Start‑upy, duševní vlastnictví i korporátní právo jsou spolu nerozlučně spjaty. Systém duševního vlastnictví podporuje kreativitu a invenci. Bez něj by autor nebyl ekonomicky zajištěn a nebyl by motivován k další tvorbě. Díky korporátnímu právu pak lze snadněji kupovat, prodávat i investovat.

Dnešní doba navíc start‑upy miluje. Svět už dlouho žije v relativním blahobytu a digitální služby zvládají v reálném čase propojovat investory s lidmi s nápady.

Nápad k nezaplacení

Spojení „mít nápad za milion“ prostředí start‑upů vystihuje. Středobodem jejich světa jsou nápady, myšlenky či kreativní záměry. K úspěchu už nutně nemusíte zvládat řemeslo či stavět cihlové továrny s komíny a stovkami zaměstnanců. Elektřina, procesory a internet změnily svět a přesunuly ho na konečky našich prstů, na klávesnice, na displej. Tato slova často zaznívají ve formě „přání“ či „touhy“. Nápadů máme spoustu, ale úspěšné podnikání se z nich povede udělat jen malému procentu z nás.

Start‑upy jsou v podstatě mladé projekty vlastnící nápad nebo zajímavou myšlenku. ­Zatím nemají kanceláře a moc zaměstnanců, a tak bývají nízkonákladové. Jsou rizikové, ale s velkým potenciálem. Rychle rostou. Pracují s daty. Jsou digitální a technologie mají ve své DNA.

Z pohledu práva nic komplikovaného. Vlastník nápadu začíná skromně a následně svou představu transformuje do podnikatelské entity, kterou dále rozvíjí nebo ji prodá. Rychlost, neformálnost a dynamika jsou vlastnosti typické pro startupové prostředí. Pro mnoho lidí se může jednat o kategorie, které se vylučují s „právním pohledem“ jako takovým. Obavy z vysokých nákladů nebo strach z toho, že „právo“ celý startupový projekt zkomplikuje, jsou pochopitelné.

Pokud svůj startupový jackpot trefí jen promile z nás, a to maximálně jednou za život, pak je proti zdravému rozumu, aby start‑up nebyl na případný úspěch právně připraven.

Duševní vlastnictví

Nejuniverzálnějším pomocníkem v ochraně know‑how je autorské právo. Je neformální, rychlé a nic nestojí. Vzniká už samotným vytvořením díla a pro ochranu není potřeba vést žádné řízení, není potřeba podávat přihlášku k Úřadu průmyslového vlastnictví a není třeba platit žádné poplatky. Autorské právo je každému start‑upistovi stále po ruce. Autorské právo chrání literární, audiovizuální i vědecká díla, ale i fotky, grafické návrhy, databáze či počítačové programy. Autorem díla je vždy fyzická osoba, tedy člověk, který dílo vytvořil. Pouze autorovi díla svědčí osobnostní a majetková práva k dílu a pouze autor může svá práva licencovat třetí straně.

Start‑up bývá často kolektivním úsilím a pamatovat musíme i na spoluautorství, protože kategorie „společně a nerozdílně“ nebo „jednomyslně“ otestovaly i ta nejdéle trvající kamarádství. Za zmínku stojí i dílo zaměstnanecké, jehož správa je plně v rukou zaměstnavatele.

Je třeba pamatovat i na to, zda v rámci svého produktu pracujete s vlastními daty, nebo s daty, která lze i pro obchodní účely užívat volně a bez omezení, anebo se naopak jedná o data třetích osob, jejichž užití je možné pouze s jejich souhlasem.

Jak projekt strukturovat

Už před založením společnosti je třeba promyslet korporátní strukturu a připravit ji na vstup investora a případný prodej start‑upu.

Často jsou tato témata ponechána až na vyjednávání s investorem. Když ale prodáváte nápad za milion, je dobré mít dopředu jasno, co a jak vlastně nabízíte. Vstup investora lze realizovat řadou způsobů.

Michal Nohel
V GHS Legal se zaměřuje zejména na právo duševního vlastnictví v oblasti informačních technologií a licencování autorských děl.

Marian Boubel
Advokát GHS Legal. Zaměřuje se především na obchodní právo, právo obchodních korporací, fúze a akvizice.

Nejprve je ovšem třeba promyslet název start‑upu: zvučné jméno a sexy marketingové materiály dnes prodávají – investorům i zákazníkům. Při výběru jména je dobré nejdříve se podívat do obchodního rejstříku a rejstříku ochranných známek, abyste nevybrali název, který už někdo používá.

Na řadu přichází rozhodnutí, kde společnost založit a jakou zvolit formu. Na to může být při jednání s investorem už trochu pozdě, investičních příležitostí je dnes mnoho a investoři zpravidla nechtějí čekat.

V dohodě společníků či akcionářů je dobré vymezit vztahy mezi foundery a investory, případně i pravidla pro prodej start‑upu nebo vstup dalších investorů. Vztahy s CEO upraví smlouva o výkonu funkce, kterou obvykle chtějí investoři už při due diligence vidět.

Ne vždy je třeba sáhodlouhých pamfletů, ­některé dokumenty ani nemá smysl při­pravovat příliš dopředu. Mít vyřešené duševní vlastnictví a dobře nastavenou strukturu projektu ale může být v pozdějších fázích k nezaplacení.

Související