Stockholm - Letošní Nobelovu cenu za ekonomii získala trojice amerických vědců Ben Bernanke, Douglas Diamond a Philip Dybvig za "výzkum bank a finančních krizí". Oznámila to švédská Královská akademie věd. Po týdnu tak končí vyhlašování letošních nositelů prestižního ocenění, kdy byli postupně zveřejňováni laureáti cen za lékařství, fyziku, chemii, literaturu a mír.
Trojice ekonomů podle Nobelova výboru "významně zlepšila to, jak chápeme úlohu bank v ekonomice, zejména během finančních krizí, a také způsoby regulace finančních trhů". Jejich práce podle něj ukázala, "proč je zásadní vyhnout se kolapsu bank".
"Ben Bernanke ve své práci z roku 1983 pomocí statistické analýzy a historických pramenů ukázal, že hromadná vybírání hotovosti vedla ke krachům bank a že to byl mechanismus, který změnil relativně běžnou recesi ve 30. letech ve velkou hospodářskou krizi, nejdramatičtější a nejtěžší krizi, kterou jsme v moderní historii zažili," řekl člen výboru John Hassler.
Ke hromadnému vybírání hotovosti se uchylují klienti, kteří ztratili důvěru ve fungování banky. To "může vést ke kolapsu (bank) a ohrožení celého finančního sektoru", uvedl výbor. "Této nebezpečné dynamice lze zabránit tím, že vláda poskytne bankám pojištění vkladů a bude působit jako věřitel poslední instance," dodal. "Poznatky laureátů zlepšily naši schopnost vyhnout se vážným krizím i nákladným záchranným opatřením," uzavřel.
Osmašedesátiletý Bernanke v letech 2006 až 2014 vedl americkou centrální banku (Fed), nyní působí v analytickém středisku Brookings Institution. Osmašedesátiletý Diamond působí na Chicagské univerzitě a sedmašedesátiletý Dybvig pracuje na Washingtonově univerzitě v St. Louis.
Jejich výzkum nabyl velkého reálného významu, když investoři na podzim roku 2008 uvrhli finanční systém do paniky. Bernanke, tehdejší šéf Fedu, se spojil s ministerstvem financí, aby podpořil velké banky a zmírnil nedostatek úvěrů, které jsou hybnou silou ekonomiky.
Bernanke tehdy prosadil krátkodobé snížení úrokových sazeb na nulu, řídil nákupy státních dluhopisů a hypotečních investic ze strany Fedu a zavedl bezprecedentní úvěrové programy. Tyto kroky uklidnily investory a posílily velké banky.
Zároveň stlačily dlouhodobé úrokové sazby na historické minimum. Tehdejšího šéfa Fedu ostře kritizovali zejména někteří republikánští kandidáti na prezidenta v roce 2012. Vyčítali mu, že Fed poškozuje hodnotu dolaru a riskuje zažehnutí inflace.
Kroky Fedu pod Bernankeho vedením rozšířily pravomoci centrální banky do bezprecedentní míry. Nedokázaly však zabránit recesi. Při zpětném pohledu však jeho kroky zachránily bankovní systém a zabránily další hospodářské krizi, napsala agentura AP.
Nobelova cena za ekonomii nepatří mezi původní ceny určené vynálezcem dynamitu Alfredem Nobelem v jeho závěti z roku 1895. Uděluje se od roku 1968 a naprostou většinu nositelů ocenění tvoří Američané. Pouze dvakrát získala cenu žena, v roce 2009 Američanka Elinor Ostromová a v roce 2019 Francouzka Esther Duflová, která byla zároveň i nejmladším laureátem.
Laureáti Nobelovy ceny ukázali na křehkost bank a potřebu regulace
Výzkum ekonomů, kteří byli letos oceněni Nobelovou cenou, ukázal na význam bank v ekonomice, na jejich křehkost a na potřebu regulace, která banky nutí k větší opatrnosti. Jejich práce se pak projevila v praxi za finanční krize před 15 lety, kdy jeden z nynějších nobelistů Ben Bernanke jako šéf americké centrální banky usiloval o záchranu velkých finančních ústavů za každou cenu. Vyplývá to z vyjádření ekonomů pro ČTK.
Trojice ekonomů podle Nobelova výboru "významně zlepšila to, jak chápeme úlohu bank v ekonomice, zejména během finančních krizí, a také způsoby regulace finančních trhů". Jejich práce podle něj ukázala, "proč je zásadní vyhnout se kolapsu bank".
Podle analytika Natlandu Petra Bartoně výzkum letošních laureátů ukázal, že banky nejsou jen instituce pro uložení či vypůjčení peněz, ale mají i svou roli při vyhodnocování kvality podnikatelských záměrů. Řeší také situaci, kdy v případě náhlého zhoršení hospodářské situace střadatelé chtějí vybrat peníze zpět a současně investoři chtějí mít jistotu, že nebudou muset ihned splácet úvěry. "Stejný fakt vede k navzájem opačným, neslučitelným motivacím investujících a spořících. A banky tohle slučují," uvedl.
Právě tato funkce bank je ale příčinou křehkosti celého bankovního systému, uvedl analytik České spořitelny Michal Skořepa. "Objasnění principu bankovnictví a jeho křehkosti jasně ukázalo, že riziko vkladatelské paniky a překotných masových výběrů bankovních vkladů bude nižší, pokud regulace přinutí banky k jisté opatrnosti. Tímto výzkumem poučená regulace tak nutí banky, aby jistou část celkového objemu vkladů využily nikoli na poskytování dlouhodobých úvěrů, nýbrž aby ji držely v podobě rychle vyplatitelných rezerv, a také nutí banky přispívat ze svých zisků do fondu pojištění vkladů," uvedl.
Podle Skořepy se výzkum letošních nobelistů v českých podmínkách projevil v březnu při kolapsu tuzemské Sberbank. "Psychologické nákaze a přenosu paniky od této banky k dalším zdejším bankám zabránil uklidňující efekt českého systému pojištění vkladů. Díky němu byl dopad této kauzy na zbytek zdejšího bankovního systému jen velmi malý," uvedl Skořepa.
Bartoň připomněl i využití poznatků oceněných ekonomů přispělo k ochraně amerického bankovního systému po pádu skupiny Lehman Brothers. "Dnes oceněný výzkum Bernankeho významně ovlivnil jeho kroky během šéfování Fedu za finanční bouře 2007. Udržení velkých bank nad vodou stůj co stůj," uvedl. Bernanke se tak za cenu vládních záchranných programů snažil zabránit masivnímu krachu bank, který by vyvolal podobnou krizi, jakou Spojené státy prošly ve 30. letech 20. století.
