zaplaceny,“ vypráví Dana Kratochvílová a přidává další zajímavost z Keplerova života.

Filmová muzea v Praze. Každé je jiné, ale v obou se pobavíte

Cestování

„Dostal zadání vypracovat horoskop, aniž by tušil, kdo je objednavatelem. Byl jím Albrecht z Valdštejna a Kepler mu předpověděl, že ho čeká skvělá budoucnost a dopracuje se vysokých hodností a bohatství,“ přibližuje dále zajímavosti z jeho života.

Valdštejn se poté skutečně stal generalissimem, tedy vrchním velitelem armády. „Nechal si vypracovat ještě jeden horoskop, opět anonymně, a v něm Kepler odhalil pro zadavatele velmi nepříznivý rok 1634. Právě v tom roce byl Albrecht z Valdštejna zavražděn v Chebu,“ dozvídáme se.

Vědec na každém kroku

Stále na Ovocném trhu si všímáme bysty další osobnosti - brněnského rodáka, fyzika a filozofa Ernsta Macha. V tomto domě působil v letech 1867 až 1879, z jeho práce vycházel i slavný Albert Einstein a Machovo číslo se užívá například v letectví.

Vyjadřuje poměr mezi rychlostí tělesa, například letadla, k rychlosti zvuku v daném prostředí. „Když je větší než jedna, letí stroj nadzvukovou rychlostí,“ vysvětluje průvodkyně pro nás laiky.

Ujdeme jen pár kroků a zastavujeme se před budovou Karolina, sídlem Univerzity Karlovy. Tady se dozvídáme o rodákovi ze Salcburku Christianu Dopplerovi, jenž v Čechách vyučoval a který v květnu roku 1842 právě v Karolinu přednášel. Představil zde výsledky svého bádání, které dnes známe jako Dopplerův jev. Ten popisuje, jak se mění frekvence vlnění, když se vysílač pohybuje.

Foto: Profimedia.cz

V Karolinu (vlevo) přednášel rodák ze Salcburku Christian Doppler.

„Tento jev známe všichni, třeba když kolem nás projíždí sanitka. Když se přibližuje, má houkačka vyšší frekvenci, než když se vzdaluje,“ vysvětluje náš doprovod. „Dopplerův jev využívají i radary na měření rychlosti. Až příště dostanete pokutu za rychlou jízdu, vzpomeňte si na Christiana Dopplera,“ usmívá se průvodkyně. Pokračujeme na Staroměstské náměstí, v nedalekém Týnském chrámu je totiž pohřben už zmiňovaný Tycho Brahe.

O něm má průvodkyně nachystanou zajímavost. „Celý život si musel na nos nalepovat kovovou špičku. O část nosu totiž přišel, když se dostal do sporu se studentským kolegou a vyzval ho na šermířský souboj,“ říká Dana Kratochvílová.

Foto: Profimedia.cz

Bysta Ernsta Macha na Ovocném trhu

Tady hrál Einstein

Na Staroměstském náměstí se také zastavujeme před pamětní deskou na domě U Jednorožce. Upomíná na to, že sem v letech 1911 až 1912 chodil zřejmě nejslavnější vědec všech dob, Albert Einstein. „Nacházel se zde salon Berty Fantové, kde se setkávali židovští spisovatelé jako Franz Kafka či Max Brod. Když v Praze přednášel Albert Einstein na německé části tehdejší Karlo-Ferdinandovy univerzity, přicházel do místního salonu i on,“ dozvídáme se. Setkával se tu se zmíněnými spisovateli, a jak se uvádí na samotné desce, s oblibou zde hrával na housle.

Foto: Profimedia.cz

Pamětní deska na domě U Jednorožce připomíná, že sem v letech 1911 až 1912 chodíval Albert Einstein.

Dokonalý vynález

Protože nás dnes zajímá astronomie, nemůžeme vynechat jednu z nejznámějších pražských památek, orloj Staroměstské radnice z 15. století. Většina turistů, domácích i zahraničních, se zde v celou hodinu kochá pohybem sošek apoštolů v oknech. Nás ovšem zajímá astronomický ciferník pod nimi.

Kdo v něm umí číst, dozví se hned čtyři různé časy. Nejen ten náš středoevropský, ale také staročeský, hvězdný a babylonský. „Babylonský čas se měřil pouze od východu do západu slunce. Abyste ho zjistili, musíte se podívat na modrou plochu, kde jsou výseče s černými číslicemi, od jedné do dvanácti,“ ukazuje náš doprovod.

Foto: Profimedia.cz

Astronomický ciferník na Staroměstské radnici ukazuje čtyři různé časy.

V zimě je doba mezi východem a západem slunce pochopitelně kratší, i s tím si umí orloj poradit. „Výseč se směrem dolů zužuje a nahoru a dolů se v průběhu roku pohybuje i samotný ukazatel času, jenž má podobu Slunce. Když jsou dny krátké, nachází se Slunce dole, a pohybuje se tak v užší části výseče - hodiny jsou kratší. Jak se dny prodlužují, stoupá nahoru i ukazatel,“ zjišťujeme o důmyslném mechanismu.

Ze symbolu Měsíce je zase možné odečíst, v jaké fázi se tento vesmírný objekt právě nachází. „Když je úplněk, ukazuje nám kulička svoji stříbrnou část. Pokud je Měsíc v novu, je kulička černá,“ posloucháme. Celý mechanismus zahrnuje i obratník Kozoroha a Raka nebo zvěrokruh. „Jen minuty a vteřiny tu zobrazeny nejsou, to lidi ve středověku opravdu nezajímalo,“ dodává průvodkyně.

„Astronomický ciferník, to je ta skutečná krása orloje. Snad na tom teď budete lépe než jedna účastnice vycházky, která mi v minulosti přiznala, že až do mého výkladu považovala orloj za namalovanou dekoraci,“ uzavírá průvodkyně Dana Kratochvílová s úsměvem.

Do brněnského podzemí. Ve městě zpřístupnili kryt Denis

Tipy na výlety

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám