Masarykova věž samostatnosti: Na základní kámen poklepal sám prezident
Věž se nachází v Hořicích, pětadvacet kilometrů severozápadně od Hradce Králové. Slouží jako památník obětem světových válek i jako rozhledna. Na základní kámen jí v roce 1926 poklepal sám prezident Tomáš Garrigue Masaryk, do plánovaných čtyřiceti metrů ovšem nikdy nevyrostla. Stavbu totiž přerušila nacistická okupace.
„Prezident Masaryk navštívil Hořice během svých cest po východních Čechách,“ vysvětluje místní průvodce Viktor Svoboda. V expozici uvnitř věže si můžeme prohlédnout kalamář a pero, které použil první československý prezident k podpisu do městské kroniky. K vidění je také kladívko, jímž 10. července roku 1926 poklepal na základní kámen věže.
Stavba začala vznikat v nadmořské výšce 407 metrů na návrší kopce nedaleko Chlumu u Hořic. Připomínat měla vznik samostatného státu i hrdiny první světové války. „Z Hořic pocházela řada legionářů,“ vysvětluje náš doprovod. Zmíněným tématům odpovídá výzdoba na stěnách věže, kterou si můžeme dodnes prohlédnout. Jejími autory jsou Jan Vávra a Karel Lenhart, žáci významného sochaře a medailéra Otakara Španiela.
Legionáři i Masaryk
„Na jedné straně najdeme legionáře, jsou tu znázorněny fronty ruská, francouzská a italská. Na druhé straně je pak ztvárněn vznik Československa, je zde prezident Masaryk, první československý předseda vlády Karel Kramář či první ministr financí Alois Rašín,“ popisuje průvodce.
Na stavbě se pochopitelně podílela i hořická sochařská a kamenická škola, mimochodem jedna z nejstarších v Evropě. „Její profesor František Blažek věž navrhl. Původně měla mít čtyřicet metrů, nakonec se však skončilo na dvaceti pěti metrech,“ počítá Svoboda. Do výstavby totiž vstoupila druhá světová válka a nacistická okupace – budování věže, které trvalo od zmíněného roku 1926, muselo skončit.
Celý článek:
Masarykova věž samostatnosti: Na základní kámen poklepal sám prezident - Novinky
