Ta fotografie vyjadřuje vše. Na vozovce je cosi, co ještě před pár okamžiky bylo silniční kolo. Trubky jsou pokroucené a zpřelámané, přední kolo leží na zadním, spoušť dovršují kroutící se řetěz a plášť.
Obraz zkázy. A tragické smrti italského cyklisty Davide Rebellina.
O estado da bike de Davide Rebellin https://t.co/FqHwgcEurw
I když už jednapadesátiletý, svou kariéru ukončil teprve před měsícem a půl na lokálním závodě Veneto Classic. Rovnou ale hlásil: „V neděli je sice můj poslední závod, ovšem v pondělí nebo v úterý už budu zase na kole.“
Užil si pár týdnů „normálního života“. O víkendu se ještě zúčastnil exhibičního kritéria v Monaku, které na počest Philippa Gilberta uspořádal Matteo Trentin. Zazávodil si i s Tadejem Pogačarem. Na středeční dopoledne si naplánoval vyjížďku z domovské Verony k městěčku Montebello Vicentino.
Už se z ní nevrátil. Srazil ho řidič náklaďáku, který sjížděl z dálnice.
Itálie, jedno z rodišť cyklistiky, se tak stává pro jízdu na kole stále nebezpečnější. Rebellin není jediný profesionální závodník, jehož život vyhasl vinou nepozorného řidiče. V roce 2017 smetl náklaďák Michaela Scarponiho.
„Žijeme v zemi, ve které není bezpečnost silničního provozu prioritou. Nevidí nás, nechtějí nás vidět,“ napsala v reakci na středeční tragédii italská novinářka Alessandra de Stefanová.
„Když si vzpomenu na záplavu vulgarit, které se na mě snesly poté, co jsem podal návrh zákona na ochranu cyklistů, tuhne mi krev v žilách. Sbohem Davide, ať tato tragédie najde smysl,“ přisadil si poslanec a bývalý trenér italské volejbalové reprezentace Mauro Berruto.
Kromě zjitřených emocí kvůli neohleduplným řidičům se sociální sítě plní také vzpomínkami a kondolencemi.
„Davide žil pro cyklistiku. Všichni jsme dnes ztratili kousek srdce,“ objevilo se krátce po oznámení úmrtí na účtu Gira d’Italia. Rebellin na italské Grand Tour vyhrál v roce 1996 etapu a pět dní vozil i růžový dres.
Today is one of those days of infinite sadness for those of us who love cycling.
Davide lived for cycling. Today we all lose a piece of our heart.
Today, the only Maglia Rosa we want to celebrate is this one. https://t.co/w8XRRVSKnl
Španělský tým Movistar přál pokoj „prostému a sympatickému muži“.
I když zažil velké úspěchy, v rodné Itálii nebyl plachý a věčně nesvůj Rebellin nikdy tak populární jako jeho vrstevníci Marco Pantani nebo Ivan Basso.
Po dopingovém nálezu z olympijských her 2008, který vždy odmítal, a uplynutí dvouletého zákazu činnosti se před ním zabouchly dveře do nejvyšších pater pelotonu. Narozdíl třeba od zmiňovaného Bassa, který i po přiznání dopingu pokračoval dál v nejlepších světových týmech.
Možná, že kdyby Rebellin po konci ve wourldtourových týmech odešel z pelotonu nadobro, skončil by zapomenutý.
Davide Rebellin, věčný cyklista v 51 letech ukončil kariéru.
On si ale postupně získal tichý respekt, když neúnavně pokračoval v kariéře dál a dál po čtyřicítce, až oslavil na závodech i padesáté narozeniny. S přibývajícím věkem si věčnou zdvořilostí a jemným vystupováním zajistil obdiv, který v mládí od okolí postrádal.
„Vždycky říkám, že dobří lidé odcházejí brzy,“ posteskl si nyní bývalý profesionální cyklista José Iván Gutiérrez.
„Před pár dny jsme jeli náš poslední profesionální závod v Monaku a dnes jsi odjel za hvězdami,“ litoval Philippe Gilbert.
Il a quelques jours nous faisions notre dernière course pros à Monaco et aujourd’hui tu es parti rejoindre les étoiles. Je pense très fort à Françoise et ta famille. Je suis très triste tu vas nous manquer amico. RIP #DavideRebellin https://t.co/8vN2rBKBPe
Rebellinův osud se tak nakonec naplnil přesně tak, jak novinář Brunel před lety nevědomky předpověděl.
Pro Rebellina byla cyklistika celý jeho život jednapadesát let. A po měsíci pauzy už s ní bude navždy.
