Mapky se zákazem vstupu, červenobílé pásky přes stezky do roklí. Tak to vypadá na červeně značené hřebenovce v národní přírodní památce Polické stěny, jejíž dvoukilometrový úsek v okolí Slavného na Náchodsku je nyní pro turisty uzavřen.
Území s těžko přístupnými roklemi v majetku benediktinů patří od druhého listopadového týdne dřevorubcům a vrtulníku.
„Stále se létá, pouze nás limituje počasí. Vrtulník je asi v polovině objednané práce,“ potvrzuje ředitel Benediktinské hospodářské správy Břevnov Petr Bláha.
„Porosty mezi Václavem a Slavným donedávna odolávaly, ale před několika týdny v pozdně letním rojení je lýkožrouti nalétávající z okolí napadli ve velkém rozsahu. Vytvořila se spousta menších ohnisek stromů napadených lýkožroutem smrkovým a dalšími. Dřevo je třeba do jara zpracovat, aby při jarním rojení nebylo zdrojem dalšího šíření škůdce. Neznamená to však, že dojde k velkoplošnému odlesňování,“ vysvětluje Petr Bláha.
V první půli roku tam není možné povolat vrtulník, kvůli vyhlášené ptačí oblasti ve Stěnách platí omezení i pro další techniku.
Škůdce se nyní dostal do porostů, které jako mladé odolaly rozsáhlé kůrovcové kalamitě v letech 1984 až 1987. Už tehdy stát do nepřístupných terénů vyslal vrtulník. Za téměř čtyřicet let lesy dorostly, aniž se v nich těžilo. Když je v restituci benediktini v roce 2019 dostali zpět i s kůrovcem, měli potíže odtud dřevo dostat.
Loni se veřejnost ozvala proti odlámání kusu skály na Pánově cestě, k němuž na žádost benediktinů svolili správci Chráněné krajinné oblasti (CHKO) Broumovsko, aby nákladní auta mohla projet až do této části Stěn. Občané se domáhali šetrnější těžby i na dalších místech.
„Nasazení vrtulníku se týká pouze území pro lesní techniku zcela nedostupných, kde už nestačí ani odkorňování nastojato, které provádějí lezci najatí ochránci. Dřevo nelze dopravit ani lanovkou, napadeného je velké množství a nemůžeme ho účinně sanovat na místě,“ podotýká Petr Bláha, jenž spravuje 4 tisíce hektarů klášterních lesů na Stěnách či Ostaši.
S žádostí o příspěvek u ministerstva zemědělství neuspěl, a tak klášter musí zaplatit vrtulník z rezervy, kterou si na jaře při lepších cenách dřeva vytvořil pro nenadálé události.
Zastavit kůrovce v ohniskách
Ochranáři vydali pro kácení v I. zóně CHKO výjimku, i v těchto obtížně přístupných terénech totiž převažují smrky.
Těžba v Broumovských stěnáchPo několikerém posunutí termínu prací se lety vrtulníku plánují do 30. listopadu podle počasí. Dřevorubci vážou napadené smrky „za paty“ pod vrtulník, část souší se nechá stát k zetlení. Vrtulník má odnosit asi tisíc kubíků dřeva, stromy různých velikostí od 0,1 až 8 m3. Nosnost je kolem 2 tun, jeden let trvá 2 až 5 minut, letové trasy od 100 metrů do 1 kilometru se uskutečňují mimo obce a silnice. Vrtulník skládá dřevo na louce na Slavném, dál je zpracovává harvestor. Oblast je pro turisty zavřená. Těží se v okolí Slavného směrem k Ovčínu a Beránkovi, v Hájkově, Hruškově a Zaječí rokli. Turisté na Hvězdu neprojdou po červené značce od Slavného po rozcestí u Václava, uzavřena je vyhlídka na Čertovu tchýni a Slavenské hřiby. Parkoviště na Slavném slouží, dá se jít na Slavenskou vyhlídku, Kamennou bránu, Božanovský Špičák, Korunu i Pánův kříž. |
„Kůrovec se tu objevuje ohniskově, proto pořád dává smysl pokusit se ho v ohniskách zastavit tak, aby se rozčlenila věková a prostorová skladba lesa v rezervacích,“ říká zástupce vedoucí na Správě CHKO Broumovsko Petr Kuna. Ochranáři se tím chtějí vyhnout velkým plochám uschlého lesa, raději by tam viděli pestřejší skladbu s buky či jedlemi.
Lesy na Broumovsku nejsou divočinou, většina jich je dědictvím minulosti, vypadají jako stejnověké plantáže na dřevo. Ze 70 procent jsou v lesích CHKO smrky, v rezervacích až 75 procent. Lesy v nejpřísnější I. zóně, kde jsou většinou rezervace, zahrnují tři tisíce hektarů z celkových asi 16 tisíc hektarů lesů.
Za kůrovcem se vracejí už potřetí na táž místa
Benediktinský lesník potvrzuje, že po dohodě s ochranáři loni i letos v malých ložiscích v těžko přístupných místech Stěn nechali odkornit stojící napadené stromy a klasicky těžili pouze tam, kam se dostali s technikou. Na brouka to však nezabralo.
„Porosty napadá opakovaně, na některých místech jsme byli letos i třikrát. Invaze lýkožrouta po letním přísušku je tak velká, že opatření, se kterými jsme si v této oblasti na části území po dva roky vystačili, nestačí. Když se procházíte skalami, mnoho potůčků i pramenů, kde normálně teče voda, je suchých. Vláhový deficit v půdě je této oblasti obrovský, stromy mají nedostatek vody a jsou pro škůdce snadnou kořistí,“ vysvětluje Bláha.
Podle něj mělo vliv počasí, ale také posouvání kůrovce od Hronova a z bezzásahových zón v polském národním parku Stolové hory, který se Stěnami sousedí.
Rozšíření kůrovce z Polska připouští i ochranáři. Všímají si, že i v původně hospodářských lesích v parku nechávají Poláci souše stát, kácejí kvůli bezpečnosti hlavně kolem silnice na Karlów a omezeně kolem turistických stezek.
O přeshraničním šíření svědčí i dvě velká ohniska, která se objevila znenadání v červenci na české straně stolové hory Bor v lesích městysu Machov. Brouk se tam může dostávat v teplých proudech vzduchu z vyšších poloh Stolových hor.
„To nejsou žádné spekulace, kůrovec nalétává z bezzásahových zón národního parku a pro Bor je to katastrofa. V horních partiích jsme vytěžili kolem 7 hektarů souvislé plochy, přitom jde o lesy zvláštního určení, hlavně kvůli pitné vodě, a běžně tam nesmějí být holiny větší než půl hektaru. Kůrovec se ale dál šíří dolů po svazích, blíží se už pramenům a potůčkům, kde se sbírá voda pro vodovod, ale to nikoho moc nezajímá,“ podotýká Luboš Binar, který spravuje 350 hektarů pro dobrovolný svazek obcí Lesy Policka.
„Hrozí odlesnění celého smrkového Boru asi na 50 hektarech. Vše zpracováváme, máme tam hodně lidí a snažíme se o šetrný postup s menšími vyvážečkami, abychom si nepoškodili už opravenou cestu, ale těží se obtížně mezi balvany ve svazích. Děláme co nejvíc, ale brouka se nám nepodařilo zastavit ani do listopadu,“ říká Luboš Binar.
Správci CHKO však vliv polského národního parku nepřeceňují. Tvrdí, že hlavní příčinou rozvoje kůrovcové kalamity v CHKO je opožděné zpracování napadených stromů v posledních čtyřech letech.
Zpoždění mají všichni, namítá ochranář
„Ohniska se většinou objeví včas, napadené stromy se vyznačí, ale zpracování v době, kdy se z larev stal brouk nebo kdy brouk opustil strom, je opožděné. Pokud by fungoval odbyt a byl zde takový počet těžebních kapacit, jako tomu bylo třeba ještě před deseti lety, situace by byla zcela jiná. Kůrovec by se určitě rozvinul, ale rozsah by byl řádově menší,“ tvrdí Petr Kuna.
Problém mají úplně všichni vlastníci. Sice ukazují jeden na druhého, ale všichni to nestíhají. Chybí jim lidé do těžby, kočí s koňmi, lanovkáři, harvestorové uzly a někdy i technici na vyhledávání ohnisek. Když už dříví vytěží včas, mnohdy se stane, že než se odveze na pilu nebo do papírny, zůstane na skládce příliš dlouho. Je to sice o něco lepší než loni, ale zásoba kůrovce tu byla obrovská a kapacity prostě nestačí,“ říká Petr Kuna.
Podle něj některým vlastníkům možná příliš nevadí, když vzniknou větší ohniska, protože těžba pak v přepočtu na kubík není tak nákladná, k ochraně přírody to však nepřispívá.
Velkou část lesů v CHKO spravují Lesy ČR, část patří klášteru, obcím i drobnějším majitelům. Podle správců CHKO je špatná situace na řadě míst, dál se těžilo na Ostaši pod Frýdlantskou vyhlídkou. V přírodní památce Kočičí skály je napadena většina smrků a čeká je kácení a zetlení na místě.
Adršpašsko-teplické skály zatím tolik neutrpěly, menší ohniska se odstraňovala ve Vlčí rokli a nad Volskou studánkou, velká však postihla Jiráskovy skály a jižní úbočí Kraví hory. Silně zasažen je Bor, Broumovské a Polické stěny, rozsáhlá jsou ohniska okolo Pánova kříže, je zasažen téměř celý Zelený hájek.
Ve III. zóně CHKO jsou postiženy lesy drobných vlastníků u Hronova a vážná situace trvá v Jestřebích horách, kde mizí většina smrkových porostů nad 40 let. Naopak se zřejmě zklidňuje situace v Javořích horách.
Jednat s Poláky by prý bylo těžké
Správci CHKO se do sporu s polským parkem nechystají. Jednak v bezzásahové zóně národního parku s jeho nadmořskou výškou vidí logiku, jednak si už vyzkoušeli, jak obtížné je něco dojednat ohledně přeshraničních vlivů, například u prášícího melafyrového dolu v Tłumaczówě.
„Nemyslím, že jsme schopni ohledně kůrovce v Polsku něco ovlivnit. Majitelé u hranice musí nasadit více sil na zpracování napadených porostů a důsledně klást lapáky, používat feromonové lapače, insekticidní sítě a bohužel asi také ve větší míře používat insekticidy k asanaci kůrovcového dřeva, pokud si vyřeší povolení,“ říká Petr Kuna. Odhaduje, že kalamita, pokud nepřijde větší sucho, potrvá nejméně dva roky.
Správci lesů namítají, že musí čelit souběhu přísných podmínek v CHKO, nedostatku lidí a techniky vhodné do skalních měst, zpoždění u drobných vlastníků i tomu, že Lesy ČR nezaměstnávají vlastní těžaře, ale najímají firmy v tendrech, což je zdlouhavé. K tomu jde o největší kalamitu v Evropě.
„Kůrovci vyhovuje teplejší počasí, v kalamitním stavu se už proti němu dá těžko zasáhnout. Objevuje se i uprostřed lesa. Zkoušíme lapače i pokácené lapáky, ale vlastně jen monitorujeme situaci. Kolikrát se stane, že lapače jsou prázdné, ale stěna porostu je brouků plná. Brouk se už nechová nijak logicky,“ říká Luboš Binar.
„To, že se už kalamita v republice utlumila, je dezinformace, útlum nastal na majetcích, kde porosty zmizely. Stalo se mi v Maršovském údolí, že nečinný soused nechal vylétnout brouka na 300 kubících dřeva a já rázem přišel o 700 kubíků. Zůstaly stát jeho sterilní souše, z kterých se nic dál nešíří, já mám dřevo zpracované a zalesněné plochy, takže tam už kůrovec nebude pokračovat. Oproti tomu kalamitní zásoba na Boru zůstává obrovská,“ porovnává Luboš Binar.
