Vrcholí přípravy na začínající školní rok. Právě ten je zdrojem mnoha obav. Největší překážku doposud představovala nedostatečná informovanost ukrajinských rodičů, ale i odmítání jejich dětí ze strany českých škol.
Aby se školy mohly plnohodnotně připravit na další září, potřebují vědět, s kolika dětmi mají a musí počítat. Upozornil na to i Jiří Trunda, ředitel základní školy na Praze 2, na semináři organizovaném Asociací pro mezinárodní otázky.
Zatímco na začátku června se odhadoval počet ukrajinských žáků na českém území na 130 tisíc, nyní se podle ministra školství Vladimíra Balaše (STAN) do studia na českých školách zapsala zhruba polovina těchto žáků. Tedy přibližně 57 000 dětí a mladých studentů.
Pro takový počet by měly kapacity českých škol na většině míst v Česku stačit, v opačném případě mají školy díky novele Lex Ukrajina II umožněno vytvářet oddělené třídy. Pro srovnání, v Česku bylo podle statistiky ministerstva školství za uplynulý školní rok celkem 965 tisíc žáků základní školy ve zhruba 50 tisících třídách.
Kapacity jsou však regionálně výrazně nerovné, uvedl pro redakci Štěpán Kment, analytik výzkumné organizace PAQ Research. Naplnění kapacit proto očekává hlavně ve větších městech, jako jsou Praha, Brno, Plzeň či Pardubice. Naopak nejvíc míst by mělo být na Ostravsku.
Definitivní počty dětí jsou však stále nejasné. „Kolik žáků nastoupí, to je otázka,“ připouští nejistotu ve vyjádření pro Českou televizi prezident Asociace ředitelů základních škol Luboš Zajíc.
V minulém školním roce se výuky účastnily jen zlomky ukrajinských dětí. Do vzdělávání bylo zapsáno na úrovni mateřských škol 19 % dětí, na úrovni základní školy 38 %, uvedl Kment.
Pozitivní proto je zejména zjištění studie PAQ Research, že většina rodičů, jejichž děti do škol prozatím nechodily, chce na podzim začít. Počet dětí chodících do základních škol se tedy rozšíří a zejména v mateřských školách nemusí stačit kapacity.
Neinformovanost i nejednotný přístup škol
Pro účast ukrajinských dětí na výuce byla během minulého školního roku překážkou malá informovanost rodičů, která se podle studie týkala každého šestého žáka. „Stát by měl udělat informační kampaň mezi zbytkem rodičů – aby věděli, kam a kdy děti zapsat a jaká mají práva,“ popsal ve studii možná opatření analytik PAQ Research Karel Gargulák.
Další problém představovalo odmítání ze strany škol a školek. To se týkalo téměř každého čtvrtého Ukrajince. Stát by proto měl usilovat o prověření, zda ve školách, které ukrajinské děti nepřijímají, skutečně nemají místo, navrhuje Gargulák.
Rozdíly, které se nacházely v přístupu k integraci Ukrajinců, podle Kmenta téměř vždy odpovídaly schopnostem a nápaditosti ředitelů. Zatímco na některých školách byla organizována výuka češtiny v nadstandardním rozsahu, aby uprchlíci měli smysluplnou náplň výuky, jinde se školy věnovaly těmto ohroženým dětem jen málo, popsal.
Obtížnější je situace zejména pro základní školy mimo velká města, které se doposud s integrací cizojazyčných žáků nesetkaly. Ty byly a jsou nuceny vytvořit systém podpory takřka „na zelené louce“.
Nepokořená jazyková bariéra
Situaci v minulém školním roce komplikovala také probíhající ukrajinská online výuka. Někteří ukrajinští ředitelé totiž trvali na docházce svých žáků „na dálku“, a to včetně těch v exilu. Tento souběh proto vedl k tomu, že se žáci soustředili výhradně na online výuku z Ukrajiny, což se týkalo zhruba desetiny dětí a mladých.
Podle hodnocení Trundy byla ukrajinská výuka sice kvalitně připravená, ale nutně demotivovala žáky, stejně jako jejich rodiče, od účasti na běžné výuce v českých školách.
Užší spolupráce při organizaci výuky se proto stala jedním z bodů schůzky českého ministra školství s jeho ukrajinským protějškem Serhiyem Shkarletem. Uskutečnit by se také mělo virtuální jednání, kde by obě země měly sdílet své zkušenosti s aktuálním režimem výuky dětí na Ukrajině a formami jejich distanční výuky.
Aby Ukrajinci studium v Česku lépe zvládali, je však podle studie PAQ Research potřeba se soustředit i na další aspekty účasti na výuce. Patří k ní například podpora lekcí češtiny, ale i volnočasových aktivit. Právě ty by měly přispět ke začlenění dětí do českého kolektivu – s čímž se podle studie potýkají až dvě třetiny dětí – a podpořit tak jejich znalost češtiny.
K dalším komplikacím se řadí například doprava dětí do škol, kterou mnohdy znesnadňuje nedostatek dopravních spojů. Stát by proto podle výzkumníků měl zvážit financování tzv. busingu, tedy svážení dětí ke školám.
Školství ve členských státech podpoří i EU
Nadcházející školní rok bude výzvou i pro ostatní státy Unie. „Každý členský stát má jiné podmínky a bariéry, ale máme společný cíl, a tím je pomoc dětem ve vzdělávání. Nechceme ztracenou generaci mladých lidí bez kvalitního vzdělání, to si nemůžeme dovolit,“ uvedla pro server EURACTIV.cz europoslankyně Michaela Šojdrová (KDU-ČSL, EPP).
K lepší integraci ukrajinských žáků proto přispívá hned několik evropských programů. K těm patří například program pro vzdělávání ERASMUS +, Evropský sbor solidarity nebo Azylový a migrační fond, kde jsou prostředky na integraci uprchlíků.
Členské státy si uvědomují, že musí počítat s žáky a studenty z Ukrajiny spíš dlouhodobě. Řada z nich se nebude mít po ukončení války kam vracet, upozornila Šojdrová. Pro řešení těchto dlouhodobých důsledků proto Evropská unie sahá i k prostředkům z fondu obnovy.
„ČR má ve svém ‚národním plánu obnovy‘ více než 172 miliard korun na investice, a může je využít i na tyto účely. O další pomoci z úrovně EU samozřejmě jednáme a uvažujeme i podle požadavků a vývoje situace,“ upřesnila europoslankyně.
Podpora z evropských zdrojů se nicméně bude týkat i dalších členských států, které nabídly uprchlíkům útočiště. „Investice do vzdělávání a integrace se vždy vyplácí i dlouhodobě ekonomicky. Proto Evropská unie bude členský státům v jejich úsilí všemi prostředky pomáhat,“ uzavřela Šojdrová.
Tento článek vznikl s podporou kanceláře europoslankyně Michaely Šojdrové (Evropská lidová strana). Všechny výstupy realizované v rámci této spolupráce jsou dostupné pod tímto odkazem. Podmínky spolupráce jsou uvedeny zde.