Předseda Bratislavského samosprávného kraje Juraj Droba. Foto: Archiv Juraje Droby s jeho souhlasem

Kraj je vstřícný ke každému lékaři, který se zajímá o otevření ambulance, tvrdí Juraj Droba, kandidát na předsedu Bratislavského samosprávného kraje

Plán obnovy se podle Juraje Droby, kandidáta na předsedu Bratislavského samosprávného kraje, velmi přeceňuje. „Slovenské zdravotnictví potřebuje podstatně větší investici do obnovy infrastruktury. Potřebuje něco jako plán obnovy každý rok, tedy zhruba plus jednu miliardu ročně do rozpočtu,“ říká stávající župan Droba v rozhovoru pro Zdravotnický deník. Svou funkci se pokusí obhájit ve volbách, které se konají poslední říjnovou sobotu. Kandiduje s podporou politických stran Svoboda a solidarita, Progresivní Slovensko a Team Bratislava.

Bratislavský kraj je nejrozvinutějším a nejbohatším regionem Slovenska. Ale co se týče nemocnic, ty nejsou v ideálním stavu. Souhlasíte s optimalizací sítě nemocnic? Nebo byste ve vašem kraji zvolil jiný princip?

Máme příliš mnoho akutních nemocnic. Stojí to spoustu peněz a nemocnice jsou zároveň podfinancovány. Je politicky velmi náročné udělat v tom pořádek. Optimalizace sítě nemocnic se snaží nastavit pravidla toho dělání pořádku. A takový trend je podstatnější, než možné výhrady vůči některým délčím věcem v optimalizaci.

Nemáte v krajích lepší informace než ministerstvo zdravotnictví?

Centrální řízení má své výhody, ale i nevýhody. Samosprávné kraje mají lepší lokální expertizu než ministerstvo. Bratislavský samosprávný kraj si umí představit, že by, podobně jako v České republice, měly kraje kompetenci nastavování sítě. Vyžadovalo by to samozřejmě i přístup k datům, od kterých se optimalizace odvíjí.

Peníze z plánu obnovy mají jít prioritně právě do Bratislavy do nemocnice Rázsochy a do Martina. Kam by podle vás ještě měli jít ve vašem kraji?

Plán obnovy se velmi přeceňuje. Ve srovnání s každoročním rozpočtem sektoru jde o relativně malý objem zdrojů, které pokryjí jen omezené množství projektů. Slovenské zdravotnictví potřebuje podstatně větší investici do obnovy infrastruktury. Potřebuje takový „plán obnovy“ každý rok, tedy zhruba plus jednu miliardu ročně do rozpočtu. V takovém případě by se disponibilní zdroje na slovenského pacienta přiblížily ke zdrojům, které má k dispozici Česká republika. Komplexní koncová národní nemocnice by měla stát ve východní části Bratislavy, v blízkosti dálničního napojení. Pro většinu Slovenska je západ Bratislavy obtížněji dostupný, závislý na dopravní situaci na mostech, v tunelu Sitina a podobně.

Je třeba podpořit i soukromý sektor?

Investice by se měly dít bez ohledu na vlastnictví. Pacientovi je jedno, zda je poskytovatel státní nebo soukromý.

Na Slovensku nemá asi 300 tisíc lidí svého smluvního lékaře. Jak plánujete zlepšit dostupnost lékařů pro pacienty?

Tyto dvě věci zcela spolu nesouvisejí. Každý občan má nějaké bydliště. Ke každé adrese je župami přiřazen nějaký obecný lékař (pediatr, gynekolog, stomatolog), který nemůže odmítnout svého rajónního pacienta. Jinými slovy, 300 tisíc občanů je nekapitováno proto, že to sami tak chtějí. Z toho nevyplývá, že není třeba zlepšovat dostupnost, ale měla by být měřena jiným ukazatelem, než tím, na který poukazujete ve své otázce.

Problémem slovenského zdravotnictví je vysoký věk všeobecných lékařů pro dospělé i pediatry. Dá se to změnit, má Bratislavský samosprávný kraj nějaký plán?

Kompetence krajů jsou v tomto limitovány. Momentálně jsou hlavním nástrojem dotace z plánu obnovy na vznik nových lékařských míst. Ve venkovském prostředí mohou fungovat benefity jednotlivých obcí, například ambulance za symbolický nájem, služební byt, pozemek pro stavbu domu a podobně. Kraj je samozřejmě vstřícný ke každému lékaři, který se zajímá o otevření ambulance. Pro mladé pediatry zorganizoval Bratislavský samosprávný kraj v září Župní pediatrický den, abychom odpovídali na nejasnosti a rozptýlili případné obavy ohledně otevření nové ambulance.

V mnoha evropských zemích se v oblasti prevence silně angažují i samosprávy. Plánujete něco i v této oblasti?

Poslanci zastupitelstva Bratislavského samosprávného kraje schválili v září Strategii rozvoje zdravotní péče. Její součástí je aktivní přihlášení se kraje k tématu prevence a osvěty. Náš kraj má zkušenost s očkováním proti covidu, rozběhl očkování proti HPV, připravuje očkování proti chřipce. Plánuje pracovat se školami, kraje jsou totiž zřizovateli středních škol, a využít přitom i kapacit studentů středních zdravotnických škol. Těch je také zřizovatelem.

Jozef Brezovský

Foto: Facebook Juraje Droby