Diář napěchovaný termíny schůzek, jednání zastupitelů a městských rad, ale i účastmi na pietních akcích a různých slavnostech. O to vše nejpozději v pondělí přišla řada jihočeských starostů, které nezvolili do čela obcí nebo do nich vůbec nekandidovali. Musejí si zvykat na nové role. Někteří se už těšili do důchodu, jiní si nechávají čas na rozmyšlenou.
To je také případ bývalého českobudějovického primátora Jiřího Svobody (ANO), který stál v čele krajského města osm let.
„Hned v úterý, tedy pouhý den po ustavujícím zastupitelstvu, jsem odjel na chalupu, kde mám hromadu práce. Musím se postarat o zahradu, na podzim je té práce kolem ní spousta,“ líčí Svoboda s tím, že o své budoucnosti zatím nechce rozhodovat a dopřeje si delší odpočinek.
„V první řadě si naordinuji pár týdnů volna, po osmi letech jsem konečně mohl na chvíli vypnout telefon, což jsem jako šéf krizového štábu nebo bezpečnostní rady nesměl. Co se týče další práce, to zatím neřeším. Nejprve si pořádně odpočinu a pak se začnu po něčem poohlížet,“ vysvětluje Svoboda.
Do politického, ale i pracovního důchodu odchází také dlouholetý starosta Českého Krumlova Dalibor Carda (STAN), město vedl tři volební období, tedy dvanáct let. Podle vlastních slov si ještě neuvědomuje, že už nemusí řešit žádné věci pro město a také vstávat do práce.
„Rozhodně se nebudu nudit, mám spoustu zájmů. Přemýšlím o cestování po Šumavě a těším se, že ji v zimě projedu na lyžích a navštívím kamarády z horské služby. Oslovili mě také ze školy, kde jsem dříve učil a trénoval tam volejbal, tak se tam možná také vrátím. Zatím ale odpočívám a srovnávám si v hlavě, co bych chtěl dělat dál,“ přemítá bývalý krumlovský starosta.
Stejně dlouhou dobu vedl Prachatice i Martin Malý (Jihočeši 2012), který ještě na začátku týdne předával svou kancelář i funkci nástupci Janu Bauerovi (ODS).
„Člověk najednou vidí před sebou období klidu a může se věnovat i sám sobě. Za poslední rok a půl jsem neměl šanci si vybrat dovolenou a najednou mi ani nezvoní telefony. Diář mám také skoro prázdný,“ přibližuje uplynulé dny Malý.
Na rozdíl od Svobody už ale Malý ví, kde by chtěl v další etapě svého života působit. „Práci jsem zatím ještě nesháněl, ale prakticky celý život žiji ekonomií. Ekonomiku jsem vystudoval, později vyučoval na různých školách a také jsem jako starosta i jako vedoucí finančního odboru sestavil dvacítku městských rozpočtů. Umím si představit, že bych mohl působit v nějaké firmě na manažerské pozici,“ naznačuje své plány.
Zcela jasno má bývalá starostka Blatné na Strakonicku Kateřina Malečková (Rovně), která už více než týden pracuje na svém původním místě vedoucí sociálního odboru na blatenském městském úřadě.
„Pracuji jen o pár desítek metrů dál v druhé budově úřadu. Po těch osmi letech v čele města je to hodně jiné a musím se rozkoukávat. Největší změna je v tom, že si už práci nemohu organizovat zcela sama,“ přiznává Malečková.
Ve funkci končí i znechucení
Další pokračování na městském úřadu si už neumí představit bývalý starosta Dačic na Jindřichohradecku Karel Macků (KDU-ČSL), který předtím pracoval 18 let jako jeho tajemník.
„Po tolika letech si dám od politiky pauzu, neláká mě ani úřednická práce v Dačicích. Budu si zkrátka muset najít něco jiného,“ připouští Macků. Dodává, že ho politika do jisté míry znechutila.
„Bohužel mě někteří lidé zklamali a chovali se jinak, než jsem předpokládal. Hodně mi tedy ta práce ukázala o charakteru lidí a naučila mě více nahlížet do jejich duší. Nestačí vždycky jen dělat dobře svou práci, mít výsledky a dobře to prodat,“ připomíná Macků, kterému dává za pravdu i budějovický exprimátor Svoboda.
„Politika mi dala negativní zkušenosti v tom, že se v ní nedá nikomu věřit. Mirkové Dušínové a Vinnetouové se v budějovické politice hledají velmi těžko. Ale to se dá obecně říci asi o všech lidech. Zároveň mi politika vzala čas, iluze jsem už dávno neměl,“ hodnotí své zkušenosti.
A bývalého prachatického starostu Malého mrzí až příliš silná a někdy nemístná kritika z řad obyčejných lidí, a to zejména na sociálních sítích, což přičítá svéráznému českému pojetí demokracie. Jednoznačně pozitivně naopak své zkušenosti hodnotí krumlovský Carda, který si starostování podle svých slov užíval.
„Byla to tvůrčí práce a myslím si, že se nemám za co stydět. Navíc jsem potkal tisíce skvělých lidí od zahraničních velvyslanců až po osobnosti z české vrcholové politiky,“ dodává.
