„Není to ideální, ceny jsou stále vysoké. Ale ne tak, jako kdybychom nakupovali energie za spotové ceny na burze,“ konstatoval Vlastimil Argman, generální ředitel porcelánky Thun 1794. Zastropování ceny plynu tak vítá. „Horší ale je, že není metodika, jak se bude dál postupovat,“ naznačil možný problém.
 |
Naproti tomu za nedostatečnou označuje podporu státu Pavel Mencl, ředitel karlovarské sklárny Moser. Energetická krize bude podle něj mít na firmu zcela zásadní dopad.
„Aktuální podpora ze strany státu, na kterou dosáhneme, tvoří jen přibližně pět procent z našich letošních výdajů na odběr plynu. Tato pomoc nám proto přijde zcela nedostatečná,“ uvedl Mencl.
Měsíční výdaje za energie vzrostly letos v porovnání s loňskem v Moseru na trojnásobek. „A v zimní sezoně tato částka pochopitelně ještě poroste,“ řekl ředitel.
Tradiční regionální výrobci proto hledají cesty, jak co nejvíce snížit náklady. Porcelánka Thun už před téměř pěti lety uvedla do provozu novou přežahovou pec. Ta už tehdy přinesla výraznou úsporu spotřeby plynu. Po technologické stránce jsou tedy v Nové Roli na špičce. Přesto hledají další úspory.
„V únoru chystáme dvoutýdenní dovolenou, díky které snížíme spotřebu drahých energií,“ naznačil jednu z možností Argman.
V Moseru pak v letošním roce na energetickou krizi zareagovali tím, že provoz omezili na jednu pec. „Zároveň s tím jsme zavedli sedmidenní pracovní týden, který nám umožňuje společně se směnným provozem maximálně využívat dodávek plynu do této pece,“ řekl Pavel Mencl.
V případě zastavení jeho dodávek nemá Moser alternativu. „Tavicí pece stejně jako všechna ostatní pomocná zařízení na huti jsou výhradně na plyn. Celá naše produkce je tak na odběru plynu závislá,“ přiblížil svízelnou situaci sklárny její ředitel.
Projekt na solární elektrárnu
Krize ukázala nutnost investovat i do samotných technologií sklářských pecí. „Pro zefektivnění výroby tak měníme pánve ve sklářských pecích za křemíkové. Ty lépe udržují teplo, po nahřátí mají nižší spotřebu plynu na tavbu i dílo. Dále plánujeme v blízké době stavět a modernizovat novou sklářskou pec,“ naznačil Mencl další kroky, jak co možná nejvíce ušetřit za plyn.
Snížení závislosti na externích dodávkách energií se firma bude snažit vyřešit, alespoň pokud jde například o vytápění administrativních budov. „Projekt na solární elektrárnu už máme zpracovaný a začíná se realizovat,“ dodal Pavel Mencl.
Podle Vlastimila Argmana by firmám výrazně pomohlo zavedení takzvaného kurzarbeitu. Tedy mechanismu, kdy zaměstnavatel zkrátí zaměstnancům pracovní dobu s tím, že jim ušlý příjem doplatí stát. Firma se pak zaváže k tomu, že nebude propouštět.
„I to by nám, ale nejenom nám, pomohlo přečkat těžké doby. Kdybychom totiž propouštěli, což ovšem nemáme v plánu, nedokázal by pracovní trh v regionu naše lidi absorbovat. A pro stát by to znamenalo další a vyšší výdaje,“ dodal generální ředitel novorolské porcelánky.
