Rozšířený evropský formát, jehož lídři a lídryně se ve čtvrtek vůbec poprvé sešli na Pražském hradě, zahrnoval i pozvánku pro Kosovo. Přítomnost země, jejíž nezávislost není stoprocentně mezinárodně uznaná, vyvolala organizační těžkosti. A také spoustu politických otázek.
Jedním z cílů Evropského politického společenství bylo dostat fyzicky k jednomu jednacímu stolu i ty evropské země, které spolu nemají dlouhodobě dobré vztahy nebo jsou dokonce v otevřeném konfliktu.
U Arménie a Ázerbájdžánu se tento nelehký cíl povedl a roky znepřátelené strany se opravdu pomocí mediátorů na Pražském hradě u jednoho stolu sešly. Nestalo se tak ale u další očekávané tenze, tedy mezi Srbskem a Kosovem.
Kosovo je balkánská země, jejíž nezávislost je však mezinárodně uznaná jen částečně, a to přibližně polovinou zemí OSN. Země se nachází v sousedství Severní Makedonie, Albánie, Černé Hory a Srbska. Kvůli komplikovaným historickým etnickým otázkám mezi Albánci a Srby však dodnes panuje v regionu nevraživost a diplomatická tenze. Srbsko odmítá uznat Kosovo jako nezávislý stát. Tamní vláda je ale pouze kosovská, nemá srbské zastoupení.
Na pražský summit přijaly pozvánku obě strany, za Kosovo dorazila prezidentka Kosova Vjosa Osmaniová a za Srbsko prezident Aleksandr Vučić.
„Přizvání Kosova na summit EPC (European Political Community) v Praze považuji za samozřejmou věc. Je jasným signálem, že Kosovo, stejně jako ostatní země západního Balkánu, je důležitým evropským partnerem,“ okomentoval pro EURACTIV.cz český ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) účast Kosova na summitu.
Diplomatické zdroje redakci prozradily, že francouzský prezident Emmanuel Macron a německý kancléř Olaf Scholz chtěli uspořádat čtyřstranné jednání ve formátu Kosovo, Srbsko, Francie a Německo. Kosovo ani Srbsko se ale setkat nechtěli, nakonec se tedy Macron a Scholz setkali pouze s kosovskou prezidentkou.
Ti, co se měli sejít, se nesešli
„Žádná schůzka s paní prezidentkou rozhodně nebude,“ reagoval ostře na dotaz EURACTIV.cz srbský prezident Vučić ve čtvrtek v pozdně odpoledních hodinách v zahradách Pražského hradu. „Ne, s prezidentem Vučićem jsem celý den vůbec nemluvila,“ potvrdila poté redakci i kosovská prezidentka Osmaniová.
Politička dodala, že každý z nich ve čtvrtek večer zasedl k jinému kulatému stolu. Jednací stoly byly celkem čtyři, dva se věnovali míru a bezpečí, dva energetice a ekonomice.
„Já seděla u stolu, kde jsme mluvili na téma mír a bezpečnost, ani nevím, kde byl prezident Vučić, ale Kosovo vyznává tyto hodnoty,“ řekla Osmaniová.
Na bilaterálních schůzkách ale téma kosovské nezávislosti prezidentka otevřela. „Mluvila jsem s Francií, Německem, Slovenskem, Řeckem, Islandem, Švýcarskem i s představiteli evropských institucí,“ vyjmenovala Osmaniová. Například Slovensko a Řecko patří mezi země, které nezávislost Kosova zatím neuznaly. Z unijních zemí je to také Španělsko, Rumunsko a Kypr.
Kvůli tomu, že se Kosovo účastnilo summitu, se protokolárně zakázalo používání jakýchkoliv vlajek nebo národních znaků. Lídři a lídryně u stolů ani na autech neměli své národní vlajky, jak tomu je na jiných mezinárodních summitech. Mimochodem nevlály ani unijní vlajky, a to zase kvůli požadavkům britské premiérky Liz Trussové. Upozornil na to server EURACTIV.cz.
Hostující země, tedy Česká republika, nezávislost Kosova uznává, česká diplomacie navíc zemi dlouhodobě podporuje. Minulý týden v Kosovu jednal ministr zahraničí Jan Lipavský a při té příležitosti prohlásil, že se v rámci českého předsednictví v Radě EU chce zasadit o zrušení víz pro kosovské občany.
Česko podle Lipavského dlouhodobě podporuje demokratické reformy v Kosovu a evropský integrační proces nejen Kosova, ale i ostatních států západního Balkánu. „V této souvislosti Česko podporuje aspiraci Kosova na členství v mezinárodních organizacích a institucích. České předsednictví se rovněž intenzivně zabývá tématem vízové liberalizace pro Kosovo, tedy otázkou, jež v rámci EU nabývá stále většího významu,“ řekl redakci šéf české diplomacie.
O širším rozměru celé otázky hovořila i prezidentka Osmaniová. „Stojíme nejen o uznání nezávislosti, ale také o hlubší integraci do euroatlantických společenství. Nejde jen o naši národní otázku, ale o stabilitu a bezpečnost celého regionu,“ řekla.