Před 54 lety napadl Sovětský svaz Československo. Příběhy, fotky, mapa i rekonstrukce k srpnu 1968
Přesně před 54 lety Československo prožilo jeden z nejtemnějších dnů jeho historie. 21. srpna 1968 do země vpadla vojska Varšavské smlouvy a znovu nuceně podřídila vedení státu Sovětskému svazu. Server iROZHLAS.cz přináší přehled textů a projektů, kterým se Český rozhlas v uplynulých letech věnoval v rámci předchozích výročí ruské invaze do Československa.
Nejucelenějším příspěvkem Českého rozhlasu k okupaci byl projekt 1968 Rozhlas, který vznikl v roce 2018 při příležitosti padesátiletého výročí. Unikátní web obsahuje kromě rekonstrukce předokupačních i pookupačních dní také vzpomínku na hrdiny srpnové invaze vojsk Varšavské smlouvy. A to jak dnes známých osobností, tak i památných pracovníků tamního Československého rozhlasu, kteří v nemilosrdné historii upadli v zapomnění.
- ‚Všemu lidu Československé republiky.‘
- Zalehnout před tank
- Studio ‘68
- Osm statečných
- Okupace ve fotografiích
- Zdevastovaný rozhlas
- Mapa zemřelých
- Vzpomínka Marty Kubišové
- Běž domů, Ivane
- Poučení z krizového vývoje
- Stranické ozvěny minulosti
‚Všemu lidu Československé republiky.‘
K 50. výročí okupace Český rozhlas připomněl příběh významného hlasatele Vladimíra Fišera. Oznámil na rozhlasových vlnách před druhou hodinou v noci na 21. srpna 1968 vstup vojsk Varšavské smlouvy do Československa. Opakovaně četl zvláštní provolání, ve kterém vedení KSČ invazi odsoudilo. Výzvy k odporu okupaci posluchači v napjaté atmosféře oceňovali, po ohlášení výzev se rozsvěcovala okna, troubilo na ulicích. Hlasatel Fišer zemřel v roce 2015.
Zalehnout před tank
Fotografii muže s čínskou vlajkou, který na náměstí Nebeského klidu v Pekingu blokuje kolonu tanků, znají asi všichni. Muže, který si klekl před sovětský tank 21. srpna 1968 ve Zvolenu a zemřel pod jeho pásy, nezná skoro nikdo. V seriálu o roce 1968 na Slovensku ho připomněl Radiožurnál. Jmenoval se Jozef Levák, bylo mu 38 a zůstala po něm žena a čtyři děti. Incident se stal ve Zvolenu, hrob Jozefa Leváka je velmi prostý a dnes zarostlý. Hrdinský čin téměř upadl v zapomnění.
Studio ‘68
Radiožurnál k 50. výročí okupace v roce 2018 také připravil více než 13 hodin dlouhé speciální vysílání. Toto vysílání mapovalo události osudné noci hodinu po hodině, moderátoři Martin Veselovský a Jan Pokorný si jako hosty pamětníky pozvali např. zpěváka, herce a tehdejšího člena armádní redakce Českého rozhlasu Zdeňka Svěráka, expředsedu vlády Petra Pitharta či historika Oldřicha Tůmu. Vysílání rozdělené po hodinách si můžete poslechnout zde, kompletní záznam najdete také níže.
Osm statečných
Osm lidí se přesně před padesáti lety sešlo na Rudém náměstí v Moskvě. Za několik minut odvahy zaplatili desítkami let vězení a jiných represí. Protestovali proti okupaci Československa čtyři dny po invazi vojsk Varšavské smlouvy. Mezi tři stále žijící hrdiny ze srpna 1968 patří organizátor akce Pavel Litvinov. Z lágru na Sibiři, kam ho sovětský režim za podporu Čechoslováků poslal, se dostal až do současného domova u New Yorku. Příběh Pavla Litvinova přinesl Radiožurnál z USA.
Okupace ve fotografiích
„Myslím, že většina Čechoslováků, kteří mě jako fotografa znali, netušila, že bych něco takového dokázal. „Mé fotografie zachytily okamžik, kdy jsme se chovali jako jeden národ, což se v našich dějinách zase tak často nestává,“ vzpomínal pro Český rozhlas Plus na dny okupace fotograf Josef Koudelka. Jeho fotoaparát přinesl historicky významné snímky, např. seniora útočícího na obrněnec dlažební kostkou či muže s československou vlajkou na vrcholu tanku.
Zdevastovaný rozhlas
Český rozhlas v prvních dnech okupace obsadili sovětští vojáci, a jeho redaktoři tak museli provizorně vysílat z různých částí Prahy. Po návratu do budovy rozhlasu je ale čekala nepříjemná podívaná. Podle vzpomínek hlasatele Fišera se po budově válely plesnivé ešusy a další odpad po okupantech. Dále byly v budově vyražené dveře a vypáčené skříně. Rozhlas obnovil pravidelné vysílání z budovy 9. září.
Mapa zemřelých
Unikátní projekt historiků mapuje místa, kde zemřeli občané Československa při okupaci vojsky Varšavské smlouvy. Historici mapu vytvořili na základě studia dobových historických materiálů, které vznikly při vyšetřování příčin úmrtí. Ty doplňují výpovědi pamětníků. Interaktivní mapa kromě lokace zobrazuje také čas a příčinu smrti zemřelých v době od srpna 1968 do srpna 1969. Odkaz na mapu naleznete zde.
Vzpomínka Marty Kubišové
V roce 2018 se v rámci připomenutí 50. výročí okupace konal na Václavském náměstí koncert, na němž vystoupila i zpěvačka a chartistka Marta Kubišová. Přestože jsou s československou historií vystoupení Kubišové spojené hlavně s rokem 1989, v pořadu Host Lucie Výborné zpěvačka vzpomínala na dny okupace, které jí na dlouhých 20 let změnily život od základu.
Běž domů, Ivane
Příběh Miroslava Jeníka tak dobře ukazuje pohromu, která v letech 1968 až 1970 postihla společnost. Jeník si za účast na protestu proti ruské okupaci 21. srpna 1969, tedy na její výročí, vysloužil 10 měsíců vězení. Jedním z jeho zločinů byl také zpěv písně Běž domů, Ivane. Po návratu jej pravidelně sledovala StB, a to právě před výročími začátku invaze. Celý příběh Miroslava Jeníka si přečtěte zde.
Poučení z krizového vývoje
Okupaci v srpnu 1968 i následné čistky posvětilo takzvané Poučení z krizového vývoje. Dokument, který před 50 lety přijala Komunistická strana Československa, znamenal definitivní tečku za událostmi Pražského jara. Materiál ovlivnil životy statisíců lidí a na dalších dvacet let se stal jedním z pilířů tehdejšího totalitního režimu. Dokumentu znamenajícím nástup dlouhého období normalizace se věnoval Radiožurnál.
Stranické ozvěny minulosti
Řekli mi ‚Chlapečku, chovej se slušně' a odvezli mě zpátky na Západ. Příběh architekta Šika
Číst článek
Některé názory skutečný průběh událostí i téměř 50 let po vpádu vojsk Varšavské smlouvy do Československa zpochybňují. V roce 2018 server iROZHLAS.cz požádal všechny tehdejší poslance Komunistické strany, aby srpnové události zreflektovali. Nepanovala mezi nimi shoda - například podle poslance Jiřího Valenty je pojem okupace příliš silné označení.
„Beru to jako nepřijatelnou invazi, okupace je ale už poměrně ostré pojmenování. Za okupaci bychom tak mohli označit pobyt americké armády v Německu, která tam je doteď,“ řekl. Vojáci byli podle něho stejnak „zalezlí na svých základnách a ty více méně neopouštěli.“ Další poslanci ale události jako okupační označili přímo a vpád vojsk odsoudili.
