Šarm aš-Šajch (Egypt) - Evropská unie je navzdory válce na Ukrajině dál odhodlaná bojovat proti klimatickým změnám, i když konflikt dočasně způsobil větší spotřebu fosilních paliv a negativně ovlivnil snahy snižovat emise. Během vystoupení na klimatické konferenci OSN (COP27) v Egyptě to dnes řekl český premiér Petr Fiala. Vyústění energetické krize ale podle něj může být i pozitivní, protože se zmenší závislost Evropy na ruském plynu a fosilních palivech obecně.
"Ruská agrese na Ukrajinu má obrovský vliv na naši energetickou politiku, ale také na naši politiku boje proti klimatickým změnám," řekl Fiala v Šarm aš-Šajchu novinářům. Podle něj energetická krize vedla k jakémusi zracionálnění harmonogramu boje proti klimatickým změnám. "Na druhé straně také nás donutila rychleji se snažit zbavit závislosti na fosilních palivech z Ruska a rychleji budovat energetické mixy, jež nás učiní méně závislými na diktátorských režimech," dodal Fiala.
"Mnoho evropských zemí sice ctí závazky z Pařížské dohody, byly ale nuceny dočasně využívat více fosilních paliv, než měly v plánu. Aby udržely své občany v teple," řekl Fiala v projevu na konferenci. Podle něj je to pochopitelné, nemělo by to ale oslabit odhodlání snižovat emise, protože globální změny klimatu ohrožují celou planetu.
Premiér zdůraznil, že jeho vláda má v plánu odklon od uhlí směrem k obnovitelným zdrojům a jaderné energii. "Své sliby plníme: do roku 2020 Česká republika snížila emise skleníkových plynů o 43 procent ve srovnání s rokem 1990, což je mnohem více, než jsme se zavázali," řekl v projevu.
Fiala také v roli šéfa vlády předsednické země EU zmínil unijní klimatický balíček označovaný jako Fit for 55, který má sedmadvacítku dovést k 55procentnímu snížení emisí skleníkových plynů do roku 2030 oproti úrovni z konce minulého století.
Česko podle Fialy také v Šarm aš-Šajchu společně s Rumunskem uspořádala diskusi o vzdělání ohledně oblasti klimatických změn, jíž se účastnila řada státníků, například prezidenti Polska, Estonska či Bulharska. "Vzdělání v této oblasti je důležité a musí vycházet z vědeckých faktů," řekl Fiala. Podle něj je v debatě o klimatické politice nutné se řídit i vědeckými poznatky. "Věda nám dává i určitou naději. Je důležité, abychom se neřídili jenom strachem a obavami, protože to nikdy není dobrý rádce," dodal.
Účinný boj s klimatickými změnami není možný bez míru, řekl Zelenskyj na COP27
Účinný boj s klimatickými změnami není možný bez míru, řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v projevu proneseném přes video k účastníkům konference OSN o změnách klimatu COP27 v Egyptě. Válka na Ukrajině vedená Ruskem odvedla podle něj svět od ochrany klimatu, ale tématu je potřeba se urychleně a vážně věnovat. Zelenského projev živě vysílala agentura Reuters.
"Ruská válka způsobila energetickou krizi a přiměla desítky zemí opět používat uhlí," řekl Zelenskyj. "Rusové udělali z naší jaderné elektrárny, největší jaderné elektrárny v Evropě, cvičiště," dodal prezident s odkazem na Záporožskou jadernou elektrárnu, která je již několik měsíců v rukou okupačních sil. Zelenskyj účastníky klimatické konference vyzval, aby si představili emise skleníkových plynů, které by způsobila nehoda v tomto jaderném zařízení.
Rusko podle Zelenského napadením Ukrajiny a ničením tamních zemědělských ploch zhoršilo potravinovou krizi ve světě a umocnilo problémy zapříčiněné suchem a povodněmi. "Ruská válka na Ukrajině za méně než šest měsíců zničila pět milionů akrů lesů," řekl ukrajinský prezident, který na sobě měl zelené oblečení ve vojenském stylu jako při všech vystoupeních od začátku války.
"Ti, kdo neberou klimatickou hrozbu vážně, dělají katastrofickou chybu. Musíme společně zastavit ty, kteří svou nelegální a nebezpečnou válkou ničí schopnost světa jednotně usilovat o dosažení společného cíle," apeloval na státníky Zelenskyj. Aniž by jmenoval konkrétní státy, kritizoval politiky, pro které je ochrana klimatu "jen marketingem".
Zelenskyj rovněž uvedl, že změny klimatu nejtvrději dopadají na nejchudší země a lidi, ale zasáhnou i bohaté. Dodal, že zničenou planetu nejde vykoupit penězi.
Malé ostrovní státy žádají, aby ropné společnosti platily klimatickou daň
Malé ostrovní státy žádají, aby ropné společnosti platily ze svých zisků klimatickou daň, a podílely se tak na sanování škod způsobených emisemi a jimi vyvolaným globálním oteplováním. Při dnešním projevu na klimatickém summitu COP27 v Egyptě to jejich jménem řekl Gaston Browne, premiér karibského ostrovního státu Antigua a Barbuda.
"Ropný a plynárenský průmysl denně vydělává tři miliardy dolarů. Nastal čas, aby tyto společnosti musely ze svých zisků platit globální uhlíkovou daň, z níž by se pak financovaly kompenzace škod," citovala Brownea agentura Reuters. "Rozmařilí producenti fosilních paliv profitují ze svých vyděračských zisků na účet celého lidstva. Zatímco oni vydělávají, planeta hoří," dodal.
Premiérka dalšího z karibských ostrovních států Barbadosu Mia Mottleyová v pondělí ve svém projevu kritizovala bohaté státy, které podle ní dosáhly prosperity na úkor chudších zemí, které nyní musejí nést hlavní část tíhy dopadů klimatických změn.
"My jsme byli ti, kteří svou krví, potem a slzami zaplatili průmyslovou revoluci. A teď musíme platit i za emise skleníkových plynů, které průmyslová revoluce přinesla? To je naprostá nespravedlnost," řekla Mottleyová, podle které můžou změny klimatu do poloviny století z domovů vyhnat až miliardu lidí.
Vysoký komisař OSN vyzval Egypt k propuštění disidenta Fattáha
Studie: Rozvojové země potřebují kvůli klimatu dva triliony dolarů ročně
Chudší země v rozvojovém světě potřebují do roku 2030 každoročně investice ve výši kolem dvou trilionů dolarů (48,5 bilionu korun), aby dokázaly efektivně snižovat emise skleníkových plynů a vyrovnat se s důsledky klimatických změn. K těmto číslům došli ekonomové ve své zprávě vypracované pro klimatický summit OSN, napsal list The Guardian.
Chudší země potřebují finanční zdroje na to, aby mohly přejít od fosilních paliv k čistším zdrojům energie a řešit problémy, které klimatická změna už způsobila nebo do budoucna způsobí. Podle autorů studie by měl do těchto zemí každoročně nejméně jeden trilion dolarů proudit od vlád bohatších států, soukromých investorů a rozvojových bank. Zbytek by měly tyto země získat ze svých veřejných zdrojů i ze soukromého sektoru. V současnosti se roční investice do ekonomik rozvojových zemí pohybují v řádu 500 miliard dolarů (12 bilionů korun).
Jedním z hlavních autorů stostránkové zprávy, kterou si objednaly britská a egyptská vláda, je ekonom Nicholas Stern, který se dlouhodobě věnuje ekonomickým souvislostem globálního oteplování.
"Bohaté země by si měly uvědomit, že investovat do klimatických opatření na rozvíjejících se trzích a v rozvojových zemích je v jejich vlastním zájmu a jde také o otázku spravedlnosti, pokud vezmeme v úvahu dalekosáhlé dopady vysokých emisí v současnosti i v minulosti," uvedl Stern.
"V příští dekádě zaznamenají největší rozšíření energetické infrastruktury a růst spotřeby rozvojové země. Pokud zůstanou závislé na fosilních palivech a emisích, pak se svět nebezpečným změnám klimatu nevyhne, což bude znamenat zkázu pro miliardy lidí nejen v chudých, ale i v bohatých státech," dodal.
