Mimořádná zpráva:
Načítám...
  • Načítám...
>

Skok přes kůži k hornické Stonavě patří

Stonava |

Dnes se v české části budeme věnovat jednomu tématu a tím je jedna z hornických tradic - Skoku přes kůži. Ve spolupráci s obcí jej už 8 let organizuje místní spolek krojovaných horníků.

Díky těžbě černého uhlí se do našeho regionu dostal také hornický folklór a hornické tradice. Jednou z nich je Skok přes kůži. Pochází ze 14 století, kdy Václav IV. udělil havířům právo se sdružovat. V minulosti se Skoky přes kůži, neboli šachťáky konaly jednou ročně na všech šachtách našeho regionu. Do hornického cechu byli takto slavnostně přijímáni noví havíři. S postupným útlumem těžby černého uhlí je tato tradice dnes udržována na Dole ČSM a v hornické obci Stonava, která ji ve spolupráci s místním spolkem krojových horníků organizuje od roku 2014.

Ondřej Feber (ANO), senátor a místostarosta obce Stonava: „Jsme obnovili takovou tradici, aby i když už nebudou hornické cechy přímo na šachtách, aby tu tradici udržovali.“

V letošním roce se přes kůži skákalo dokonce hned dvakrát. Nejprve v dubnu jako náhrada za zrušený šachťák z roku 2021 a pak tradičně na začátku prosince.

Tomáš Wawrzyk (ANO), starosta obce Stonava: „Ke konci roku taková hornická tradice, že skokem se ukončuje ten hornický rok. My jako hornická obec jsme se k této tradici přidali a vůbec nás nepadlo, že po těch osmi letech budeme jedinou obcí v ČR, kde se těží černé uhlí.“

Šachťák probíhá v noře. Podle pivního zákona jej řídí slavné vysoké a neomylné prezidium, které má k dispozici slavné a vysoké adláty, slavného a vysokého nadlišáka, slavná kontraria, slavného kantora se svou smečkou a pivní policii. Ta dohlíží, aby celůvky s pivní mastí nebyly prázdné. Na stonavském skoku jsou celkem tři tablice.

Tomáš Hejda, předseda Spolku krojovaných horníků při obci Stonava: „Klasicky naše stonavská spolková, druhá ta středová, tam jsou pozvány hornické spolky a třetí je složena ze zástupců stonavské spolkové činnosti a pozvaných hostů.“
Jan Březina, kontrario tablice levé: „U tablice to funguje úplně jednoduše. Tablici řídí příslušné kontrario, všichni na něho obdivně hledí, visí mu na rtech a samozřejmě slavné, vysoké a neomylné prezidium, to je zase můj polobůh.“

Šachták je rozdělen do několika částí. V té první jsou představeni fuksové, kteří jsou během slavnostního ceremoniálu přijati do cechu hornického. Ve Stonavě jsou to nejen zástupci hornických spolků ale i ti, kteří hornické tradice ctí a podporují je.

Josef Grim, kantor: „Člověk, který se nikdy neúčastnil takového šachťáku, tak má pocit, že se havíři sejdou, pijí pivo, popovídají si a tím to končí. To není pravda. Ono se to řídí určitými regulemi a zákona. V rámci skoku je například krásný akt, to je tzv. Salamandr, tichá vzpomínka na všechny zemřelé, zahynulé kamarády, kdy si každý, kdo je u tablice, vzpomene na někoho, kdo třeba ještě v minulém roce vedle něho seděl a už nikdy se takové hornické slávy nezúčastní.“

Tento monent hluboce prožívá i sám Milan Kupka, který o svého otce přišel v šesti letech.

Milan Kupka, člen smečky: „Tatínek zahynul na Gabrieli a dodnes vzpomínám, jak nám to přišli oznámit. Když hraju ten Salamandr, vybavují se mi vzpomínky i na taťku.“

Vrcholem celého skoku jsou pak různé soutěže, ve kterých jednotlivé tablice mezi sebou bojují o hlavní cenu „But starosty“.

Josef Grim, kantor: „Každopádně je to zábava, je to hornická zábava. Jedná se o silové a veselé soutěže. Tablice se zapojují do toho soutěžení a čím více čas ubíhá, tak je to soutěžení náročnější, ta ozvěna u tablic je silnější, bojuje se o každý bod.“
anketa, účastníci stonavského Skoku přes kůži: „Je to úplně perfektní akce, nikdy jsem na takové akci nebyl a moc se mi to líbí.“ „Skok přes kůži to je prostě tradice.“ „Já se účastním už třetího Skoku přes kůži, moc se mi to líbí. Minule jsem i skákal a byl jsem pasovaný na horníka. Jsem hrdý na to a jsem rád, že se takových akcí mohu účastnit.“
Josef Lazárek, Slavný a vysoký adlát pravopravý: „Je potřeba udržovat takovéto tradice. Je to důstojné a krásné připomenutí těch tradic.“
anketa, účastníci stonavského Skoku přes kůži: „Já si myslím, že ty hornické tradice se mají a musí udržovat, zvlášť pro tento region jsou hodně důležité.“
Josef Bělica, Slavný a vysoký adlát levolevý: „Myslím, že tradice přetrvají a je vidět, že je, kdy by se jich ujala to je super.“
Lucie Kaminská, etnografka, Muzeum Těšínska: „Já jsem tady poprvé osobně i pracovně a je to velmi zajímavá zkušenost, protože je tady cítit ten komunitní duch a my jako etnologové a muzeologové nemůžeme popřít vliv hornických tradic na utváření kultury celého našeho regionu.“
Josef Kasper, vysoké a neomylné prezidium: „Tady je taková bezprostřední atmosféra. Líbí se mi, že většina účastníků je v hornické uniformě. Ti lidé tady chodí, protože chtějí.“
Nahlásit chybu


O Senior taxi je v Karviné čím dál větší zájem

Senioři, kteří v Karviné využívají službu Senior taxi, nebudou muset vyřizovat na úřadě průkazky každý rok. Odbor sociální jejich platnost nově prodlužuje na tři roky.

Vrtulník zachraňoval zraněného muže u Rešovských vodopádů

Dnes 20:46 | Celý MS kraj | Jiří Cileček

Náročnou záchranu sedmatřicetiletého může mají za sebou ostravští letečtí záchranáři. Muž se zranil v těžce přístupném terénu u Rešovských vodopádů na Bruntálsku. Lékaře k němu musel vrtulník vysadit na palubním jeřábu.

Polární záře opět přináší nádhernou podívanou i u nás

Včera 22:53 | Celý MS kraj | Jiří Cileček

V pátek večer se nad naším územím opět objevila nádherná polární záře. Úchvatnou podívanou hlásili lidé napříč celým Moravskoslezským krajem, ale také na různých místech celého Česka. Podle meteorologů je vidět velmi silně, ale její intenzita se může měnit. Důležitý je čistý výhled nad severní obzor. Polární záře má být navíc nejsilnější od roku 2003.

Ostrava má kvalitní a propracovaný systém dopravní výuky dětí

Dnes 19:59 | Ostrava-město | Jiří Cileček

Mezi časté úrazy dětí patří často ty, které se stanou při různých nehodách v silničním provozu. Ostrava se proto snaží věnovat velkou pozornost výuce začínajících cyklistů na dopravních hřištích. Žáci základních škol mají dopravní výuku, ale se zásadami bezpečného chování v silničním provozu se seznamují už i děti v mateřských školkách.

Startují stavební akce, začala oprava domu na Hřbitovní a chodníku v Bludovicích

Začíná stavební sezona, město v dubnu zahájilo několik investičních akcí. Mezi nimi je například revitalizace bytového domu nebo oprava poslední části chodníku v Bludovicích.

Sběrné dvory v Opavě jsou v neustálé permanenci. Nový, moderní sběrný dvůr se staví v Kylešovicích

Starý nábytek, suť po rekonstrukci bytu či domu, posekaná tráva, ojeté pneumatiky. To vše nepatří do kontejnerů, ale do sběrných dvorů. V Opavě jsou momentálně tři sběrné dvory plus Reuse centrum. Nový, moderní sběrný dvůr se pak staví v Kylešovicích.

Výstavbu cyklostezky na Národní třídě provázejí komplikace, v ulici současně probíhá oprava domů

Výstavbu cyklostezky na Národní třídě v Havířově musí Technické služby dělat na etapy, jelikož podél chodníku probíhá revitalizace domů soukromého vlastníka.

Sdílko Poruba už klepe na dveře. Probíhat bude od 14. května v prostoru u Floridy

9. května 2024 23:19 | Ostrava-Poruba | Yvona Fajtová | Expres Ostrava-Poruba

Poruba bude po dvouleté pauze opět patřit oblíbenému Sdílku. Probíhat bude od 14. května tentokrát na Hlavní třídě v prostoru u Floridy, který čeká celková revitalizace.

Odpadů bylo více a lidé méně třídili, Studénka zaplatila téměř jedenáct a půl milionu

Studénka zveřejnila výsledky odpadového hospodářství za rok 2023 - a nejsou nijak příznivé. Ve srovnání s rokem 2022 lidé loni vyprodukovali více směsného komunálního odpadu a méně třídili.

V DK Poklad se rozdávaly Ceny Jantar. Umělci si za mimořádné výkony odnesli 15 skleněných sošek

9. května 2024 22:06 | Ostrava-Poruba | Yvona Fajtová | Expres Ostrava-Poruba

V kulturním domě Poklad v Ostravě-Porubě se slavnostně předávaly moravskoslezské umělecké Ceny Jantar za rok 2023. Na sedmém ročníku bylo ve všech kategoriích rozdáno celkem čtrnáct cen a také dvě ceny za celoživotní přínos.

PZKO Karviná-Ráj se brzy pustí do přestavby svého zázemí, dotace získali i z Polska

PZKO Karviná-Ráj se brzy pustí do přestavby svého zázemí. Budova, ve které mají své zázemí a pořádají tady akce pro veřejnost, již nevyhovuje důstojným podmínkám. Na rekonstrukci sehnali členové PZKO i finance z Polska.

Na sportovišti v Karviné se konal 2. ročník akce Farej do lesa na kolo se závodem na pumptracku

Už podruhé patřilo sportoviště za Obchodní akademií bikerům z Karviné i dalších měst Moravskoslezského kraje. Místní oddíl Black Forest Bikers uspořádal závody na pumptracku pro děti i dospělé a oproti loňskému ročníku rozšířil akci o další sportovní aktivity.

Výstavbu cyklostezky v Havířově provázejí komplikace

Výstavbu cyklostezky na Národní třídě v Havířově musí Technické služby dělat na etapy, jelikož podél chodníku probíhá revitalizace domů soukromého vlastníka.

Na Lodičkách v Karviné se konal netradiční triatlon. Jednou z discipín bylo veslování

Volnočasový areál Lodičky patřil na jeden den sportovním nadšencům. Konal se tady netradiční triatlon, jednou z jeho disciplín bylo veslování. O zábavu tak bylo postaráno.

Tradiční pouti v Horní Suché přálo letos i počasí

Vždy první neděli v květnu pořádá Horní Suchá tradiční pouť, které v letošním roce konečně přálo i počasí. V areálu před úřadem nechyběly stánky s pochutinami, různými pouťovými atrakcemi a samozřejmě zejména děti si mohly užít oblíbené kolotoče.

Na letním koupališti Jindřich už stojí nová skokanská věž a začíná stavba tobogánů

Na letním koupališti už stojí nová desetimetrová skokanská věž a do areálu byla přivezena i konstrukce na tobogány. Práce probíhají i na výstavbě volnočasového areálu v ulici Jurije Gagarina. Radnice věří, že firmy práce dokončí včas.

Skok přes kůži k hornické Stonavě patří
Vydáno 28. prosince 2022 14:57, Stonava, Jiří Brzóska
Dnes se v české části budeme věnovat jednomu tématu a tím je jedna z hornických tradic - Skoku přes kůži. Ve spolupráci s obcí jej už 8 let organizuje místní spolek krojovaných horníků.

Díky těžbě černého uhlí se do našeho regionu dostal také hornický folklór a hornické tradice. Jednou z nich je Skok přes kůži. Pochází ze 14 století, kdy Václav IV. udělil havířům právo se sdružovat. V minulosti se Skoky přes kůži, neboli šachťáky konaly jednou ročně na všech šachtách našeho regionu. Do hornického cechu byli takto slavnostně přijímáni noví havíři. S postupným útlumem těžby černého uhlí je tato tradice dnes udržována na Dole ČSM a v hornické obci Stonava, která ji ve spolupráci s místním spolkem krojových horníků organizuje od roku 2014.

Ondřej Feber (ANO), senátor a místostarosta obce Stonava: „Jsme obnovili takovou tradici, aby i když už nebudou hornické cechy přímo na šachtách, aby tu tradici udržovali.“

V letošním roce se přes kůži skákalo dokonce hned dvakrát. Nejprve v dubnu jako náhrada za zrušený šachťák z roku 2021 a pak tradičně na začátku prosince.

Tomáš Wawrzyk (ANO), starosta obce Stonava: „Ke konci roku taková hornická tradice, že skokem se ukončuje ten hornický rok. My jako hornická obec jsme se k této tradici přidali a vůbec nás nepadlo, že po těch osmi letech budeme jedinou obcí v ČR, kde se těží černé uhlí.“

Šachťák probíhá v noře. Podle pivního zákona jej řídí slavné vysoké a neomylné prezidium, které má k dispozici slavné a vysoké adláty, slavného a vysokého nadlišáka, slavná kontraria, slavného kantora se svou smečkou a pivní policii. Ta dohlíží, aby celůvky s pivní mastí nebyly prázdné. Na stonavském skoku jsou celkem tři tablice.

Tomáš Hejda, předseda Spolku krojovaných horníků při obci Stonava: „Klasicky naše stonavská spolková, druhá ta středová, tam jsou pozvány hornické spolky a třetí je složena ze zástupců stonavské spolkové činnosti a pozvaných hostů.“
Jan Březina, kontrario tablice levé: „U tablice to funguje úplně jednoduše. Tablici řídí příslušné kontrario, všichni na něho obdivně hledí, visí mu na rtech a samozřejmě slavné, vysoké a neomylné prezidium, to je zase můj polobůh.“

Šachták je rozdělen do několika částí. V té první jsou představeni fuksové, kteří jsou během slavnostního ceremoniálu přijati do cechu hornického. Ve Stonavě jsou to nejen zástupci hornických spolků ale i ti, kteří hornické tradice ctí a podporují je.

Josef Grim, kantor: „Člověk, který se nikdy neúčastnil takového šachťáku, tak má pocit, že se havíři sejdou, pijí pivo, popovídají si a tím to končí. To není pravda. Ono se to řídí určitými regulemi a zákona. V rámci skoku je například krásný akt, to je tzv. Salamandr, tichá vzpomínka na všechny zemřelé, zahynulé kamarády, kdy si každý, kdo je u tablice, vzpomene na někoho, kdo třeba ještě v minulém roce vedle něho seděl a už nikdy se takové hornické slávy nezúčastní.“

Tento monent hluboce prožívá i sám Milan Kupka, který o svého otce přišel v šesti letech.

Milan Kupka, člen smečky: „Tatínek zahynul na Gabrieli a dodnes vzpomínám, jak nám to přišli oznámit. Když hraju ten Salamandr, vybavují se mi vzpomínky i na taťku.“

Vrcholem celého skoku jsou pak různé soutěže, ve kterých jednotlivé tablice mezi sebou bojují o hlavní cenu „But starosty“.

Josef Grim, kantor: „Každopádně je to zábava, je to hornická zábava. Jedná se o silové a veselé soutěže. Tablice se zapojují do toho soutěžení a čím více čas ubíhá, tak je to soutěžení náročnější, ta ozvěna u tablic je silnější, bojuje se o každý bod.“
anketa, účastníci stonavského Skoku přes kůži: „Je to úplně perfektní akce, nikdy jsem na takové akci nebyl a moc se mi to líbí.“ „Skok přes kůži to je prostě tradice.“ „Já se účastním už třetího Skoku přes kůži, moc se mi to líbí. Minule jsem i skákal a byl jsem pasovaný na horníka. Jsem hrdý na to a jsem rád, že se takových akcí mohu účastnit.“
Josef Lazárek, Slavný a vysoký adlát pravopravý: „Je potřeba udržovat takovéto tradice. Je to důstojné a krásné připomenutí těch tradic.“
anketa, účastníci stonavského Skoku přes kůži: „Já si myslím, že ty hornické tradice se mají a musí udržovat, zvlášť pro tento region jsou hodně důležité.“
Josef Bělica, Slavný a vysoký adlát levolevý: „Myslím, že tradice přetrvají a je vidět, že je, kdy by se jich ujala to je super.“
Lucie Kaminská, etnografka, Muzeum Těšínska: „Já jsem tady poprvé osobně i pracovně a je to velmi zajímavá zkušenost, protože je tady cítit ten komunitní duch a my jako etnologové a muzeologové nemůžeme popřít vliv hornických tradic na utváření kultury celého našeho regionu.“
Josef Kasper, vysoké a neomylné prezidium: „Tady je taková bezprostřední atmosféra. Líbí se mi, že většina účastníků je v hornické uniformě. Ti lidé tady chodí, protože chtějí.“
Zdroj: https://polar.cz/zpravy/karvinsko/stonava/11000035033/skok-pres-kuzi-k-hornicke-stonave-patri