Poslední tři německé jaderné elektrárny mohou fungovat až do 15. dubna 2023, nebudou tak trvale odstaveny ke konci letošního roku, jak Německo původně plánovalo. Dnes to schválili poslanci Spolkového sněmu. Zákonodárci tak podpořili rozhodnutí vlády sociálnědemokratického kancléře Olafa Scholze odložit kvůli energetické krizi trvalé zastavení výroby elektřiny z jádra.
Německo má nyní tři funkční jaderné elektrárny, kterými jsou Emsland v Dolním Sasku, Neckarwestheim 2 v Bádensku-Württembersku a Isar 2 v Bavorsku. Původní znění zákona předpokládalo, že všechna tři zařízení budou na sklonku letošního roku trvale odpojena od sítě a postupně zlikvidována, čímž by Německo skončilo s jadernou energetikou. Ruská invaze na Ukrajinu a následná energetická krize přinutily Scholzovu vládu rozhodnutí přehodnotit.
Vládní debaty o prodloužení chodu jaderných elektráren vedly ke sporům mezi ministry hospodářství a financí Robertem Habeckem a Christianem Lindnerem. Habeck chtěl elektrárnu Emsland ke konci roku odpojit a se zbývajícími dvěma pokračovat v provozu do jara příštího roku. Lindner s tím nesouhlasil a žádal, aby všechna tři jaderná zařízení fungovala až do roku 2024. Do sporu zasáhl kancléř a z pozice šéfa vlády nařídil prodloužení provozu všech tří jaderných elektráren, ale jen do 15. dubna 2023.
Spory o budoucnost reaktorů se přenesly i do dnešní debaty ve Spolkovém sněmu. V rozpravě před hlasováním opoziční konzervativní unie CDU/CSU poukazovala na to, že je potřeba zachovat jaderné elektrárny v provozu i pro zimu na přelomu let 2023 a 2024. Poslanec Křesťanskodemokratické unie (CDU) Steffen Bilger varoval, že další zima bude pravděpodobně mnohem horší než ta nastupující, na kterou je Německo dobře připraveno s plnými zásobníky plynu.
Podle Bilgera je nezbytné odsunout odstavení reaktorů přinejmenším na konec roku 2024. Chce také, aby Německo do svých nukleárních zařízení objednalo nové jaderné palivo, což je ale červená čára, kterou Zelení odmítají překročit. Vládní Zelení, pro které je odklad odchodu od jádra těžkým rozhodnutím, trvají na tom, že reaktory budou do jara pracovat se současným palivem.
Poslanec ekologické strany Harald Ebner prohlásil, že prodloužení chodu reaktorů je sice troufalé, ale Zelení se s tím smíří, neboť odklon od nukleární energetiky zrušen nebyl. "Za slovem kancléře stojíme i my, 15. dubna 2023 bude konec," dodal s odkazem na Scholzovo rozhodnutí.
Poslanec rovněž vládních liberálů (FDP) Lukas Köhler poukázal na to, že za současné situace je správné mluvit i o možném provozu po 15. dubnu. "Dnešní debata není o ideologii, ale o tom, co udělalo Rusko, jinak bychom tady dnes nebyli," řekl Köhler, podle kterého dál platí celoněmecká dohoda skoncovat s jádrem.
Ostře proti dubnovému uzavření jaderných elektráren dnes vystupovala protiimigrační Alternativa pro Německo (AfD). "V oblasti jaderné energetiky se Německo chová jako řidič na dálnici v protisměru," řekl poslanec AfD Michael Kaufmann. "Ve světě se plánuje 90 reaktorů, 60 dalších se staví, a to i u našich sousedů," řekl. Poznamenal, že právě díky jaderným elektrárnám v sousedních státech bude moci Německo předcházet výpadkům elektřiny.
O ukončení výroby elektrické energie z jádra v Německu rozhodla už předchozí vláda konzervativní kancléřky Angely Merkelové. Podnětem k tomu byla havárie jaderné elektrárny v japonské Fukušimě v roce 2011. Na to poukázal i poslanec českého původu Petr Bystroň, který zastupuje AfD. Podle něj je odklon od nukleární energetiky řízen spíše panikou. "Tuto debatu nevedeme kvůli nějaké válce vzdálené od nás přes tisíc kilometrů, ale kvůli Fukušime, kde se lidé utopili kvůli cunami. Nikdo tam nezemřel kvůli radioaktivitě," řekl. "Riziko cunami je v Německu docela nízké," dodal.
Související
MAAE se obává, že Izrael zaútočí na jaderná zařízení v Íránu
Ruský Chabarovsk vyhlásil nouzový stav. Na místě byla objevena radioaktivita
Aktuálně se děje
včera
Další proces s Trumpem se odkládá. Bude se prověřovat možný střet zájmů
Aktualizováno včera
Maďarsko potvrdilo účast na mírovém summitu. Francii bude zastupovat Macron
včera
Těšil se, ale oslav výročí Dne D se už nedočkal. Stoletý americký veterán zemřel na cestě
včera
Německo děsí nová předpověď počasí. Hrozí další vydatné srážky
včera
Americké zbraně na Moskvu nezaútočí, zdůraznil Biden
včera
Týdenní výhled filmů: Mizerové Will Smith a Martin Lawrence se vrací. Češi natočili dokument o Putinovi
včera
Polský pohraničník nepřežil útok migranta. Po několika dnech v nemocnici zemřel
včera
Policie při útoku na FF UK nepochybila. Inspekce ale vidí prostor pro zlepšení
včera
Vlakové neštěstí v Pardubicích nepřežily dvě Slovenky. Zkázu zaznamenal dron
včera
Svoboda není zadarmo. Chcete-li znát její cenu, přijeďte sem, řekl Biden v Normandii
včera
Válka mezi Izraelem a Hizballáhem se blíží, obě strany mají neúprosnou válečnou rétoriku
včera
NATO odmítlo možnost vyslání vojáků na Ukrajinu
včera
V Evropě tiše bují nový problém. Dochází místo ve věznicích
včera
80 let ode Dne D: Na hrdinství spojenců nesmíme zapomenout, 6. června 1944 se otevřela cesta k Paříži
včera
Máme štěstí, že generace Dne D neváhala, prohlásil Karel III. ve Francii
včera
Španělsko se chce připojit k žalobě JAR v Haagu, která obviňuje Izrael z genocidy
včera
Putin odmítá jakékoli imperiální ambice Ruska. Přitom dva roky vede válku proti sousední Ukrajině
včera
Putin opět blouzní. Rusko podle něj válku na Ukrajině neazačalo
včera
Počasí: Bouřky hrozí na větším území a mohou být silnější, varovali meteorologové
včera
Putin řekl, jaký dopad budou mít volby v USA na vztahy s Ruskem
Ruský prezident Vladimir Putin dnes prohlásil, že výsledek amerických prezidentských voleb neovlivní rusko-americké vztahy. Tuto informaci přinesla agentura AFP.
Zdroj: Libor Novák