Čeští lékaři se proti husband stitch vymezili. Zákrok ženám neprovádíme

Článek o praktice husband stitch publikovaný na iDNES.cz vyvolal ohlasy nejen v kruzích laické veřejnosti, ale i mezi lékaři. Ti upozorňují, že praktiku, která má za cíl zužovat poševní vchod po porodu pro větší potěchu muže během pohlavního styku, je třeba dát do širších souvislostí.

„Nepopírám, že i od svých učitelů jsem kdysi slýchával podobné věty typu: Při rekonstrukci zevní části pochvy (ať už po přirozeném porodu či nahodilém poranění) je potřeba dbát na to, aby byl poševní vchod adekvátně prostupný, tj. ani ne málo, ale ani ne moc, ale že bychom byli v naší porodnici naváděni cíleně poševní vchod zužovat, to určitě ne,“ uvádí docent Michal Koucký, vedoucí lékař porodnice – Perinatologického centra Gynekologicko–porodnické kliniky VFN a 1. LF UK.

Extra steh po porodu navíc? Rodičky děsí ponižující husband stitch

„Naopak, všechny mladé kolegy nebo porodní asistentky a další zdravotníky, kteří ošetřují porodní poranění náležitě poučíme, že je hrubou chybou se zaměřit jen na zevní část pochvy. Rekonstrukce poševní stěny po porodu musí být pečlivě anatomická a nejde zúžit jen poševní vchod. Otevřeně říkám, že by to představovalo doslova poškození ženy, protože užší poševní vchod a širší část pochvy za ním s sebou nesou celkem ‚spolehlivou‘ devalvaci sexuálního života ženy,“ vysvětluje Koucký.

Jiní lékaři zase upozorňují na fakt, že materiály, které se k ošetřování poporodních poranění používají, jsou vstřebatelné, takže ani není technicky možné, aby za jejich použití došlo k trvalém zúžení poševního vchodu.

„V Nemocnici Hořovice ošetřujeme poporodní poranění (nástřih, trhlinky na hrázi) vstřebatelným materiálem. Husband stitch neprovádíme, nevidíme žádný důvod po porodu úmyslně zužovat poševní vchod. Modelace pochvy a poševního vchodu patří do plastické chirurgie na žádost pacientky,“ říká Leoš Teslík, primář gynekologicko–porodnického oddělení Nemocnice Hořovice.

OBRAZEM: Snímky plné bolesti i naděje. Porod očima britské fotografky

Ošetření se různí, ale nezáleží jen na něm

Názory žen, které v zahraničí nebo v Česku tvrdí, že po ošetření poporodních poranění se dlouhodobě potýkají s problémy, které se shodují s těmi, které mohou nastat po tzv. husband stitch, nelze však vzít na lehkou váhu. Porod samotný jako velmi komplikovaný proces může v těle ženy zanechat různé stopy, nemusí ovšem vůbec souviset s podobou lékařské péče, která se ženě dostala.

„Přestože takových žen jistě není mnoho, tak mohou mít přetrvávající následky. Není potřeba jistě říkat, že záleží na kvalitě ošetření a ta se může lišit. Nicméně pravidla pro ošetření jsou, navzdory vývoji oboru, velmi podobná těm, která byla doporučována již mnoho let zpět. Takže spíše než důsledek pomyslného ‚husband stitch‘ si myslím, že souvisí s tím, jak kdo adekvátně ošetřil a také na individuálních dispozicích dané ženy,“ říká Koucký.

Porod mohou zkomplikovat i kvasinky

„Mrzí mě, že se moc nemluví o tom, že má řada žen subklinické (tzn. klinicky ne zcela zjevné) chronické záněty pochvy, mezi které řadíme například přemnožené kvasinky. Tím má mnoho žen tedy výchozí podmínky pro rekonstrukci pochvy po porodu i následnou regeneraci o dost horší,“ uvádí lékař Koucký.

Rekonvalescenci po porodu může doprovázet krvácení, které někdy přetrvává až po dobu šesti týdnů. Objevovat se mohou i kontrakce dělohy při jejím zavinování zpět nebo svědění pochvy v momentě, kdy se například rozpadají stehy. Pochva může v tuto chvíli také otékat, což je další nepříjemnou zkušeností pro novopečené maminky.

Ve všech případech však jde o přirozené součásti poporodní rekonvalescence, u kterých není třeba se příliš znepokojovat.

Epiziotomie zhoršuje ženino sebevědomí po porodu, tvrdí studie

Epiziotomie ustupuje

Těhotné ženy v dnešní době často pečlivě zvažují, do rukou jakých lékařů se svěří. Jedním z obvyklých strašáků je takzvaný nástřih hráze, u kterého panují představy, že je nadužíván. Podle průvodce porodnicemi Aperio, kde lze poměr nástřihů hráze vysledovat u zapojených porodnic, lze vysoudit, že některé porodnice k němu inklinují více. Platí tak podobný princip jako u provádění císařských řezů – některé porodnice jsou k nim svolnější, jiné dbají na provádění císařského řezu pouze na základě pokud možno objektivní lékařské indikace. I přesto je obecným trendem českého porodnictví od epiziotomií ustupovat.

„Za mnoho let zpět, co jsem v oboru, musím jednoznačně potvrdit, že primární nástřih hráze provádíme méně a méně. Opět, záleží na zkušenostech daného zdravotníka, ale osobně již po mnoho let rodím bez cílené epiziotomie. Vlastně, si už nevzpomínám, kdy jsem ji naposledy provedl. V tomto duchu už dlouho učíme také mladou generaci,“ říká Koucký.

Boj o porod. Přístup lékařů se mění, ale k přirozenosti je pořád daleko

Nástřih hráze se stal hrozbou, které se ženy snaží vyhnout, ze společenského povědomí se tak vytrácí fakt, že cílem epiziotomie je rodičce pomoci eliminovat samovolné potrhání hráze, konečníku a v krajních případech i střeva.

„Je liché si myslet, že je ideální cesta nechat ženu rodit bez kontroly. Nerad to uvádím, protože na toto téma je vždy spousta různorodých ohlasů. Přesto zmíním, že například ve Švédsku rodí bez cílené intervence, to znamená, že epiziotomie neprovádějí. Výskyt závažných porodní poranění konečníku s rizikem trvalého handicapu žen dosahuje zhruba 3 až 4 procent. Riziko takového nahodilého poranění je bohužel jako ruská ruleta. Víme, že je riziko malé, ale nevíme, komu se může stát. V České republice se toto číslo pohybuje mezi 0,3 až 0,4 procenty. Ale ano, nižší desítky procent žen mají provedenou epiziotomii. Otázka zní, co je lepší? Vnímám to jako kontroverzní bod, ale rozhodně chci naše maminky ujistit, že naše cílené snahy k porodům bez epiziotomií vždy primárně směřují. Když už k ní dojde, vždy zde bude snaha případné poranění ošetřit tak, aby ženě přineslo minimální či žádné nepříjemnosti. Husband stitch však neprovádíme,“ ubezpečuje rodičky docent.