UDÁLOST: Blanka Mouralová o výstavě Tunelem do 20. století

V Moravském Krumlově je od letošního 1. srpna zpřístupněna výstava Tunelem do 20. století. Expozice připravená Ústavem pro studium totalitních režimů pro rekonstruovaný tunel v místním zámku konfrontuje poselství Muchovy Slovanské epopeje s osudy ideálů a lidí ve 20. století. O možná nejzajímavějším exponátu jsme si povídali se spoluautorkou expozice Mgr. Blankou Mouralovou.

Nepřehlédnutelným exponátem výstavy je model vojenského transportéru. Co má symbolizovat?

Jde o obrněný transportér německé armády, v Čechách se mu říkalo hakl. Za války se tu pro německou armádu vyráběl, po válce pak i pro armádu československou. Do výstavy v Moravském Krumlově jsme sbírali a neustále redukovali spousty vědeckých podkladů a výstavních nápadů. „Hakl“ nám nakonec vyšel jako zkratka 20. století jako celku, protože pro toto století je charakteristická přítomnost těžké vojenské techniky ve městech. Jdete ráno pro rohlíky a přejede vás tank…

Souvisí hakl nějak i s místem, kde je nyní vystaven?

Hakl má i přímou vazbu k událostem v Moravském Krumlově. Při dlouhých rozhovorech s pamětníkem jsme narazili na tři projevy nesmyslného násilí. Staly se na jaře a v létě 1945. Dvacátého dubna nechal vojenský velitel německé armády zastřelit dva mladé vojáky, kteří právě takovým transportérem chtěli odjet a vzdát se. Osmého května 1945 sovětská armáda bombardovala a z velké části zničila Moravský Krumlov. Šest týdnů po válce bylo zastřeleno a v zámeckém parku zakopáno jedenáct Němců z Moravského Krumlova. Málokde najdete tak koncentrovanou zprávu o odvrácené tváři 20. století, jako tady, v Moravském Krumlově. Slovanská epopej vznikla ve dvacátém století jako krásný a vznešený program pro Slovany a pro lidstvo. Tři akty násilí v Moravském Krumlově ukazují odvrácenou tvář století, do kterého naši předkové vstupovali s tak velkým optimismem. Nakonec je 20. století hlavně stoletím totalit, šoa a dvou světových válek.

Kdo je autorem nápadu? A kdo naopak vymyslel toto pojetí a zpracování?

Nápady jsme v autorském týmu formulovali společně. Do úžasné konstrukce rozkreslil hakla designér Jiří Bartoš. Realizace se dělala u sochaře Čestmíra Sušky, vedl ji pan architekt David Jánský, svařoval mladý válečný invalida z Ukrajiny. Celá věc válkou na Ukrajině získala děsivou aktuálnost. Na Ukrajině probíhá stará, konvenční válka, o které jsme si mysleli, že patří do minulého století. Bohužel se ukázalo, že nepatří.

Realizace probíhala u sochaře Čestmíra Sušky, vedl ji pan architekt David Jánský, svařoval mladý válečný invalida z Ukrajiny (nahoře vlevo), exponát váží kolem tuny, proto k manipulaci s ním byla zapotřebí odpovídající technika (nahoře vpravo). V lakovně dostal hakl konečnou vizuální podobu (dolní snímek).

Kolik materiálu bylo na tento exponát použito? Kolik vlastně váží?

Model váží necelou tunu, panovaly obavy, jestli ho do tunelu v Moravském Krumlově vůbec dostaneme. Tunel, kde je výstava, byl v minulosti jediným přístupem do města, takže hakly tudy jezdily. Na modelu vidíte reálné měřítko, jak to vypadalo. Jeho výroba trvala dva měsíce, příprava výkresů ještě několik týdnů navíc. Chvíli jsme také uvažovali o tom, že z Ukrajiny seženeme kus pásu zničeného ruského tanku a na model ho přivaříme, ale pak jsme od toho upustili. Jsem tomu ráda. Model vyšel jako velmi čistý a krásný, ta celá hrůza vám dochází postupně, a to jsme chtěli.

Jak jste ho dostali do Moravského Krumlova a poté až na konečné místo v tunelu?

Model haklu vznikal v dílně u sochaře Čestmíra Sušky ve studiu Bubec u Prahy. Jeho převoz byl ve své závěrečné části dost dobrodružný. Z Prahy jel do lakovny Eurometal v Chotěboři, odtud do Moravského Krumlova. Potud to bylo relativně jednoduché. V Moravském Krumlově je na začátku tunelu za vraty, tedy na jediném místě, kudy mohl model dovnitř, takzvaná Vlčí jáma. Asi čtyři metry hluboká, pět metrů na šířku. Dost lidí už model vidělo na dně jámy, vtipkovali jsme, že když se tak stane, měli bychom k tomu dát popisek, že to byl záměr. A utéct … Pro závěrečnou fázi jsme oslovili vojáky a hasiče, aby nám pomohli. U vojáků, ženistů, by akci musela schválit přímo ministryně obrany, což by trvalo dlouho, hasiči odmítli. Nakonec jsme si sami postavili lešení ode dna Vlčí jámy, nahoru dali fošny a hakla po nich převezli dovnitř. Byl to možná nejnapínavější okamžik práce na výstavě odměněný silným pocitem, že to do sebe všechno zapadlo. Až takový, že jsme to nakonec zapomněli zdokumentovat… Všechno to do sebe zapadlo, na hakla vidíte od pokladny, těšíte se k té podivné věci, možná zároveň se jí trochu bojíte. Jdete na Muchu, ale zastavíte se tady, část lidí se i vrací. Výřezy z Muchových obrazů, které interpretujeme jako obecné výpovědi o historii a člověku, časová osa dvacátého století v Moravském Krumlově s osobními medailony, aby bylo vidět, že za vším jsou lidé. Politické rámce určují, jací lidé to budou. Je to zkratka, obraz historie, naší historie, žádná virtuální realita.

Z lakovny Eurometal v Chotěboři zamířil hakl na návěsu do zámku v Moravském Krumlově

Zpracováním hakl přímo vybízí, aby si ho návštěvník prolezl. Smí se to?

Na model hakla se smí vstupovat. Na vlastní nebezpečí. Když jste nahoře, dobře vidíte na velkoplošnou fotografii Moravského Krumlova po bombardování. To jsme chtěli. Děti i dospělí nejprve lezou do lákavé konstrukce a možná jim trochu zatrne, když pak pochopí, že tady ve zkratce a v symbolu jde o násilnou tvář dvacátého století.

Máte už nějaké ohlasy a reakce, jak se hakl, potažmo celá expozice, líbí návštěvníkům?

Máme hodně pozitivních ohlasů. Na práci s výřezy z obrazů Alfonse Muchy pozitivně zareagovala jeho rodina. Hodně nás těší, že stejně tak i Galerie hlavního města, která se o epopej odborně stará. Moc dobré jsou reakce v Moravském Krumlově, pro který jsme to dělali a stal se nám městem, které máme rádi. Zdá se, že lidé chápou náš záměr pozvat je do Muchovy epopeje za pomoci pohledu do století, ve kterém vznikla. Chtěli jsme udělat službu velkému malíři, historickému pochopení, chtěli jsme v maximální zkratce ukázat minulé století už jako historii. Kromě hakla je k vidění i řada originálních předmětů, kterými členíme dvacáté století.

Do kdy se bude výstava Tunelem do 20. století konat?

Jde o stálou expozici. Připravili jsme ji tak, aby zde mohly probíhat také školní programy. Připravujeme projektové hodiny k tématu dvacátého století. Na zobecňujících výkladech výřezů z epopeje se dají vyučovat i občanské a politické postoje. Nakonec Alfons Mucha byl před smrtí vyslýchán na gestapu, epopej se musela před nacisty schovat, ani komunistům ideologicky nevyhovovala. Jsem ráda, že jde o stálou expozici. Stálo to hodně práce. Krásné práce.

Děkujeme za rozhovor.