Téměř osm měsíců po začátku války je příliv uprchlíků zanedbatelný, místo stovek lidí denně jich do Krajského asistenčního centra pomoci Ukrajině (KACPU) přijde maximálně několik desítek. V naprosté většině se navíc jedná o již zařízené uprchlíky, kteří pouze potřebují obnovit dokumenty či se stěhují na jiné místo v kraji.

„Teď čísla příchozích kolísají, někdy jich je až k pěti stovkám za týden, jindy jen něco málo přes tři sta. Zatím budeme mít centrum i nadále na letišti v Plané, kde máme poměrně velké rezervy pro případnou podzimní vlnu,“ vysvětluje vedoucí krajského odboru krizového řízení Marta Spálenková.

S počty by v nejbližších týdnech mohly zahýbat ruské raketové útoky na ukrajinská města a také blížící se zima. Vedení kraje se tak připravuje na to, že bude třeba uprchlíky v regionu ubytovat. I kvůli tomu zadalo každé jihočeské obci s rozšířenou působností (ORP) úkol zajistit padesát volných lůžek pro případ, že by lidé z Ukrajiny skutečně začali proudit ve větším.

„Sháníme místa hlavně v penzionech nebo na ubytovnách. Je to nouzové ubytování, takže nechceme zajišťovat byty, které mají spíše integrační charakter. Tím bychom mohli získat okolo 800 záložních lůžek,“ doplňuje Spálenková.

Připraveni jsou už například v Táboře, který pro uprchlíky na začátku krize vyčlenil 32 bytů. Toto číslo se za celou dobu nezměnilo.

„Prověřovali jsme v poslední době, kde bychom mohli zajistit nějaká volná místa, a podařilo se je najít. Nejsou všechna přímo v Táboře, ale v okolních obcích spadajících do oblasti ORP,“ podotýká krizový manažer města Oldřich Semrád.

Podle starosty Tábora Štěpána Pavlíka se o tamější Ukrajince zpočátku staraly hlavně neziskové organizace s dobrovolníky. „Od června o nich ale prakticky nic nevíme, žádné problémy jsme s nimi neměli,“ přemítá starosta a dodává, že většina uprchlíků ve městě pochází z Ivano-Frankivsku.

Podobně situaci vnímá také starosta Hluboké nad Vltavou na Českobudějovicku a senátor Tomáš Jirsa. Třicítka uprchlíků, která ve městě zůstává, se podle něho ve městě úspěšně integrovala.

„Dorazili hlavně rodinní příslušníci dělníků z místních firem. Ve městě je naštěstí dost movitých lidí s více byty nebo penziony, kde by se případně noví uprchlíci mohli ubytovat. Od začátku jsme dbali na to, aby nebyli v městských prostorách. Místní by nám to právem mohli vytýkat,“ myslí si Jirsa.

Kuba upozorňuje na nízké úhrady státu

Současný model pomoci běžencům z Ukrajiny se však nelíbí vedení kraje, které by chtělo změnit systém podpory tak, aby nemohlo docházet k jeho zneužívání.

„Čím dál více se v něm začínají objevovat osoby mladšího středního věku bez dětí, které si zde legalizují pobyt a práci v Česku. V takovém případě už nemluvíme o systému krizového řízení a jejich situaci by měly řešit orgány, které mají ochranu a pobyt cizinců na území Česka na starost,“ podotýká jihočeský hejtman Martin Kuba.

Zároveň si myslí, že by ministerstvo práce a sociálních věcí mělo přijít s novým modelem, jak v podpoře uprchlíků pokračovat. Nelíbí se mu také nízké úhrady státu na uprchlíka za noc ubytovatelům, kterým v posledních měsících rostly ceny energií a celkově se zvyšovaly náklady na bydlení.

„I kvůli tomu se snižuje ochota majitelů penzionů či bytů své kapacity dále poskytovat. Co se týče modelu od ministerstva, vytváříme tu dvoukolejný sociální systém, v němž stát uprchlíkům hradí pobyt. Jenže ti samí lidé mohou zároveň chodit do práce, což neodpovídá tomu, co platí pro Čechy. Ti si musejí platit bydlení sami, pokud mají práci,“ podivuje se Kuba.

Týkat se to může více než šesti tisíc lidí z Ukrajiny pod dočasnou ochranou, kteří si v regionu našli práci. „Nejčastěji pracují jako montážní dělníci výrobků a zařízení nebo pomocníci ve stavebnictví, výrobě a v dopravě,“ vysvětluje mluvčí Úřadu práce ČR Kateřina Beránková s tím, že v jeho evidenci bylo ke konci předchozího měsíce 586 uprchlíků z Ukrajiny.

Přišlo asi 20 tisíc Ukrajinců

Statistiky krajského krizového řízení zatím hovoří přibližně o 20 tisících Ukrajinců, kteří prošli od začátku války KACPU. Jen část z nich však doposud zůstává na území kraje. „Bude to podle mě něco kolem dvou třetin těch, kteří přišli do centra. Bohužel nám spousta lidí visí v systému i kvůli tomu, že při odchodu nevracejí víza,“ upozorňuje Spálenková.

Společně s hejtmanem také žádají, aby se chod KACPU a nabízené agendy v něm přehodnotily. „Současný stav nám nedává smysl, potřebujeme ho přesunout do menších prostor. Pokud si v něm lidé jen legalizují pobyt v zemi, nemá smysl jej udržovat v takovém rozsahu,“ říká Kuba.

Podle Spálenkové by se při takovém vytížení měla část agend v centru zrušit. „Minimálně by se to mělo zkusit. Už to není tak, že k nám utíkají lidé jen s taškami,“ dodává.