Hlavní obsah

Město Bati i filmu: Zlín slaví sedm set let vzniku

Zlín si letos připomíná sedm set let od první písemné zmínky. Jeho proměna v moderní město ale nastala až díky Tomáši Baťovi, který tady v roce 1894 založil obuvnickou firmu a během pár let ji se svými sourozenci dovedl k nebývalému rozkvětu.

Foto: Zdeněk Kovařík

Bývalý výrobní areál firmy Baťa, později národního podniku Svit Gottwaldov

Článek

Pravý boom firmy přišel roku 1905 po Baťově návratu z půlročního pobytu v Americe, odkud si přivezl nové plány na výstavbu továrních budov i nadšení pro americký způsob řízení. Začal měnit tvář města, stavět tovární haly i domky pro své zaměstnance. A brzy po vzniku republiky se zajímal také o film. Pro návštěvníky Zlína jsou právě architektura a filmařina ve spojení s Baťou dvě nejlákavější témata.

Ideální start pro prohlídku města nabízí správní budova Baťových závodů, které se dodnes říká zlínský mrakodrap. V době svého dokončení v roce 1938 byl se svými šestnácti podlažími a výškou 77,5 metru nejvyšší budovou u nás a druhou nejvyšší v Evropě (první byl Boerentoren v belgických Antverpách z roku 1932).

Foto: Zdeněk Kovařík

Pohled na typické baťovské domky z terasy mrakodrapu

Pojízdná kancelář

Mrakodrap byl postaven podle projektu Vladimíra Karfíka jako sídlo ředitelství firmy Baťa. Jeho největší raritou je pojízdná kancelář pro šéfa, jímž byl od tragického úmrtí Tomáše Bati v roce 1932 jeho nevlastní bratr Jan Antonín Baťa (1898 až 1965), který se narodil z otcova druhého manželství.

Kancelář fungovala jako prostorný výtah a Baťa si ji přál kvůli blízkému kontaktu s podřízenými a aby ihned mohl řešit jakýkoli problém s konkrétním oddělením. Dodnes si tu můžete prohlédnout původní vybavení včetně psacího stolu, sedátka pro sekretářku, telefonu pro vnitrostátní i mezinárodní hovory, umyvadla s teplou vodou a páčkou na zatemňování oken, kterou se okamžitě spustily rolety. Na podlaze leží původní gumový koberec značky Zlínolit.

Foto: Zdeněk Kovařík

Pojízdná šéfova kancelář, v níž Jan Antonín a nejspíš ani jiný šéf nikdy nejel. Ještě před jejím dokončením byl nucen Baťa i s rodinou republiku opustit.

V jednom podlaží sedělo až 200 úředníků v otevřené kanceláři bez příček, tzv. open space. Základem budovy je železobetonový skelet s válcovými sloupy a velkými okny, která nelze otevírat. Všude byla rozvedená klimatizace. Mytí oken se provádělo ze závěsného koše, takzvané kočky, jenž byl zavěšený ve výšce 67 metrů a objížděl v kolejové dráze kolem budovy.

Winternitzova vila: Pražský klenot, kde můžete přespat

Cestování

Mrakodrap má typické červené cihly podobně jako další budovy baťovského továrního areálu. Jen zázrakem unikl bombardování v listopadu 1944 a dnes slouží jako sídlo Krajského úřadu Zlínského kraje a finančního úřadu. Z jeho terasy je ideální vyhlídka, která vám pomůže zorientovat se po celém městě.

Místo louky náměstí

Na počátku dvacátého století tady byly louky a pole, ale rozvoj továrny si záhy vyžádal nové centrum Zlína, jímž se stalo náměstí Práce. Hlavní architekt a urbanista města František Lýdie Gahura spolu s Vladimírem Karfíkem postupně vytvořili velkorysý prostor, v němž se zrodily nové ikony Zlína.

Foto: Zdeněk Kovařík

Vila Tomáše Bati, k jejíž stavbě ho přiměly jeho sestry.

Kromě již zmíněného mrakodrapu tu v roce 1927 vyrostla patrová Tržnice jako první zdejší obchodní dům. Uvnitř byl mléčný bar, lidová jídelna, malý kinosál, obchody a služby včetně pedikúry pro ženy.

Později ji zastínil nový firemní obchodní dům z roku 1931, v němž se zákazníci vozili na prvních pohyblivých schodech v republice. Na něj navázalo Velké kino s kapacitou 2270 diváků (v roce 1933 šlo o největší kinosál ve střední Evropě) a Společenský dům, který se od roku 1945 až do letošního března jmenoval Moskva a nyní hotel Zlín.

V něm se za protektorátu během dvou ročníků festivalů, tzv. Filmových žní, ubytovávaly naše největší hvězdy stříbrného plátna a od roku 1961 pro změnu poskytuje zázemí Mezinárodnímu festivalu pro děti a mládež.

Foto: Zdeněk Kovařík

Baťova pracovna v jeho vile

Baťova škola

Na navazujícím náměstí T. G. Masaryka stojí budovy chlapeckého a dívčího internátu, kde bydleli studenti Baťovy školy práce. Byla otevřena v roce 1929 a o pár let později se do ní hlásilo až 19 000 uchazečů, přičemž volných míst bylo jen kolem tisíce. Nikoho neodrazoval ani tvrdý režim: budíček o půl šesté, prostná cvičení, práce v továrně a večerní vyučování.

Většina předmětů byla volitelných, povinné bylo jen účetnictví, obchodní korespondence, kreslení a cizí jazyky. Školu nakonec do roku 1948, kdy byla zrušena, úspěšně absolvovalo více než deset tisíc studentů včetně běžecké legendy Emila Zátopka nebo spisovatele Ludvíka Vaculíka. Velký zážitek nabízí prohlídka vily Tomáše Bati, zakladatele obuvnických závodů.

Foto: Zdeněk Kovařík

Filmové ateliéry na Kudlově

Podle Gabriely Končitíkové, projektové manažerky Nadace Tomáše Bati, si dům v roce 1911 nechal postavit na nátlak rodiny. „Původně měl byt přímo v areálu továrny, takže byl v podstatě stále v práci. Jeho sestry ho donutily, aby zakoupil pozemky a pustil se do stavby vlastního bydlení.

Tomáš trval na tom, že stavba má být levná a z každé hlavní místnosti musí být vidět na továrnu. Koncept ovšem poněkud pozměnil moudrý rodinný přítel architekt Jan Kotěra, když původní okna do ložnice s výhledem na fabriku nechal zazdít, a naopak je otevřel do zahrady. V ložnici se má přece odpočívat, a ne koukat na kouřící komín.

Kramářova vila v Praze: Český klenot s ruskou stopou

Cestování

Tomáš Baťa se na svou dobu oženil poměrně pozdě, až v šestatřiceti letech. V roce 1912 si vzal Marii Menčíkovou, dceru knihovníka císařské rodiny ve Vídni, která se pro něj stala skutečnou inspirací. Marie ovlivňovala jeho jídelníček i životní styl a nakonec i názory. Jeden příklad za všechny: Zatímco před čtyřicítkou prohlásil, že demokracie končí před branami našeho závodu, kolem padesátky řekl, že na lidi nelze vytvořit předpis, že se musí pochopit," vypráví Gabriela Končitíková.

Foto: Zdeněk Kovařík

Vila ředitele Baťových filmových ateliérů Ladislava Koldy na Fabiánce

Nedávno vydala 99 sladkých teček Marie Baťové podle originálních receptů, které jí přivezla vnučka Baťových Rosemarie Bata Blyth. „Mariinou vášní bylo vaření. Vařila téměř denně, i když jí v kuchyni pomáhaly dvě kuchařky. S radostí také pekla koláče a zákusky a hostila jimi četné manželovy návštěvy,“ dodává Gabriela, která si váží i toho, že může mít kancelář přímo ve vile a denně tak vnímat zdejší genius loci.

Vzhůru na Kudlov

Když se na kudlovském kopci usadili filmaři, ještě netušili, že se tu zrodí malý Hollywood. Proslaví se především tvorbou dvou osobností - režiséra Karla Zemana a Hermíny Týrlové. Pro informace si jdeme k filmaři a sběrateli historických artefaktů Jiřímu Madziovi přímo do ateliéru, kde dnes sídlí Filmový uzel a expozice o počátcích a rozkvětu natáčení ve Zlíně.

Foto: Zdeněk Kovařík

Gabriela Končitíková s kuchařkou Marie Baťové, na další fotografii

Foto: Zdeněk Kovařík

Portrét Marie Baťové

„Vloni, v době covidu, jsem spolu se Zdeňkem Pokludou vydal publikaci Baťovi filmaři (1927 až 1945), v níž se nám podařilo objasnit, že Tomáš Baťa se o film začal zajímat už v roce 1918, kdy zakoupil akcie filmové společnosti Lloyd-Film. O tři roky později se dozvídá, jak v Americe Henry Ford využívá filmovou reklamu pro propagaci svých automobilů. V roce 1924 si objednává u zlínského fotografa Františka Evjáka natočení reportáže o firemním pavilonu na pražských vzorkových veletrzích.

V roce 1927 vzniká u Bati filmové oddělení a do kin z něj u nás i v zahraničí proudí souvislá řada filmového zpravodajství s názvem Baťův žurnál. Podnikatel v něm přibližoval veřejnosti své aktivity a výrobky. Na jaře 1929 vznikl první Baťův ryze reklamní film Bílá gumová obuv a do této produkce se brzy zapojil mladičký režisér Otakar Vávra a také pražští herci Adina Mandlová, Čeněk Šlégl, Vlasta Burian a další," vypráví Madzia.

Foto: Zdeněk Kovařík

Filmař a sběratel Jiří Madzia

Bylo už jen otázkou času, kdy se Jan A. Baťa rozhodne pro stavbu filmových ateliérů, což se stalo v roce 1936. Filmový komplex s kinosály, střižnami, laboratořemi a řadou dalších budov tu najdeme dodnes a v posledních letech znovu ožívají.

Co si prohlédnout?
Baťovu vilu v Gahurově ulici 292 - prohlídky se konají celoročně vždy první neděli v měsíci od 11.00 hod.
Památník Tomáše Bati na náměstí T. G. Masaryka od úterý do neděle 10 - 17.30 hodin.
Zlínský mrakodrap - správní budovu č. 21 na třídě Tomáše Bati - komentované prohlídky úterý až neděle - je nutno rezervovat dopředu.
Filmový uzel - v areálu filmových ateliérů na Kudlově vás čeká expozice o historii ateliérů, animační dílny, stylová filmová kavárna a další.
Výstavu Škola umění Zlín v galerii Václava Chady, která připomíná autory a zcela unikátní díla, která vznikla nebo měla základ ve Zlíně, k vidění do 19. 9.
Venkovní výstavu Buď prvním! v parku Komenského, která představuje průkopnickou aktivitu firmy Baťa - do 30. 9.
Foto: Zdeněk Kovařík

V areálu filmových ateliérů má bustu Karel Zeman.

Výběr článků

Načítám