Agrární komora České republiky tvrdí, že právě daň z přidané hodnoty má být „jedním z faktorů, který má nezanedbatelný vliv na koncové spotřebitelské ceny potravin“, a je tak jednou z odpovědí na otázku: „Proč dochází k tak výraznému zdražování potravin v Česku oproti jiným evropským zemím?“

Příčin je prý sice „celá řada“, ale právě daň z přidané hodnoty je z okolních zemí aktuálně na nejvyšší úrovni. „V ČR je DPH u potravin 15 % a patří mezi nejvyšší v Evropě. Například v sousedních zemích je mnohem nižší, v případě Slovenska a Maďarska platí nižší DPH alespoň pro některé základní potraviny. V Německu platí 7% snížená sazba na většinu potravin. Od letošního února do konce roku platí v Polsku nulová daňová sazba pro základní potraviny, před zavedením opatření platila daň ve výši 5 %. Nižší sazbu DPH na potraviny uplatňují také Francie, Belgie, Nizozemsko či Rakousko,“ shrnula organizace.

Podle Agrární komory ČR by nyní snížení DPH u základních potravin v České republice se zdražováním potravin pomohlo, a proto jej podporuje.

Na růst cen potravin upozorňuje také Česká národní banka. Jádrová inflace a právě růst cen potravin měly být v říjnu vyšší, než sama očekávala v podzimní prognóze. 

Inflace v říjnu také přesáhla očekávané hodnoty a činila 18,6 %, kvůli zápočtu vládních opatření spojených s růstem cen energií, jakými je odpuštění poplatku na podporované zdroje energie zavedené do konce roku 2023 či úsporný tarif do konce roku 2022, však statistici uveřejnili hodnotu inflace o 3,5 procentního bodu nižší, a to na úrovni 15,1 % – jde však pouze o promítnutí příspěvku na úsporný tarif.

Přestože tak statistická data hovoří o poklesu inflace, reálně v mnoha odvětvích ceny rostou a právě ceny potravin dále zrychlily svoji dynamiku, k čemuž podle ČNB přispívá vysoká úroveň cen agrárních komodit i domácích zemědělských výrobců, odrážející rostoucí náklady na energie i další ekonomické dopady válečného konfliktu na Ukrajině. Meziročně se ceny potravin letos v říjnu zvýšily až o 18,3 %.