Situace na Ukrajině nejvíc znepokojuje Poláky a Čechy, ukázal průzkum STEM/MARK a European National Panel, který se konal v zemích Visegrádské čtyřky a Bulharsku. Data výzkumníci sbírali od ruského útoku na Ukrajinu.
Obavy projevily zhruba tři čtvrtiny dotázaných. Češi se ale s ohledem na vzdálenost od konfliktu nejméně bojí o vlastní bezpečnost. Na otázky ve všech zemích odpovídalo přes 500 obyvatel s výjimkou Bulharska, kde bylo dotázaných 300.
STEM zveřejnil výzkum jak se Čechů, členů V4 a Bulharska dotýká situace na Ukrajině. Výzkum probíhal od února 2022. (21. listopadu 2022)
Největší obavy a nedůvěru k Rusku mají Maďaři, kteří sdílí s Ukrajinou hranici. Pětačtyřicet procent z nich přitom odpovědělo, že válečné dění buď nesleduje, nebo se jich nijak nedotýká. „Je to o to paradoxnější, že se Maďarsko od začátku války proti Rusku jednoznačně nevymezilo a dokonce s Ruskem dále obchoduje,“ komentoval výsledky průzkumu ředitel STEM/MARK Jan Tuček.
Češi, Slováci a Bulhaři se víceméně shodují v názoru, že jednotlivci mohou přispět především osobní, materiální nebo finanční pomocí. Poláci se navíc výrazně přihlásili k bojkotu produktů z Ruska.
Země jsou pro přijímání uprchlíků z Ukrajiny
Poláci projevují nejvíce solidarity, lidi prchající před válkou jsou ochotni vzít i do vlastní rodiny, v čemž se od Čechů liší. Česká republika je o něco ochotnější přijmout uprchlíky do své země, kraje, dokonce i obce než Slováci nebo Bulhaři, ovšem co se rodiny týká, tam jsme ze všech pěti národů nejuzavřenější.
Tři čtvrtiny obyvatel všech států se shodly na tom, že nějaká forma pomoci je užitečná, v Polsku to bylo dokonce 80 procent dotázaných. V Maďarsku se naproti tomu více než 42 procent občanů o pomoc pro Ukrajinu vůbec nezajímá.
STEM zveřejnil výzkum jakým způsobem by Češi, členové V4 a Bulhaři pomáhali Ukrajině. Výzkum probíhal od února 2022 (21. listopadu 2022)
Poláci nejvíce podporují vládu, aby Ukrajině pomáhala. „Ač katolická země, lidé by prosazovali výrazně více i dodávání zbraní či munice,“ řekl k postoji Poláků Tuček.
Občané ostatních zemí vidí hlavní úlohu státu v humanitární pomoci a v poskytování azylu uprchlíkům. Třetina Maďarů naopak tvrdí, že se stát nemusí angažovat vůbec.
Zdrženlivější jsou respondenti k přijetí Ukrajiny do evropských struktur. Za Ukrajince se opět nejvíc postavilo Polsko, více než 56 procent obyvatel je pro přijetí Ukrajiny do EU a NATO. Ve zbylých zemích by souhlas dalo 18 až 25 procent respondentů, vyplývá z průzkumu.
Fiala v ostřelovaném Kyjevě podpořil směřování Ukrajiny do EU i NATO |
Podle zářijové zprávy ukrajinské vlády Rusové zabili více než 7000 civilistů, dalších 24 000 jich bylo zraněno. Podle ukrajinského ministra obrany Oleksije Reznikova se ale počet zabitých ukrajinských civilistů blíží k 100 000.
Z Ukrajiny za sedm měsíců od začátku ruské invaze uprchlo na 7,7 milionu lidí. Vyplývá to z dat Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR), podle kterých 4,2 milionu uprchlíků získalo v některé z evropských zemí dočasnou ochranu.
Podle OSN je exodus Ukrajinců ze země nejrychleji rostoucí uprchlickou krizí na území Evropy od konce druhé světové války.
