Co se dělo na jednom z oddělení semilské nemocnice na začátku padesátých let? Byli zde skutečně týráni řeholníci? Nebo zde jen podstupovali lékařské zákroky? Novou výstavou v semilském muzeu prochází návštěvník jako labyrintem. Každá místnost odhaluje postupně tajemství, které v Semilech rezonuje dodnes.
Najednou začaly do města vozit estébácká auta a sanitky řeholníky, kteří se do té doby v Semilech neukázali. V nemocnici bylo jedno oddělení uzavřené, návštěvníci zde mohli občas spatřit nedobře vypadající lidi.
V posledním sále, skutečně připomínajícím nevábné prostředí nemocnice padesátých let, se může návštěvník rozhodnout, jaká je pravda. Podle toho pak může hodit kuličku na jednu z misek lékárenských vah.
„Povídalo se a stále povídá, že tady v padesátých letech byli zavřeni kněží, a dost lidí je stále přesvědčeno, že byli tito kněží mučeni, vražděni a posléze páleni ve zdejším krematoriu,“ vysvětluje kurátor muzea Tomáš Chvátal.
Atentát na ředitele
Podezření, že se za zdmi nemocnice dějí hrozné věci, podle Chvátala rozšířila tehdy ilegální protikomunistická organizace ILPKORG1.
„Je to skupina, která tady na začátku padesátých let tiskla ilegální letáky a na ředitele nemocnice Pluhaře tehdy připravovala i atentát,“ představuje Chvátal část výstavy věnované právě osobnostem organizace i samotnému atentátu.
Ten připomíná dramatická scenérie s postavou samotného primáře. Atentát se tenkrát nepodařil a bomba, kterou namontovali členové organizace pod Pluhařovo auto, spadla a nevybuchla. Členům organizace se podle Chvátala tehdy nepozdávalo hned několik věcí, které se ve městě děly.
„Najednou začaly do města vozit estébácká auta a sanitky řeholníky, kteří se do té doby v Semilech neukázali. V nemocnici bylo jedno oddělení uzavřené, návštěvníci zde mohli občas spatřit nedobře vypadající lidi,“ popisuje kurátor. Zprávy o tom, že se v Semilech děje něco nedobrého, měl podle něj vysílat i rozhlas Svobodná Evropa. „K tomu se nám podařilo také zajistit dokument, který tyto zprávy trochu osvětluje,“ dodává kurátor.
Malíř ve vězení
Výstava se snaží přiblížit i činnost a osudy členů ilegální skupiny, kteří za rozšiřování letáků byli často odsouzeni na desítky let. Sedm let ve vězení a v komunistických lágrech prožil i nejslavnější člen skupiny, výtvarník Jan Kristofori. Rodák z Mukačeva přišel do Semil jako sedmnáctiletý a pracoval zde v propagačním oddělení Kolory. Později přesídlil do Prahy, kde se také zapojil do šíření letáků a v roce 1968 emigroval. Do Prahy se vrátil po revoluci a v roce 2004 zde také zemřel.
Jeho díla si budou moci prohlédnout návštěvníci muzea na výstavě Návrat na místo činu, která je součástí expozice věnované řeholníkům. Obrazy, které zaujmou svým temným, až depresivním laděním, zapůjčila semilskému muzeu umělcova rodina.
Velká osobnost nebo mučitel?
Lehké nahlédnutí nabízí výstava i na rozporuplnou osobnost primáře Aloise Pluhaře. Za dveřmi malinké místnosti mohou návštěvníci nalézt věci spojené s jeho životem. „Byla to jedna z největších prvorepublikových osobností. Byl to člověk, který udělal ze semilské nemocnice moderní nemocnici s proslavenou chirurgií,“ nastiňuje kurátor.
Největší prostor ale samozřejmě výstava věnuje samotným řeholníkům. Po pětiletém výzkumu se kurátorovi podařilo dopátrat osudu 120 internovaných a všichni zde mají svůj medailonek. Některé se podařilo muzeu i kontaktovat.
„S jedním jsem komunikoval po mailu. Nakonec se nám podařilo shromáždit deset vzpomínek,“ dodává kurátor. Jak tehdy vnímali řeholníci svůj pobyt v semilské nemocnici, se mohou dočíst i návštěvníci výstavy.
Výstava Internace v Semilech 1950-1953 přibližuje osudy řeholníků zavřených ve zdejší nemocnici.
Internace řeholníků byla součástí celostátní Akce K, která byla zaměřená na likvidaci mužských klášterů. Odehrála se v dubnu 1950. „Přijeli k většině mužských klášterů a v noci je vystěhovali. Řeholníky svezli do pěti internačních klášterů a pak vzniklo i semilské internační oddělení v nemocnici,“ vysvětluje Chvátal. Řeholníci se nemohli volně pohybovat, byli pod dozorem policie.
Dřívější výstava připomněla nacistickou továrnu
Výstava Internace v Semilech 1950-1953 je další výstavou, která připomíná významné, i trochu tajemné okamžiky dějin města. Před dvěma lety se zde konala výstava o nacistické továrně s utajenou výrobou leteckých motorů, loni se muzeum věnovalo zdejší proslulé léčitelce Květoslavě Patočkové.
Na současné výstavě spolupracovalo muzeum s Archivem bezpečnostních složek, Státním okresním archivem Semily a Ústavem pro studium totalitních režimů. Potrvá do 2. dubna příštího roku.
