Píši, píšu, by jste… Hyperkorektní tvary, které (ne)odporují jazykové logice #1

Martin Ulbrich | 3. listopad 2022 | Rubrika: Čeština a literatura | Přečteno: 3504x

Děti píší v písemných pracech „by jste“ namísto „byste“. Jestli vám na této větě nesedí hned několik věcí, pak jsme na stejné gramatické lodi. Přináším vám první várku nejčastějších chyb z jazykové hyperkorektnosti.

Hyperkorektnost neznačí jen duch současné doby, v níž nesmíme koně nazvat gayem ani zneuznat jediné ze sedmdesáti možných pohlaví. Hyperkorektnost jazyková nám pro změnu ukazuje, že některých chyb v češtině se dopouštíme paradoxně ve snaze o její přehnanou spisovnost a správnost.

S nadsázkou by se dalo říci, že chceme být někdy chytřejší než sama čeština. A to je, uznejte, předem prohraný boj. V tomto seriálu vám postupně ukážu osm hyperkorektních tvarů a jejich správných verzí, vycházejících ze zdravé jazykové logiky.

A jako bonus i dva tvary, které si sice musíme pamatovat, ale v současné češtině nedávají vůbec žádný smysl.

Byste a bychom… nikoliv by jste, by jsme ani bysme

Hyperkorektní tvary podmiňovacího způsobu jsou bezpochyby největším hitem současné češtiny. Na internetech přitom dokážeme od boku vypálit celou plejádu rozmanitých dvouslovných patvarů – by jste, by ste, by jsi, by jsem, by sem…

Přitom si stačí zapamatovat, že tvar podmiňovacího způsobu tvoří vždycky jedno jediné slovo a nikdy neobsahuje souhlásku J. A toto svaté pravidlo platí skutečně ve všech osobách i při vykání – (já) bych, (ty) bys, (on/a) by, (my) bysme bychom, (vy) byste, (oni) by.

Rozhodně ale nejde o žádnou velkou novinku, jak si řada rodilých Čechů myslí. Ve skutečnosti se jedná o jediný dochovaný aorist – tvar jednoduchého minulého času z dob středověké češtiny (pouze tvar bys vznikl o poznání později) a stejně jako jiné slovesné tvary ho můžeme samostatně časovat. 

A je to tak správně. Vězte, že podmiňovací tvary obsahující jste by v českém časování udělaly ještě větší bordel, než jaký v něm už teď někteří máme.

Abyste, kdybyste… nikoliv aby jste, kdyby jste…

Úplně stejně funguje byste i ve spojení se spojkami kdyby a aby – abych / kdybych, abys / kdybys, kdyby / aby (on/a), kdybychom / abychom, kdybyste / abyste, kdyby / aby (oni).

V psaní nesprávných tvarů nás bohužel utvrzuje jakési zlidovělé spojení abyste se vsunutým zájmenem – aby vy jste… I to je však chybné. Ve spisovné češtině vždy používáme opačnou variantu – abychom my, abyste vy, aby oni…

Když nám tedy redakce zpravodajského serveru Forum 24 na Facebooku sděluje, že čte „Lidové noviny, aby vy jste už nemuseli“,¹ správně by měla napsat: abyste vy už nemuseli. Co naplat, ani Antibabiš není nad pravopis.

Také není pravdou, že se chybné podmiňovací tvary na internetu „už nejspíš vyskytují častěji než ty správné“, jak tvrdil v lednu 2019 Václav Bouška z Aktuálně.cz.²  Ve skutečnosti už ve stejné době připadalo na 8 správných výskytů přibližně jen 5 chybných. A situace se každým dnem zlepšuje.

Píšu, píšou, ukážou… spíše než píši, píší, ukáží…

Koncovka -u nám může znít hovorově (děkuju, kupuju, potřebuju) nebo přinejmenším trochu zparchantěle i u sloves, kde ho naše gramatická pravidla tolerují – hraju, piju, žiju…

U sloves psát, ukázat nebo skákat naopak koncovky -u a -ou tvoří základní spisovné a neutrální tvary. Hyperkorektní tvary píši – píší, ukáži – ukáží nebo skáči – skáčí se zatím nepovažují přímo za nespisovné, jen za knižní.

Kdybychom však dodržovali pravidla, která jsme v češtině sami zavedli, tvary končící -i a -í  bychom u těchto sloves nepoužívali vůbec. Všechny tři jmenované příklady jsou totiž slovesy 1. třídy a časují se podle vzoru mazat. A nikdo snad v prvních a třetích osobách neříkáme já maži – oni maží.

Je víc než pravděpodobné, že tyto knižní tvary stejně časem zaniknou. Určitě tedy nic nezkazíte, když budete u všech sloves 1. třídy (podle vzorů nese, bere, maže, peče, umře) užívat pouze koncovky -u a -ou → já píšu, oni píšou, já vám ukážu, oni vám ukážou…

V písemných pracích, nikoliv pracech

Podstatné jméno práce sice může někomu smrdět, ale skloňuje se podle voňavého vzoru růže – v písemných pracích, k nuceným pracím. V minulosti se skloňování slova práce z neznámého důvodu rozkolísalo mezi vzory růže a kost, a vznikly tak hyperkorektní tvary pracem a pracech.

V současné češtině je považujeme za nespisovné, přinejmenším archaické. Jejich původ je přitom neznámý. Pravděpodobně jen došlo k záměně s podstatným jménem moc (mocem, mocech) nebo nemoc (nemocem, nemocech). Obě slova sice také obsahují souhlásku -c-, skloňují se však pouze podle vzoru kost.

K větší chybovosti nejspíš přispěl i tvar 7. pádu (pracemi), který ale logicky vychází ze skloňování vzoru růže (růžemi).

Je i není pravdou… aneb sporný instrumentál

Možná jste si všimli, že jsem před chvílí kurzívou označil vazbu Není pravdou, že… Právě o hyperkorektnosti slovesa být ve spojení se 7. pádem se totiž vedou letité spory. I přes skřípění zubů jazykovědců a češtinářských brusičů však zůstává velmi rozšířeným tvarem.

Podle Ústavu pro jazyk český bychom si měli odpustit také spojení Je pravdou…, Pravdou je… nebo Je otázkou…,³ která podle mě někdy příjemně osvěžují strohé věty se slovesem být. 

Ke konstrukcím typu Firma XY je dlouholetým partnerem… a k použití 7. pádu pro vyjádření dočasných vlastností a povolání (Josef Klíma je českým novinářem…) zatím akademici nemají námitek. To dá přece rozum, že? :)   

Přečtěte si další díly seriálu: 

• Dvěmi, nohami, do Glóbu… Hyperkorektní tvary, které (ne)odporují jazykové logice #2
  
• Otcovu, otcově, narkomané… Hyperkorektní tvary, které (ne)odporují jazykové logice #3

Věřím, že pro dnešek už máte dost. V příštím souboji s hyperkorektností se podíváme třeba na to, jestli chodíme nakupovat do Glóbu nebo odkud se vzal matoucí tvar dvěma, který nám pravidelně zatápí při skloňování číslovek.

Poznámky:

¹ Forum 24 – Příspěvky. Facebook [online]. 2004–2022 [cit. 2022-11-03]. Dostupné z: https://www.facebook.com/forum24.cz/posts/1113983778777384/

² BOUŠKA, Václav. Čeština pro 21. století: Aby jsme jí zachránily, musí se zjednodušit. Aktuálně.cz [online]. Economia, 1999–2022 [cit. 2022-11-03]. Dostupné z: https://nazory.aktualne.cz/komentare/cestina-pro-21-stoleti-musi-se-zjednodusit/r~1877a0921d7611e99e300cc47ab5f122/

³ Konkurence 1. a 7. p. v přísudku jmenném se sponou. Internetová jazyková příručka [online]. Ústav pro jazyk český AV ČR, 2008–2022 [cit. 2022-11-03]. Dostupné z: https://prirucka.ujc.cas.cz/?id=610

Líbí se vám článek? Sdílejte ho se svými přáteli…

Tweet