„Použití plné krve v terénu bylo ještě před dvěma lety určeno jen pro vojenské zdravotnictví. Studie zjišťující přežití těžce zraněných vojáků ve válečných konfliktech ukázaly, že ideální je podat transfuzi asi patnáct minut po vážném úrazu. V Evropě se přitom průměrný čas předání pacienta do nemocnice pohybuje kolem 60 minut,“ popsal náměstek ředitele moravskoslezské záchranné služby David Holeš.
Podotkl, že dosud se v okolních zemích podávaly v přednemocniční péči hlavně separované části krve: červené krvinky a plazma. Podávání plné krve se mimo USA zavádí především v severských zemích a Velké Británii. V Česku tuto metodu praktikují jen v Hradci Králové.
S myšlenkou transfuze na místě nehody přišel v roce 2016 lékařský náměstek královéhradeckých záchranářů Anatolij Truhlář. „Byl jsem na stáži v Londýně a ve spolupráci s Fakultní nemocnicí Hradec Králové a jejím transfuzním oddělením jsme od poloviny roku 2018 začali jako první v zemi vozit ve vrtulníku plazmu a červené krvinky. Podali jsme je šesti desítkám pacientů. Od 1. června 2020 už podáváme těžce zraněným plnou krev, čímž jim poskytujeme nejmodernější dostupnou léčbu. Transfuze používáme rovněž v případech neúrazového krvácení,“ popsal Truhlář.
Bez rychlé transfuze by nežili
„Plnou krev dosud dostalo ve vrtulníku 75 lidí. Je prokázáno, že díky transfuzi na místě, která nijak nezdržuje proces předání pacienta do nemocnice, tito zranění potřebují menší množství krve při operacích a rychleji se uzdravují,“ zhodnotila metodu Jana Berková, primářka Kliniky urgentní medicíny v Hradci Králové, která také létá ve vrtulníku. „Můj poslední pacient, kterému transfuze na místě dopravní nehody zachránila život, byl německý hasič zraněný na Vysočině v polovině června. Kdyby krev nedostal hned, do nemocnice bychom ho živého nedovezli,“ řekla.
Stejné zkušenosti mají i další lékaři z královéhradeckého vrtulníku včetně Marka Dvořáka, který dával transfuzi na místě nehody už více než deseti těžce zraněným lidem. „V paměti mi utkvěl případ starší cyklistky, kterou srazilo auto, převrátilo se a zavalilo ji. Žena utrpěla mnohočetná poranění včetně protržení plic. Krvácela vnitřně i ven. Hned jsme ji uvedli do umělého spánku, napojili na umělou plicní ventilaci a podali transfuzi. Jsem přesvědčený, že ten litr krve ji udržel při životě, než dostala v nemocnici další krev. Kdybychom ji neměli, zřejmě by vykrvácela,“ vylíčil Dvořák, který si dodatečně ověřil, že jeho pacientka zranění přežila.
Stejné výsledky očekávají i moravskoslezští záchranáři, kterým královéhradečtí kolegové předali zkušenosti. „Metoda zvyšuje šanci na přežití zranění s velkou krevní ztrátou. Naše posádky loni ošetřily přes 21 tisíc pacientů s úrazy, několik set jich bylo v ohrožení života. Předpokládáme, že vhodnými příjemci krve na místě zásahu a během transportu vrtulníkem bude asi 20 pacientů ročně,“ řekl Roman Gřegoř, ředitel moravskoslezské záchranky, která spolupracuje s krevním centrem Fakultní nemocnice Ostrava.
„Vrtulníku poskytujeme univerzální krev skupiny 0, Rh negativní, která je vhodná pro všechny pacienty. Je nejdéle 30 hodin uchovávána ve speciálním chladícím boxu, kde neztrácí na kvalitě. V případě, že ji záchranáři včas nespotřebují, vracejí nám ji k dalšímu využití v nemocnici, takže nehrozí plýtvání touto nesmírně cennou tekutinou,“ vysvětlila primářka ostravského krevního centra Zuzana Čermáková.
