Jak naučit děti nenaletět na fake news? Klíčem je kritické myšlení, říká expertka na mediální gramotnost
Co jsou to zpravodajské hodnoty, jak se projevuje mediální bias a co dělat pro to, abychom se nestali oběťmi dezinformací? Orientovat se v nepřehledném světě nových médií pomáhá žákům druhého stupně základních škol série O médiích, kterou za podpory nadace Bakala Foundation připravila organizace Člověk v tísni. „Klademe důraz na rozvíjení kritického myšlení, což je celoživotní proces,“ říká vedoucí týmu mediálního vzdělávání Michaela Trnková.
Jak vznikly lekce O médiích?
Mediálnímu vzdělávání se v JSNS(dříve Jeden svět na školách, vzdělávací program Člověka v tísni, pozn. red.) věnujeme dlouhodobě. Vytváříme materiály pro vyučující, aby mohli žáky seznamovat s tím, jak fungují média, jak se chovat na sociálních sítích nebo jak vypadá práce novináře. Chtěli jsme rozšířit nabídku materiálů určených dětem na pomezí prvního a druhého stupně základních škol, které se už hodně pohybují v mediálním prostoru. Nové lekce se proto zabývají těmi nejzákladnějšími principy: jak vzniká mediální obsah, co jsou to zpravodajské hodnoty, fake news a tak dále.
Co je to vlastně mediální gramotnost? Proč je důležité o ní s dětmi mluvit?
V současné společnosti se v médiích pohybujeme neustále. Za každým rohem na nás číhají reklamy a billboardy. Jsme stále online, používáme sociální sítě, doma denně pouštíme televizi. Schopnost rozlišit, jaká z těch informací, které k nám neustále proudí, je důvěryhodná a stojí za kritickou úvahu, je zásadní. Protože dnešní děti už mají přístup k online platformám prakticky od plenek, neustále se snižuje i věková hranice toho, odkdy jejich mediální gramotnost a kritické myšlení rozvíjet. Mediální gramotnost můžeme definovat jako kompetenci, v níž se rozvíjí schopnost analyzovat, filtrovat, ale i vytvářet mediální sdělení. To všechno je cílem našich lekcí.
Je to něco, co v rámci výuky školáků v Česku pořád objevujeme?
Určitě ano, přestože je už i v Česku řada učitelů, kteří mediální výchovu vyučují, ať už jako samostatný předmět, nebo v rámci jiných předmětů. Je tu ale stále velký potenciál pro zlepšení. Úroveň mediální gramotnosti žáků v tuzemsku sice roste, ale pořád není dostatečná. O médiích se nemusí učit izolovaně – porozumění grafům, které se objeví ve zprávách, může vyučující rozebrat v matematice, pojem vizuální smog zase ve výtvarné výchově. Aby ale žáci mohli být mediálně gramotní, je v prvé řadě nutné, aby takoví byli učitelé. Proto pořádáme také vzdělávací akce pro vyučující, jejichž cílem je rozvíjet i jejich kompetence v oblasti médií. Poptávka po materiálech, které nabízíme, se zvyšuje: mají o ně hodně zájem nejen učitelé společenských věd, ale také informatiky a češtiny. Vzdělávají se třeba i školní psychologové.
Umění naslouchat
Jedna z nově vzniklých lekcí se týká zpravodajských hodnot. Zpravodajské hodnoty, například negativita nebo jednoznačnost zprávy, se jako koncept objevují většinou mezi novináři, veřejnost je většinou nezná. Proč je podle vás důležité je představit už dětem na druhém stupni základních škol?
Místo spojení zpravodajské hodnoty jsme použili název „Jak vznikají zprávy“. Je to právě z toho důvodu, že pojem zpravodajské hodnoty je často matoucí i pro dospělé, natož pro žáky. Čistě se zpravodajskými hodnotami pak v lekci pracujeme spíše okrajově. Výsledkem nemá být naučení se definic, ale přemýšlení nad tím, jak se zprávy dostávají do médií. Cílem lekce je hlavně to, aby si žáci udělali představu, jakým způsobem pracují novináři. Například, že novináře více zajímají věci, které se dějí teď a které jsou nám geograficky blízko. Chceme, aby žáci věděli, proč se některá událost stane zprávou a jiná ne. Pokud děti porozumí, jak vznikají zprávy, dokážou snáze rozlišit méně či více důvěryhodné zdroje.
Jak se dělají zprávy
Lekce O médiích jsou založené na vzdělávacím pořadu australské televizní stanice ABC. Po filmu následují úkoly s diskusí. Na českém dabingu se podíleli známí čeští herci Martha Issová, Pavla Beretová, Anna Čtvrtníčková, Jan Cina a Petr Vančura. Lekce Jak vznikají zprávy, Ve světě fake news a Zkreslení a předsudky vznikly díky podpoře nadace Bakala Foundation. „Mediální výchova rozvíjí u dětí kritické myšlení a obezřetnost. S pomocí jednoduše pochopitelných konceptů se děti naučí rozklíčovat zprávy, které je obklopují, a dokážou lépe posoudit, které z nich mohou být nepravdivé či manipulativní. Určitě je to cesta, jak do budoucna vybavit společnost tak, aby byla odolná vůči dezinformacím a mediálním tlakům,“ vysvětluje motivaci podpořit vznik nových lekcí ředitel nadace Bakala Foundation Václav Pecha. Bakala Foundation je česká rodinná nadace Michaely a Zdeňka Bakalových založená v roce 2007. Zaměřuje se především na podporu vzdělávání mladých lidí.
S otázkou důvěryhodnosti médií úzce souvisí fenomény dezinformací a fake news, které jsou tématem druhé lekce. V současnosti jde o jedny z nejskloňovanějších pojmů v mediálním prostoru. Jak podstatné pro vás bylo je do kurzu zařadit?
Podstatné to je do takové míry, že nyní tvoříme celý balíček materiálů o fake news a dezinformacích v médiích pro různé věkové skupiny žáků. V rámci těchto lekcí jsme problematiku otevřeli hned z několika důvodů. Prvním z nich je fakt, že po tématu hodně volají sami učitelé. Zároveň si myslíme, že by děti už kolem jedenácti let věku měly vědět, že je velmi jednoduché vytvořit a šířit informace na internetu, a ne všechny musejí být nutně pravdivé. Ve chvíli, kdy jim uvěřím, se stávám snadno manipulovatelným.
U tématu fake news se může na první pohled zdát, že jde o nový jev. Ve skutečnosti se ale objevuje tak dlouho, jak dlouho existují média samotná.
Máte pravdu, i tento fakt v lekci zdůrazňujeme. Základní sdělení zní: „Dezinformace tu byly odjakživa, dnes si ale dávejme ještě větší pozor – v online prostoru je velmi jednoduché je vytvářet, šířit a věřit jim, protože se k nám lehce dostávají.“
Jedno z nebezpečí fake news spočívá v překrucování podstaty toho, co je to pravda, lež a omyl. Zatímco omyly mohou společnost posouvat dál, lži jí vždy jen škodí. Ve chvíli, kdy jsme neustále vystaveni přílivu mediálních sdělení, se ale jejich spolehlivé rozeznání může zdát skoro nemožné. Učíte žáky, jak si zprávy ověřovat?
Začnu tím, co samozřejmě ideální není: říct si, že bych si měl(a) zprávy ověřovat, ale spoléhat se na zdroje, které nejsou věrohodné. V každodenní praxi nicméně nikdo nemá kapacitu zkoumat důvěryhodnost každé zprávy, která přichází naším směrem. Žáky tedy učíme zprávy ověřovat, ale ještě více klademe důraz na rozvíjení kritického myšlení, což je celoživotní proces. Žáci by měli umět naslouchat, akceptovat jiné názory, ale také smysluplně argumentovat.
Strach z neznámého
Třetí lekce se zabývá termínem mediální bias. Do češtiny ho překládáme jako sklon nebo předpojatost. Může jít přitom o těžko uchopitelnou a širokou tematiku. Jak jste se s ní vypořádali?
Michaela Trnková
Michaela Trnková je vedoucí mediálního vzdělávání programu JSNS organizace Člověk v tísni. Vystudovala Vysokou školu ekonomickou v Praze, kde se zaměřovala na kognitivní informatiku a ekonomickou žurnalistiku. Absolvovala stáž v Informačním centru Organizace spojených národů v Praze. Prošla také redakcí deníku E15. V současnosti pracuje mimo jiné jako fotografka na volné noze.
Byla to výzva. Se sklonem a předsudky jsme rozhodně chtěli pracovat, protože si je v sobě více či méně neseme všichni. Mentální zkratky si z evolučního hlediska tvořit musíme, abychom přežili a utřídili si poznatky o okolním světě. Výukové video je vysvětluje na příkladu dvou vesmírných civilizací. První z nich chce zneškodnit druhou, protože vypadá jinak a mluví jiným jazykem. Chceme ukázat, že mnohdy saháme po zjednodušujících soudech, protože nerozumíme určité situaci nebo člověku a bojíme se. Mezi doplňující aktivity jsme pak zařadili optické klamy, které jsou krásným příkladem toho, jak náš mozek může interpretovat věci, které vidíme. Realita ale může být úplně jinde.
Jsou už lekce v oběhu? Kolik škol materiály využilo?
Na portálu jsns.cz jsou lekce učitelům k dispozici od května a jejich využití je zdarma. Dalším krokem je pro nás upravit jejich obsah tak, aby se daly využít v hodinách angličtiny. V rámci podpory nadace Bakala Foundation také připravujeme další materiály. Konkrétně se budou věnovat nebezpečí falešné identity v kyberprostoru a online sebeprezentaci. Stávající lekce, o kterých jsme se bavili, mají dosud přes 500 spuštění. Zpětná vazba od učitelů je ale převážně kladná, z čehož máme velkou radost. Šesťákům hodiny sednou a baví je, což nás motivuje k tomu, abychom jim svět médií představovali i nadále.
Text vznikl ve spolupráci s Bakala Foundation.
Aktuální číslo
- Kulturní války režisérky Barbary Herz
- Může být matka dobrý „vědec“?
- Jak vychovat odolné děti
- Rodičovská půl na půl
