Hudebního nastudování Dvořákovy opery se ujal Marko Ivanović, který je současně dirigentem inscenace.
„Dramaturgyní je Vilma Bořkovec. Scénu navrhl Šimon Caban a kostýmy Karolína Srpková. V titulní roli Rusalky se představí Barbora Řeřichová a Radoslava Müller. Premiéra se uskuteční v pátek 16. prosince v 19:00 hodin, druhá premiéra v sobotu 17. prosince ve stejný čas,“ uvedla Pavlína Dočkalová, tisková mluvčí MDO.
Rusalka patří podle divadelníků již sto dvacet let k největším klenotům české i světové operní literatury. „Genialita Dvořákovy hudby a libreto Jaroslava Kvapila zaujme všechny diváky. Cabani nabízejí svou režií další možný pohled na nesmrtelné dílo,“ poznamenala mluvčí.
„Rusalka pro mě byla vždy více pohádkou pro dospělé než pro děti. Je v ní ukryto mnoho psychologických poselství a žánrově se blíží až k psychothrilleru nebo dokonce hororu. Z tohoto výrazného inscenačního vybočení, oproti uplynulým sezonám, mám velký respekt a velice si ho vážím. Mít v našem operním domě jméno Cabani je obrovská čest,“ sdělila umělecká šéfka souboru opery a operety Veronika Loulová.
Největší oběť
Cabani se na Rusalku dívají optikou současného světa. „Svou interpretací Cabani nachází některá východiska v psychoanalýze Sigmunda Freuda a Oidipovském komplexu, protože jsou přesvědčeni, že tento fenomén ovlivnil již samotného Dvořáka s Kvapilem,“ podotkla mluvčí.
„Rusalka je jako žena ochotna podstoupit největší oběť pro dosažení cíle. A to hned, spontánně, zdánlivě bez rozmyslu. Jakmile jsem se ponořil do hudby a příběhu libreta, představil jsem si Olomouc a město univerzit plné mladých princů a rusalek,“ přiblížil Šimon Caban.
„Sledujeme příběh Vodníka coby stárnoucího muže, který kdysi také býval mladým krásným princem, ale teď už je jen voyerem mladých slečen, z nichž jedna zatouží překročit hranici virtuálního světa, dostat se do reality a odhalit tak jeho pravou identitu. Ve svém mládí netuší, že i ona jednou zestárne, a nakonec se stane, pro mnohé mladé, ježibabou, která se bude chtít pomstít muži, který ji kdysi opustil,“ doplnil Caban.
Nové zpracování Rusalky má oslovit mladé lidi. „Jaroslav Kvapil s Antonínem Dvořákem vedli tvůrčí dialog, který cílil k nejlepšímu vyznění díla. My v tomto dialogu musíme pokračovat se současným divákem i s tím vědomím, že někoho raníme, někoho potěšíme a někdo si toho, a i to si musíme přiznat, ani nevšimne. Ale inscenovat něco, co už tu mnohokrát bylo, je zbytečné. Chceme připravit kultivovanou, ale strhující Rusalku. Původní a přitom současnou. Nikoliv jako pohádku, ale jako drama,“ dodali CabaniI.
„Naše Rusalka není po hudební stránce nikterak revoluční nebo skandální. Snažil jsem se nechat Dvořáka promlouvat jeho přirozenou lyričností a nechat jeho hudbu plasticky vykreslovat jednotlivé nálady, charaktery i citová pohnutí,“ uvedl Marko Ivanović.
Ivanović přiznal, že byl ze začátku spolupráce v rozpacích. „Úpravy textů jsou v činohře celkem běžným jevem, ale úprava operního libreta je ošemetnější. A zvlášť u tak prokomponovaného a notoricky známého díla, jakým je právě Rusalka. Ale musím říct, že mě už během prvních pracovních sezení pan režisér o své koncepci přesvědčil,“ řekl.
S novým zpracováním koresponduje i výtvarné ladění inscenace. „Kostýmní koncepce je tvořena dvěma až panoptikálně vykreslenými světy, svět vodních bytostí a svět ideální, mezi nimiž se Rusalka snaží balancovat. Hlavními významovými atributy se stávají stylizované, nadsazené, až přehnané tvary a barvy, které vytvářejí ucelené světy, mezi nimiž se Rusalka transformuje. Inscenace je otevřená i ukončena civilním kostýmem,“ popsala kostýmní výtvarnice Karolína Srpková.
Soubor opery a operety Moravského divadla uvede Rusalku pojedenácté ve své historii. V roce 2014 byla inscenace navíc uvedena jako balet v režii Roberta Balogha.
