Martin Dočekal (vpravo) se raduje s třebíčskými spoluhráči.

Martin Dočekal (vpravo) se raduje s třebíčskými spoluhráči. | foto: Markéta Křížová

Voda hnusná, kluci skvělí. Dočekal zapadl do třebíčského týmu nastálo

  • 0
Pokaždé, když loni přijel vypomoci svému mateřskému klubu, byl na ledě hodně vidět. Třebíčští trenéři si jeho šikovnost a zkušenosti nemohli vynachválit. Při 24 startech zaznamenal hokejový útočník Martin Dočekal i stejný počet kanadských bodů. „Bohužel nám pak ale vypadl před play off a já si myslím, že to byl asi jeden z momentů, kdy nám útočná fáze trochu klesla,“ uvedl na jeho adresu hlavní trenér Horácké Slavie Kamil Pokorný.

O to spokojenější v Třebíči byli, když se jim podařilo získat Dočekala na hostování z brněnské Komety na celý nadcházející prvoligový ročník.

„V extralize pro mě nic zajímavého nebylo, tedy v té době, co jsem se domlouval s Třebíčí. Asi bych musel čekat. Jenže tady se mnou mluvili hned na rovinu, korektně, takže jsem se rozhodl prakticky hned,“ prozrazuje jedenatřicetiletý třebíčský rodák.

Jaké to pro vás bude, začínat sezonu v Třebíči?
Jiné právě v tom, že tady odehraju hned první zápas. Jinak to v Třebíči samozřejmě moc dobře znám, jsem tu doma, mám zde rodinu, takže žádná velká změna to určitě není.

V Třebíči jste se narodil, v Horácké Slavii začínal s hokejem, ovšem převážnou většinu kariéry jste pak strávil v Kometě. Dokonce jste s ní získal dva tituly. Cítíte se být víc Třebíčák, nebo už Brňák?
Řekl bych, že přece jen víc už asi tíhnu k Brnu. Máme tam s manželkou byt, syn se v Brně narodil... ale prostě doma jsem pořád v Třebíči.

To byl hlavní důvod, proč jste kývl na její nabídku?
Vždycky tady byla výborná parta. Navíc kostra týmu zůstala od loňska stejná, všechno to jsou skvělí kluci. Mladí kluci, se kterými je sranda.

Je pravda, že o skvělé partě mluví pokaždé většina hráčů, když přijde do Třebíče. Čím to podle vás je? Zdejší vodou?
(směje se) To nevím, ale asi ne, protože kluci na ni docela dost nadávají. Prý je v Třebíči hnusná.

Takže?
Nevím, ale možná nějaké kouzlo kabiny nebo rodinná atmosféra.

Když se vrátíme k vám, tak asi není pochyb o tom, že právě na vás bude upřena největší pozornost. Myslím ve smyslu očekávání. Vnímáte to tak?
Cítím to tak furt. I když jsem jezdil do Třebíče roky předtím, tak jsem vždycky věděl, že musím něco ukázat, protože hraju výš, mám zkušenosti. Ale jinak jsem pořád jen jedním z členů týmu.

A jaký máte pocit z přípravných zápasů? Je mužstvo dobře nachystané na sezonu?
Myslím, že výsledky nejsou žádným měřítkem, těžko se to hodnotí. Prostě jsme se zaměřovali na různé nácviky, trenéři si udělali jasno o složení formací a teď už bude jen na nás, jestli to prodáme na ledě.

Mimochodem, když už je řeč o trenérech, celé herní přípravné období jste se museli obejít bez Kamila Pokorného...
Ale už je zase s námi. Od pondělí vyjel na led a je to znát. Má respekt, hlavní slovo. Každý si přál, aby se vrátil a hlavně aby byl zdravý.

Umí být přísný?
Asi jako každý trenér. Když někdo nedělá, co by měl, tak to bych byl přísný i já. (směje se)

Sezonu začnete doma, jste rád? Nebo byste raději jel ven?
Je mi to jedno. Jelikož dojíždím z Brna, tak pro mě je vlastně každé utkání venku. (směje se)