Protézy však stojí včetně nutné operace celkem dva miliony korun. Rodina se proto rozhodla, že založí na stránkách platformy Donio sbírku a o pomoc požádá veřejnost. Lidé, kterým není osud Jiřího lhostejný, zatím na konto sbírky přispěli částkou bezmála sto tisíc korun.
„Jde o to, že lékaři při operaci přímo do kostí zasadí speciální čepy a šrouby, na které se po zahojení nasadí moderní protézy,“ vysvětluje Jana Hosová, která se o svého manžela stará čtyřiadvacet hodin denně a sedm dní v týdnu.
Doplňuje, že pro Jiřího znamenají nové pomůcky vedle duševní vzpruhy rovněž vyšší soběstačnost, a tím pádem i radikální zvýšení kvality života.
Jenže takové protézy v Česku bohužel nikdo nedělá. Rodina proto oslovila univerzitní kliniku v německém Rostocku, stejně jako samotného výrobce protéz ve Švédsku.
„Ozvali se prakticky okamžitě. Jiřího lékaři pozvali na kliniku do Německa, kde podstoupil všechna nezbytná vyšetření. A jak se ukázalo, kosti v pahýlech ruky a nohy jsou dostatečně dlouhé, aby zátěž v podobě protéz bez problémů unesly,“ uvádí Jana Hosová.
Dodává, že protézy, které Jiří používá dnes, mu nesedí, ačkoli se protetici snaží je upravovat. Po chvíli nošení však protézy začnou dřít, pahýly s jizvami bolí a navíc se umělé končetiny velmi špatně ovládají právě kvůli tomu, že zbytek končetiny je příliš krátký.
Nešťastný úraz v práci
O zdraví přišel Jiří Hos před šesti lety při práci. Když opravoval transformátor větrné elektrárny v Hranicích u Aše, těžce ho zranil elektrický výboj. S hlubokými popáleninami na téměř polovině těla jej transportoval vrtulník do Fakultní nemocnice Královské Vinohrady v Praze, kde ležel v umělém spánku déle než dva měsíce.
Tady mu lékaři postupně amputovali nohu vysoko ve stehně a obě ruce. Jedna mu chybí od ramenního kloubu, z druhé zbyl jen krátký pahýl pod ramenem.
Komplikaci představovaly i nejrůznější záněty, přestaly mu pracovat ledviny. Jiří také ztratil sluch. Svůj boj však nevzdává a postupně se navrací do života. Jezdí na upraveném lehokole, usazený ve speciálním vozítku si užívá pohyb na zasněžené sjezdovce, dotykovým perem, které drží v puse, ovládá svůj tablet i mobilní telefon.
Nejvíc však sní o tom, že bude moci zase chodit. Pokud se povede vybrat dostatečnou částku, chce operaci absolvovat co nejdříve.
6. února 2022 |
