Ve Ždírci nad Doubravou na Havlíčkobrodsku nemusí dva žáci chodit denně do místní základní školy. Její ředitel Ota Benc je zapojil do experimentu ministerstva školství – otestovat online výuku, aby se mohla stát běžným doplňkem té běžné i mimo časy pandemií.
Nízký počet dětí v „experimentu“ má prostý důvod – rodiče ani učitelé neměli o distanční výuku zájem, proto ji ředitel připravil jen pro dva žáky.
„V jednom případě nefunguje úplně dobře spolupráce s rodinou, tak jsme museli přistoupit k nastavení kombinované výuky. Ve druhém případě se jedná o velmi závažný zdravotní stav, takže žák musí část výuky absolvovat doma, nemůže do kolektivu,“ popisuje Benc nastavení.
Takových škol je po celém Česku sedmdesát. Jejich ředitelé museli upravit školní řád a vytipovat vhodné třídy i předměty, které se do experimentu zapojí. S technikou dnes již takový problém nebývá, potvrzují oslovení vedoucí škol.
Pokud se testování osvědčí, dostanou ředitelé možnost distanční výuku běžně začlenit do života školy – i bez souhlasu hygienické stanice nebo ministerstva, jako tomu bylo v době covidových uzávěr.
V Praze zkouší samostudium jako na vysoké
„Z asi třiceti studentů zvedli ruku tři nebo čtyři, že jim tento typ vzdělávání nevyhovuje,“ popisuje ředitel pražské Smíchovské střední průmyslové školy a gymnázia Radko Sáblík, kolik jeho studentů je součástí ministerského testování.
Distanční výuku si pochvaluje. Nutí podle něj studenty přemýšlet o rozdělení času pro studium, učí se stanovovat si priority a nadaní žáci se podle něj mohou ponořit hlouběji do studované látky, čímž získávají více znalostí.
Oproti Bencově škole ministerské testování na Smíchově posunuli ještě na vyšší úroveň a studenti v době, kdy se učí z domova, nemají žádné hodiny vedené učiteli. „Čtyři dny jsou ve škole, jeden den – pondělí, nebo pátek, – mají samostudium. Učitelé jim dopředu nachystají podklady a v následujícím školním dni spolu doma probíranou látku opakují. Učíme takhle především matematiku, češtinu, biologii, dějepis, fyziku nebo chemii,“ vyjmenovává Sáblík.
Popisuje, že už při dnech otevřených dveří o tomto způsobu výuky informovali rodiče, a tak je dopředu připravili na to, co je čeká. „V prvním a druhém ročníku máme 170 studentů a nikdo z nich nemá s kombinovanou výukou problém,“ těší jej a doplňuje, že problém není ani s technikou.
Dcera se nepřipojovala k distanční výuce, matka dostala rok a půl vězení |
Třída studenta druhého ročníku smíchovského gymnázia Vojtěcha Kudrny je specifická tím, že si se spolužáky udělali „oborové skupiny“. Tedy na každý předmět mají svého třídního zástupce, kterému dané učivo jde, a ten pak pomáhá slabším spolužákům s probranou látkou. „Když mi nejde matematika a spolužákovi dějepis, při samostudiu ho doučuji dějepis a on mě matematiku. Pomáhá nám to k budování lepších vztahů,“ těší studenta.
V pokojíčku mají děti svět jako na dlani
Velkou výhodou kombinované výuky je pak snadnější přechod na vysoké školy, které fungují právě především formou samostudia a občasných přednášek – záleží ale obor od oboru.
Primárně pozitivní zkušenosti s testováním mají i ve Velvarech na Kladensku. Ředitel tamní základní školy Petr Došek iDNES.cz sdělil, že si škola dělala mimo jiné interní průzkumy. „Děti kombinovanou výuku vítají, těší se na ni. Nejvíc se jim líbilo, že nemusí v zimě vstávat do školy. Většina našich žáků totiž dojíždí. Neznám nikoho, komu by se líbilo chodit do školy za tmy a za tmy se z ní vracet,“ říká.
Přesto má distanční výuka podle něj i jiné výhody. Děti se učí organizovat si studijní čas, rozvrhnout učení potřebné látky a také je netlačí čas nebo zvonění.
„Žáci si mohou řešený problém ohmatat, dohledat k němu další informace a nikdo je neomezuje,“ popisuje s tím, že je zcela na dětech, jestli studiu věnují onen vyhrazený pátek, nebo se učí o víkendu.
Vysokým školám hrozí distanční výuka. Ta se ale během covidu neosvědčila |
„Máme hmatatelné výsledky. Děti musí odevzdat vypracovaný badatelský nebo objevitelský úkol a prezentovat svoji práci. Velmi dobře se naučily argumentovat a prezentovat. Žákům se to líbí, rádi se dělí o výsledky svých zjištění. Navíc zjišťují, že když něco ‚ošulí‘, nemají pak o čem vyprávět a paní učitelka pozná, že tomu nevěnovali dostatek času.“
Ve Velvarech se setkali i s žáky, kteří se snažili systém obejít, pedagogové jim ale vysvětlili, že to není správný postup. „Dali jsme jim pocítit, že když na něčem nepracovali, v budoucnu je to potká, takže si stejně danou záležitost musí osvojit,“ vysvětluje ředitel.
U Doška na škole navíc v rámci distanční výuky využili partnerství se zahraničními školami, a tak například když má třída angličtinu, má ji online s dětmi z Řecka a Itálie.
Na začátku byli někteří rodiče, hlavně u menších dětí, skeptičtí, a tak tyto děti chodily do školy normálně celý týden. Postupem času se obavy podařilo odbourat a nyní se z domova do školy připojují všechny děti.
Ani tady se nesetkali se situací, že by některé děti neměly potřebnou techniku. V případě potřeby je jim ale k dispozici k zapůjčení.
Dívky se nepřipojovaly k online výuce, rodiče záškolaček vyšetřuje policie |
Ředitelka tiskového odboru ministerstva školství Lubomíra Černá iDNES.cz sdělila, že rezort má již k dispozici zpětnou vazbu ze škol, prozatím ji ale zaměstnanci zpracovávají. Testování bude pokračovat do konce školního roku.
K myšlence rezortu je ale skeptický šéf spolku Pedagogická komora Radek Sárközi, podle kterého bylo pro učitele vysilující fungovat hybridně například během covidu-19 – tedy prezenčně i distančně zároveň. Přemítá, že daný způsob si umí představit pouze u gymnazistů, nikoliv ale u základních škol.
„Nechal bych to na vstřícnosti a možnostech učitele a rodiny, jestli má například počítač. Dnes by ale asi už nebyl problém si ho zapůjčit ze školy,“ míní. Nápad se nepozdává ani Martině Urbanové z Ostravy. „Dcera má třináct let a syn jedenáct. Neumím si představit, že by byli oba ve stejný den doma – kdo by se o ně staral, když musím chodit do práce, zároveň bych ale za oba měla odpovědnost? A taky máme pouze jeden notebook a druhý kvůli výuce kupovat nebudeme,“ říká.
