Čím je pro vás přitažlivá pozice městského architekta a práce s veřejným prostorem?
Baví mě a také jí doufám rozumím. Má bývalá kolegyně kdysi popsala práci v tomto oboru jako „být tvůrce hry“. Jde o činnost, v níž jsou nastavována pravidla a postupy pro působení investorů, a tudíž i chování projektantů ve městě. Není to sice tak tvůrčí proces jako u klasického architekta, který navrhuje stavby, ale jde o přípravu zadání, podle něhož se pak staví. Práce je to koncepční, má řadu souvislostí prostorových, provozních a časových. Je třeba myslet nejen na to, jak bude projekt vypadat a fungovat, ale i zda má dlouhodobou perspektivu.

Šumperk teprve poznáváte. Jak na vás působí a v čem jsou jeho přednosti či nedostatky?
Když jsem si město analyzoval, dospěl jsem k závěrům kladným i záporným. Největší výhodu vidím v tom, že město nemá z urbanistického hlediska zásadní závady nebo nedostatky. Jistě lze proti takovému tvrzení něco namítat, ale stojím si za tím, že Šumperk má slušnou polohu, je dobře stavěný, má na co navazovat a není zatížen sociálním ani environmentálním dědictvím dob minulých. Problémem je velký odliv obyvatel, což je však proces typický pro všechna menší města v Česku. S tím se nedá bojovat jinak, než na obecné úrovni. Je třeba činit město přitažlivějším, aby byl důvod v něm zůstávat, nebo se do něj vracet.

Má Šumperk svůj genius loci a případně v čem?
Pro mne jako nováčka nemá půvab plný spojitostí, který v něm mají místní a jenž já cítím v rodném Znojmě. Je zde ale patrný jak středověký ráz, tak především stavební dědictví textilní éry. A to je spolu s trochou pro mne tajuplně temné atmosféry Jeseníků můj dojem. V urbanistické úrovni může Šumperku závidět jeho pěší zónu téměř každé podobně velké město. A nemíním tím aktuální vizuální stav tohoto prostoru, ale jeho funkčnost. Protože ta je i nesmírným potenciálem.

Jak by se s touto zónou mělo pracovat?
Důležité je, že ten prostor funguje. Pokud něco funguje, tak je třeba to podpořit, rozvíjet, rozšířit. Hodně práce nás čeká už při vizuální kultivaci, neboť cesta ke kvalitě není přímočará. Je nutné vychovávat a přesvědčit majitele nemovitostí i podnikatele, aby se od dnešní vizuální vulgarity posunuli ke střídmosti, jež je ve výsledku přehlednější než ohromné množství křiklavých cedulí a poutačů. Mies van der Rohe (světoznámý německý architekt, autor brněnské vily Tugendhat – pozn. red.) tvrdil, že méně je více. Půjčuji si od něj tento výrok s vědomím, že ho myslel trochu jinak, ale pro kultivaci veřejného prostoru se zcela hodí.

Máte už v Šumperku vytipovaná místa, jejichž podoba vám vadí a bylo by dobré je změnit?
Samozřejmě, že jsem si při procházení všiml mnoha témat k řešení. Bylo by však naivní si myslet, že vše jde naráz a hned. Je mi jasné, že mnoho záležitostí, jež se na první pohled mohou jevit jako banální problémy, se při bližším prozkoumání promění v tvrdý oříšek. Chtěl bych v nejbližších měsících vytvořit jakousi základní zprávu o mém dosud poměrně nezúčastněném pohledu na město a předložit ji radnici.

K čemu bude využita?
Na základě tohoto dokumentu a požadavků popsaných ve strategických dokumentech bychom se ve spolupráci s politickou reprezentací a úřadem domlouvali, jakým prioritám se budeme věnovat. A nejde jen o místa. Budu rád, pokud se podaří upravit i některé systémové záležitosti, například preferování kvality nad cenou při výběru projektanta, obecně způsoby práce s uličním prostorem či podporu ochrany hodnot ve městě. Témat je spousta, jen si vybrat.

Co městu chybí z pohledu soudobé architektury?
Víc uvědomělých investorů, kteří spolupracují se šikovnými architekty. Pokusím se v tom být nápomocný. Jsem optimista, takže věřím, že se architektuře v Šumperku povede dobře. Z velmi kvalitních projektů posledních let bych zmínil nové autobusové nádraží, mně osobně se velmi zamlouvá například i nový interiér v kině Oko.

Lze soukromé investice regulovat do té míry, aby korespondovaly s tím, co město potřebuje? A dají se vůbec zkoordinovat s veřejnými investicemi?
Starousedlíci většinou vnímají soukromé investice jako zlo, které je potřeba krotit, protože ohrožují dosavadní stav věcí. Jenže pro rozvoj jsou klíčové. Pokud někdo tvrdí, že by mělo město zůstat tak, jak je, směřuje to ke konzervaci a v porovnání s ostatními k útlumu. Zdravé město se musí vyvíjet a potřebuje k tomu přestavbu starého za nové. Nemyslím bourání historické části, ale doplnění stávající vrstvy o novou, současnou.

Pro rozvoj měst je územní plánování základním nástrojem.
Ano, je určeno k tomu, aby soukromý sektor nemohl stavět cokoliv. Nastavení přiměřené míry regulace je náročné, ale velmi potřebné. Město sice není v procesu výstavby pro investora partnerem nezbytným, ale věřte, že většina má o spolupráci zájem. Toho je třeba využít, a pokud možno společně hledat takové řešení, jež přinese oboustranný užitek. Ne vždy dojde ke shodě, ale je nutné to přinejmenším zkoušet.

S tím souvisí lokality pro výstavbu rodinných domů. Nové ulice nemají ucelenou tvář, dá se s tím něco dělat?
Různorodost zástavby nejen v Šumperku vyplývá z míry volnosti, která byla dána v době výstavby. Současně platí, že staré hříchy se napravují jen obtížně. Jednotlivé části města by měly být regulovány tak, aby nemohlo docházet ke zjevným prohřeškům, například nadměrnému zastavování pozemků či převýšené zástavbě. Tam, kde je stavební struktura aspoň trochu jednotná, je vhodné tuto jednotu podpořit, pokud to dává smysl. Ucelenost se dá ze strany města prosazovat třeba při řešení uličního prostoru, v jednotné výsadbě či použitých materiálech.

Nedílnou součástí života ve městě je doprava. Jak ji vidíte v Šumperku a co by se mělo zlepšit?
Když jsem zmiňoval klady, měl jsem na mysli i obstojnou dopravní situaci. Z celostátního hlediska jde o napojení na železnici a časem i na D35. Až dojde k odsunutí silnice I/44 mimo zastavěné území, bude silniční kostra města víceméně stabilizovaná. Zlepšení tedy půjde spíše cestou drobných zásahů do stávající uliční sítě než velkých investic. Příležitostí jsou postupné obnovy jednotlivých ulic, v nichž by měl být dán důraz na zeleň, nemotorovou dopravu a bezpečnost.

Ve městě je brownfield v podobě bývalého závodu Hedva. Jste spíš pro zbourání a novou výstavbu, nebo pro přestavbu a využití budov třeba na byty?
Každý brownfield je problémem, ale i příležitostí. Hedva je rozsáhlý areál s relativně dobrou polohou. V těchto případech je klíčové jednání města s investorem a postupné společné hledání vhodného řešení. Z důvodu udržitelnosti i kvůli zachování lokálního kontextu je přitažlivější variantou adaptace stávajících budov pro nové využití. Z hlediska ekonomického však většinou vítězí bourání následované novou výstavbou. Za mne by bylo vhodné snažit se o zachování alespoň torza areálu, jež by pomohlo udržet historickou linku a charakter místa.