Zastavit výrobu v hliníkových pecích není pro podnikatele jednoduché rozhodnutí. Jakmile se vypne přívod energie, trvá mnoho měsíců, než se provoz opět spustí. Přesně to se ale chystá udělat společnost Norsk Hydro, která je většinovým vlastníkem závodu Slovalco v Žiaru nad Hronom.
Výroba tohoto kovu je vysoce energeticky náročná, což až dosud nebyl pro hutě problém. Ovšem energetická krize náklady znásobila – a na výrobu jedné tuny hliníku je zapotřebí patnáct megawatthodin elektřiny, což se rovná roční spotřebě asi pěti českých domácností.
Hliník je přitom materiálem budoucnosti. Uplatňuje se v široké škále odvětví, v potravinářském, chemickém, dopravním, stavebním, automobilovém i leteckém průmyslu. Dalším plusem je možnost jeho opakované recyklace.
První firmy kvůli krizi už zavírají. Ostatní se ve strachu chystají na podzim |
„Není to otázka pouze propouštění zaměstnanců, na bedrech hliníkáren leží dodávky do letadel, zbraní i strojů,“ řekl agentuře Bloomberg Mark Hansen, šéf Concord Resouces, firmy, která obchoduje s kovy.
Jak produkce v Evropě klesá, stovky závodů, které se specializují na přeměnu tohoto kovu na součástky do německých aut nebo francouzských letadel, hledají zdroje jinde. Někteří se snaží vyhnout nákupům z Ruska, které je jedním z největších vývozců hliníku.
Zastropování cen se obhájí jen těžko
Výroba tohoto kovu je energeticky asi čtyřicetkrát náročnější než produkce mědi, podobně vyznívá i srovnání s ocelí. I na vyrobení tuny zinku je potřeba necelých pět megawatthodin, upozorňuje Bloomberg.
Hliníkáři proto tlačí na vlády, aby jim pomohly krizi překlenout. Úlevy nebo zastropování cen pro hutě, které mají tak masivní spotřebu, jsou však pro politiky těžko obhajitelné v situaci, kdy žádostí o dotace přibývá a s vysokými účty za elektřinu se potýkají i domácnosti.
Stát vyslyšel volání firem. Pomoc musí přijít v řádu dnů, žádají průmyslníci |
Evropská produkce hliníku se zatím propadla na nejnižší úroveň od roku 1973. Experti odhadují, že dodavatelé už přišli o milion tun své roční výrobní kapacity. Zhruba čtvrtina z toho jsou továrny, které zůstanou zavřené nadobro. Dalších pět set tisíc tun kapacit je v ohrožení.
Při současných cenách by se roční vyúčtování energií slovenské hliníkárny Slovalco vyšplhalo až na dvě miliardy eur, tvrdí její šéf Milan Veselý. Také proto firma činnost zastavila. „Obnovení provozu, což může trvat i rok, by bylo možné za kombinace levnějších energií a dostatečné vládní podpory,“ vyjádřil se Veselý pro Bloomberg.
Evropský průmysl strádá
Evropští producenti tak přestávají být na trhu konkurenceschopní. Toto oslabování nahrává Číně, která je největším světovým dodavatelem. Dovoz s sebou navíc přináší zvýšenou uhlíkovou stopu.
„Potřebujeme rychle nějaké řešení, jinak tu už nebude nic, co by se ještě dalo zachránit,“ říká Paul Voss, generální ředitel European Aluminium, která reprezentuje hliníkový průmysl v Evropě.
„Někdo musí něco udělat, pokud nechceme kompletně zdevastovat evropskou produkci hliníku. Jestliže ho Evropa považuje za strategický kov, pak by hutě měly mít garantovanou cenu elektřiny,“ komentuje Veselý.
