Za stavbu příkazské kaple jmenoval papež místního stavitele rytířem
Moderní sakrální stavby najedeme mnohdy v místech, kde bychom je nečekali. Třeba v hanáckých vesnicích, které si zakládají na svých tradicích. Takové jsou i Příkazy na Olomoucku, kde ale přesto vyrostla kaple, která je nejen duchovním centrem vesnice, ale i zajímavou architektonickou památkou na dobu první poloviny 20. století.
Ačkoliv byly Příkazy vždy poměrně velkou vesnicí, vlastní duchovní správu obec nikdy neměla. Archeologické nálezy zde potvrzují osídlení již z doby prehistorické, první zmínka pak prozrazuje, že již v roce 1250 vesnice existovala. V té době byl majitelem vesnice jakýsi Martin z Příkaz. S ním je spojena i zmínka o kapli, ovšem umístěné v Olomouci, kdy tento Martin v roce 1262 spoluzakládá kapli sv. Jana Křtitele. V té době, a vlastně i v dobách pozdějších chodili lidé z Příkaz do kostela do Nákla.
To však neznamenalo, že by v Příkazech nebyly sakrální stavby. Kapliček zde bylo hned několik, a díky dochovalým obecním dokumentům a zápisům kronikářů o nic víme docela hodně. Nejstarší z nich prý stávala na Zábrani, při cestě ke Skrbeni byla zasvěcená sv. Anně, a první zmínka z roku 1702 mluví o potřebě ji opravit. Je tedy nabíledni, že tato malá kaple zbořená po roce 1913 byla mnohem starší.
Další, o něco větší kaple stávala naproti dnešní příkazské škole. Zajímavé je, že kaple měla zvon, který byl požehnán už v roce 1753. Oltář byl podle obrazu zasvěcen Panny Marie Čenstochovské. V kapli se sloužily mše hlavně na začátku a na konci školního roku. Věřící stáli před kaplí a dovnitř se vešel jen kněz, varhaník a kostelník. Tato kaple se dožila stavby své nástupkyně a byla zbořena v roce 1924.
A tím e dostáváme k dnešní příkazské kapli, postavené právě ve dvacátých letech. Neznalí místních reálií ji musí trošku hledat. Úzká ulička vedle místního obecního úřadu vede za řadu domů typické hanácké ulicové návsi a tam se skrývá unikátní stavba kaple sv. Cyrila a Metoděje. Její stavba je dílem místního stavitele Josefa Bracha, který byl také mecenášem stavby společně s hospodářem Josefem Vacou a dalšími menšími dárci. Byť jse stavba velmi výrazně směřována k českým a moravským národním světcům, autorem jejího architektonického návrhu je německy mluvící architekt Eduard Göttlicher z Brna. Kaple byla postavena mezi lety 1924 -1926 a dostala unikátní podobu románské rotundy se dvěma apsidami. V jedné z nich je zpovědnice, ve druhé sakristie. Podoba kaple dokonce ohromila i papeže Pia XI., který stavitele Bracha za její stavbu prohlásil rytířem Řádu svatého Řehoře Velikého.
Není se co divit. Kromě nevšední architektury se nešetřilo ani na výzdobě. Reliéf s ústřední postavou Ukřižovaného Krista nad vchodem je dílem olomouckého sochaře Julia Pelikána, který se podílel i na vnitřní výzdobě. Malířská úprava je dílem akademického malíře malíř Jano Köhlera ze Strážovic. Až do konce II. světové války byla část oken výtvarným dílem brněnského malíře Eduarda Miléna. Bohužel všechna byla zničena tlakovou vlnou poté, co byla nedaleko odpálena nevybuchlá munice.
Kaple byla vysvěcena olomouckým arcibiskupem Leopoldem Prečanem 7. Listopadu 1926 a sloužila kromě bohoslužeb i jako památník příkazských rodáků padlých nejprve v první a následně i ve druhé světové válce. Sloužila až do osmdesátých let minulého století, kdy už byla značně zchátralá. Místní tedy přistoupili ke generální opravě a v roce 1992 byla kaple opět vysvěcena. Je jen škoda, že se nedá nahlédnout do jejích útrob – mimo bohoslužby je zavřená, ale i pohled zvenku na tuto nevšední stavbu stojí za to.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
