Mezinárodní situace nesvědčí obchodu. České předsednictví „dělalo, co mohlo“

Předseda Evropské rady Charles Michel při zahájení summitu EU-ASEAN, 14. prosince 2022. © European Union

Pandemie covid-19 a narušení dodavatelsko-odběratelských řetězců, ruská agrese na Ukrajině a změna geopolitické situace. Faktory, které neprospívají mezinárodnímu obchodu. Akcelerovat obchodní dohody je přitom jednou z českých předsednických priorit. 

Ještě předtím než se Česko 1. července letošního roku ujalo role předsednické země Rady EU, připojilo se ke svým 14 evropským kolegům a podepsalo dopis adresovaný eurokomisaři pro obchod Valdisovi Dombrovskisovi, ve kterém země EU volají po rychlejším uzavírání dohod EU a třetích zemí o volném obchodu. 

Rozhýbat jednání o obchodních dohodách je v zájmu i českého byznysu. „Budeme chtít, aby se (obchodní dohody) pohnuly, protože tak, jak jsme (Česko) šampionem v liberalizaci vnitřního obchodu v rámci Evropské unie, tak jsme i šampionem liberalizace mezinárodního obchodu. A dohody o volném obchodu k tomu výrazně přispívají. Budeme tedy chtít, aby na tom česká vláda pracovala,“ řekl na červnové konferenci EURACTIV.cz k prioritám českého předsednictví Radek Špicar, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR a Business Europe.

Zmínku o dohodách lze najít i v oficiálních prioritách, které si tuzemsko před předsednictvím vytyčilo. „České předsednictví se bude soustředit na akceleraci postupu při uzavírání obchodních dohod s demokratickými státy (…),“ uvádí web českého předsednictví. 

Začíná české „válečné“ předsednictví. Ukrajina a energetika hrají prim, běžná agenda ale nepůjde stranou

Česko po 13 letech převzalo předsednictví Rady EU. Pod mottem „Evropa jako úkol“ se zaměří zejména na Ukrajinu a energetiku. Podle ministra pro evropské záležitosti Mikuláše Beka se chce se stejným nasazením ujmout veškeré další agendy, kterou bude mít na stole.

Nedokončených dohod má EU ale na stole hned několik. 

Nejdřív by se podle europoslance Jana Zahradila (ODS, ECR) mohlo podařit uzavřít obchodu s Austrálií. „To je asi nejslibnější partner a věřím, že za nadcházejícího švédského předsednictví EU se to dotáhne. To by umožnilo obchodní dohodu ratifikovat ještě stávajícím Evropským parlamentem, tj. do první poloviny roku 2024,“ odhadl europoslanec. 

„Zřejmě poměrně brzy může dojít k ratifikaci nedávno dokončené dohody s Novým Zélandem. Teoreticky existují šance na ratifikaci alespoň části z již dojednaných dohod s latinskoamerickými zeměmi, například s Mexikem či s blokem Mercosur. V těchto případech je ale míč na evropské straně,“ doplnil pak pro redakci Vilém Semerák, odborník na mezinárodní obchod z Institutu ekonomických studí FSV UK.

Mezinárodní atmosféra však obchodu v současné době příliš nesvědčí. 

„Napřed Covid a potom válka na Ukrajině otřásly dodavatelsko-odběratelskými řetězci. Navíc sledujeme sílící tendence k používání obchodních vztahů jako politického nástroje (tzv. weaponization). I v USA vidíme sklony k mírnému protekcionismu, ústupu od globálních scénářů. Čína je naproti tomu velmi aktivní v Asii, Africe, Latinské Americe… Pro EU to není výhodné,“ popsal europoslanec Zahradil. 

Podle něj by se proto EU měla rozhodnout, zda bude upřednostňovat obchod, nebo zda bude klást do dohod další politické a jiné podmínky. EU v obchodních dohodách totiž mnohdy požaduje například dodržování lidských práv a demokratických standardů. 

Naopak podle Semeráka „jak ruská agrese, tak podstatně asertivnější a často i agresivnější postoje Číny, ale i vývoj ekonomik těchto zemí, jasně ukazují, že požadavek preferovat v obchodních vztazích demokratičtější země se skutečnou tržní ekonomikou má velmi pragmatické důvody a nejde jen o naivní lidskoprávní agendu“. 

Velký potenciál má podle Zahradila v současné geopolitické situaci pro unijní obchodní vztahy region Indopacifiku. 

„Ze zemí ASEAN (Sdružení národů jihovýchodní Asie – pozn. red.) máme obchodní dohody jen s Vietnamem a Singapurem, z jiných asijských zemí s Japonskem a Jižní Koreou, z Pacifiku teď přibyl Nový Zéland (v červenci se podařilo dokončit jednání o dohodě – pozn. red.). Je šance se posunout dopředu s Indonésií. Bohužel s jinými zeměmi z regionu to nevypadá moc slibně. Také se EU musí intenzivně věnovat jednání s Indií, poté, co byly letos v létě naše rozhovory obnoveny,“ popsal Zahradil. 

Motivace dokončit jednání s Indonésií mohou plynout podle Semeráka i z faktu, že Indonésie v následujícím roce ASEAN povede. 

Právě s ASEANEM za českého předsednictví proběhl vůbec první unijní summit. Prosincové setkání partnerů ve středu 14. prosince přineslo společné prohlášení, ve kterém potvrdili „budoucí dohodu o volném obchodu mezi EU a ASEAN jako společný dlouhodobý cíl“. Po dohodách EU se Singapurem a Vietnamem se tak otevírá cesta k dohodám s dalšími zeměmi regionu, píše ČTK.

Summit byl příležitostí i pro samotné Česko, které bylo coby předsednická země pro zástupce států ASEAN viditelnější a český premiér Petr Fiala (ODS) neunikl jejich pozornosti. S partnery vedl totiž bilaterální jednání, což byla podle Zahradila díky předsednické roli skvělá příležitost, jak se na jednom místě setkat hned s několika zástupci.

„Bylo to nejen o vztahu EU a zemí ASEAN, ale i České republiky a daných zemí. Premiér loboval za exporty, jednalo se i o zbrojních dodávkách. S každou z těch zemí se něco rýsuje,“ komentoval summit pro redakci Zahradil.

Geopolitická situace se mění, žebříčkem evropských priorit šplhá Indo-Pacifik

Region Indo-Pacifiku významně ekonomicky a demograficky roste, proto je v hledáčku EU, která chce se zeměmi v regionu posílit strategickou spolupráci.

Vyjednávací štafetu převezmou Švédové

Ačkoliv práce na obchodních vztazích za českého předsednictví probíhá – Unii se například pod českým vedením podařilo dohodnout na nové obchodní dohodě s Chile – a do konce roku tuzemské vedení ještě některá jednání čekají, dalších průlomů se EU může dočkat nejdříve až za následujícího švédského předsednictví. 

„Dělali jsme, co jsme mohli. Osobně je mi líto, že se za českého předsednictví neuzavřela jednání s Austrálií, ale ukázalo se to jako složitější balík problémů. Na druhou stranu se viditelně posunula jednání s Indií,“ okomentoval pro redakci výkon českého předsednictví co do pokroku v obchodních dohodách Zahradil s odkazem na komplikace v jednání o dohodě s Austrálií.

Podle Semeráka má navíc předsednická země co do přispění k uzavírání obchodních dohod jen omezené možnosti, protože se jedná o „běh na velmi dlouhou trať“, zatímco předsednictví trvá půl roku. 

„(Předsednická země) se může snažit organizovat schůzky či neformální jednání příslušných ministrů EU a přispět tak k hledání společných pozic na straně EU (…) Českému předsednictví navíc kvůli útoku Ruska na Ukrajinu dominovaly velmi odlišné typy otázek, které na sebe zcela strhly pozornost,“ uvedl odborník pro redakci. 

„I vzhledem k tomu, že okruh zemí, které bylo nutné více přesvědčovat o nastavení vztahů s Ruskem, se do určité míry překrýval s okruhem zemí, které v minulosti blokovaly ratifikace některých dojednaných obchodních dohod, mnoho prostoru pro další přesvědčování asi zbývat nemuselo. Ve výsledku bych hodnotil v této oblasti české předsednictví vcelku pozitivně,“ zhodnotil Semerák, podle kterého Česko zanechalo nastupujícímu Švédsku rozumnou výchozí pozici. 

Švédsko s převzetím štafety počítá. Švédská ministryně obchodu Anna Hallbergová podle ČTK uvedla, že dokončení dohod prioritou švédského předsednictví bude. 

EU chce pomocí obchodu měnit svět k lepšímu. Výsledky jsou sporné

Dodržování lidských práv a ochrana životního prostředí patří mezi klíčové hodnoty Evropské unie, což by se mělo odrážet i v obchodních dohodách, které Unie ve světě uzavírá. Je tomu ale skutečně tak?

Tento článek vznikl s podporou frakce Evropských konzervativců a reformistů. Všechny výstupy realizované v rámci této spolupráce jsou dostupné pod tímto odkazem. Podmínky spolupráce jsou uvedeny zde. 

Kalendář