Je to teprve 50 let…

»Odborník žasne, laik se diví…« zaznělo nejen ve filmu Sněženky a machři. S tím se totiž každý setkává skoro každý den. Já třeba nedávno, když jsem si přečetl, že americká filmová akademie se omluvila herečce z kmene Apačů za urážky po jejím vystoupení na Oscarech. Informoval o tom server BBC News. Asi by to nebylo nic divného, kdyby to vystoupení nebylo v roce 1973…

Akademie se omluvila indiánské aktivistce a herečce z kmene Apačů Marii Louise Cruzové, známé jako Sacheen Littlefeather – tedy Pírko, za urážky, kterým čelila po svém projevu na Oscarech. Umělkyně před téměř 50 lety vystoupila na slavnostním ceremoniálu místo herce Marlona Branda, aby za něj v přímém televizním přenosu odmítla Oscara, kterého získal za nejlepšího herce ve filmu Kmotr, a při té příležitost promluvila o zobrazování původních obyvatel Ameriky v hollywoodských filmech, ale byla vypískána z pódia.

Brando odmítl ocenění kvůli špatné reprezentaci původních obyvatel Ameriky americkým filmovým průmyslem a poslal místo sebe tehdy 26letou Cruzovou oděnou do šatů a mokasín z jelenice. Její projev byl podle organizátorů prvním politickým prohlášením na televizním ceremoniálu, čímž zahájila trend, který pokračuje dodnes.

»Nikdy jsem si nemyslela, že se dožiju dne, kdy tohle uslyším,« řekla Cruzová webu The Hollywood Reporter. »My Indiáni jsme velmi trpěliví lidé – je to teprve 50 let! Musíme si v tomto ohledu zachovat smysl pro humor za všech okolností. Je to naše metoda přežití,« uvedla pětasedmdesátiletá herečka v reakci na omluvu.

Musím bez mučení přiznat, že jsem vůbec neměl tušení, o čem a o kom je ve zprávě ČTK řeč. Pár kliků a dozvěděl jsem se, že slova »Wounded Knee«, která jsem do té doby znal z knihy ve velké knihovně mých rodičů (kde je jí konec?) Mé srdce pohřběte u Wounded Knee, kterou napsal Dorris Alexander »Dee« Brown, mají i jiný význam. Věděl jsem o masakru u Wounded Knee, k němuž došlo 29. prosince 1890 a při němž proslulá Sedmá kavalerie zabila 146 zajatých Siouxů včetně žen a dětí a kterým vlastně skončily indiánské války.

Nevěděl jsem ovšem nic o Hnutí amerických Indiánů (AIM), nic o chudé a odstrkované indiánské rezervaci Pine Ridge a postavě tamního oglalského kmenového prezidenta Richarda Wilsona ani o obléhání Wounded Knee v roce 1973.

Vláda nemohla zakročit zcela bez skrupulí i proto, že okupaci Wounded Knee podporovala většina americké veřejnosti. Ještě v době jejího ukončení, kdy zájem médií o kauzu silně upadal, to bylo pořád přes padesát procent. Stála za ní i řada celebrit, například Johnny Cash, Jane Fondová nebo Angela Davisová. Také zmiňovaný Brando odmítl převzít cenu Oskara i »kvůli nedávným událostem ve Wounded Knee«. Konec hnutí AIM však také doložil, jak nejistý podnik je sázet na podporu sympatizující, ale pasivní veřejnosti.

Od toho všeho uteklo dlouhých 50 let a pak někomu dojde to, co celou dobu nevěděl? »Emocionální zátěž, kterou jste prožila, a dopady na vaši vlastní kariéru v našem odvětví jsou nenapravitelné. Odvaha, kterou jste prokázala, zůstávala příliš dlouho nedoceněna. Za to se vám hluboce omlouváme a zároveň vám vyjadřujeme upřímný obdiv,« napsal David Rubin, bývalý předseda Akademie filmového umění a věd herečce v dopise, který byl zveřejněn v pondělí. Rubin uvedl, že projev na 45. ročníku udílení Oscarů »nám nadále připomíná nutnost respektu a důležitost lidské důstojnosti.«

Muzeum filmové akademie dokonce uspořádá v září akci, na níž herečka promluví o svém vystoupení na Oscarech v roce 1973 a o budoucnosti zastoupení původních obyvatel na filmovém plátně. Je to přece teprve 50 let…

A zmiňovaná kniha Dee Browna by měla být povinnou četbou pro každého, koho aspoň trochu zajímá skutečná historie a který nezná pouze obraz dnes již zkomercializovaného indiána. A především by se mělo jednat o povinnou četbu pro každého amerického občana. Západ nebyl dobyt, vyhrán či zcivilizován. Západ byl ukraden.

Nejde si při tom nevzpomenout na onen fotovtip, který koloval po netu, kde partě Indiánů byl dán do úst text o tom, že kdysi také podcenili migrační vlnu…

Nejde si při tom nevzpomenout na text hitu kapely Kabát:

Já radši utratil jsem psa a všechny prachy

Do srdce Evropy já vodjel v klidu krást

Narvaný kapsy, prsteny, řetězy zlatý

Tam kolem krku místní indiáni maj

A ty co nemakaj, tak jsou nejvíc bohatý

Musim si pohnout, dokavaď tam rozdávaj

Místo krav tam, nelžu vám, prej pasou holky

A když jim nezaplatíš, vyrazej Ti dech

Ale s IQ to tam nebude tak horký

Místo na koních tam jezděj v medvědech

Zbyšek Kupský

Související články

Zanechte komentář

Please enter your comment!
Please enter your name here

- Advertisement -

Poslední zprávy