Společnost Sony není v herní branži žádným novým jménem, její rozšíření mezi hráči se nicméně omezuje především na konzole PlayStation a do určité míry i na televize, ke kterým taková zařízení připojujete. Změnit to má nová značka Inzone, která cílí také na PC hráče.

Jako první vlaštovku si firma připravila několikero sluchátek fungujících jak s konzolemi, tak PC, a především 4K herní monitor s HDR a vysokou obnovovací frekvencí. Pro Sony je to v podstatě premiérový vstup na pole monitorů, pokud nepočítáme profesionální modely. Právě na monitor INZONE M9 se v našem testu podíváme.

Parametry Sony Inzone M9

Sony Inzone M9 je 27" monitor s IPS panelem o rozlišení 4K/UHD, tedy 3840 × 2160 pixelů. Displej má obnovovací frekvencí 144 Hz, údajně 1ms odezvu a podporuje adaptivní synchronizaci přes HDMI 2.1 (VRR) či přes DisplayPort (dle VESA) a rovněž Nvidia Gsync. Hlavní devízou monitoru je dobrá reprodukce HDR obsahu, protože displej splňuje certifikaci DisplayHDR 600. To znamená, že v HDR režimu dokáže dosáhnout jasu 600 nitů. To stále není úplně obvyklá hodnota, spousta herních monitorů se sice pyšní štítkem HDR, ale co se jasu týče, končí na 400, leckdy i na 300 nitech, což je pro věrné zobrazení HDR obsahu nedostatečné.

zdroj: Vlastní

Monitor pokrývá široký barevný gamut (95 % DCI-P3), což v HDR rovněž pomůže. Zásadní vliv na kvalitu obrazu ale bude mít systém podsvícení. Ten je v Inzone M9 řešen celoplošně s lokálním stmíváním děleným na zóny (v hardwarové hantýrce se tenhle typ označuje jako FALD: Full Array Local Dimming). Celkem jich monitor ovládá 96, tedy mřížku 12 × 8 zón. Samotný typ displeje IPS nemá příliš vysoký kontrast (typicky 1000 : 1), nějaká technologie lokálního stmívání je tak zejména u HDR obsahu třeba. Výrobce uvádí, že s ní se kontrast zvyšuje na 80000 : 1.

Počet stmívatelných zón v monitoru M9 není na dnešní dobu žádný etalon, na trhu jsou již dostupné monitory s řádově stovkami či tisíci stmívatelnými zónami. Bude tak zajímavé sledovat, jak efektivně si Sony s technologií poradilo.

Co se zbylé výbavy týče, monitor obsahuje dostatek konektorů i pro připojení několika zařízení, a to dvakrát DisplayPort (jednou ve formě USB-C) a dvakrát HDMI. Dobré je zmínit, že všechny porty HDMI jsou již ve verzi 2.1, tedy podporují moderní technologie jako VRR nebo ALLM. Výbava čítá překvapivě i KVM switch, který umožňuje jednu sadu periferií sdílet s dvojicí připojených zařízení (PC + notebook, PC + konzole a podobně). A pokud byste někdy potřebovali základní ozvučení, nechybí ani 2W reproduktory.

Za to vše si Sony účtuje 28 000 Kč, což je částka značná, ale v segmentu high-endových monitorů nijak neobvyklá. Bude Inzone M9 stát za to?

Design a zpracování monitoru

Sony Inzone M9 umí jednoznačně zaujmout. Ačkoli výrobce dle svých slov cílí také na PC hráče, design monitoru jasně odkazuje na konzoli PlayStation 5: Kontrast bílé a černé, oblé tvary. Nejvýraznějším prvkem zařízení je extravagantní stojan, který se vymyká zažité konstrukci. Podstavec či dvojnožka obvykle míří dopředu, tady ji máme vzadu, směrem k uživateli pak míří sloupek.

zdroj: Vlastní zdroj: Vlastní

zdroj: Vlastní zdroj: Vlastní

Na jednu stranu to vypadá efektně, negativem ale je bohužel velmi omezená polohovatelnost. Stojan umožňuje jen malý náklon, maximální výška monitoru je dle mého názoru taktéž nedostatečná a úplně zde chybí pivot. Vzhledem k vysoké ceně monitoru to nejde jen tak přehlédnout. Naštěstí je zde podpora standardu VESA, takže s vhodným ramenem lze nedostatky originálního stojanu obejít (ale je to samozřejmě náklad navíc a monitor ztratí většinu ze svého zajímavého designu).

zdroj: Vlastní zdroj: Vlastní

zdroj: Vlastní zdroj: Vlastní

I takto netradiční stojan ale poskytuje monitoru dostatečnou oporu, takže jsem neměl strach z převrhnutí. Osobně bych obětoval design ve prospěch lepší polohovatelnosti (on totiž ten design trochu utrpí, když si musíte monitor podložit knížkou nebo štosem časopisů), ale já holt nejsem návrhář v Sony.

Noha monitoru má šachtu, kudy lze vést kabeláž, ale její průměr není tak velký, abyste tudy protáhli například pětici kabelů. Jakmile už nějaký zabírá v otvoru místo, těžko se tam protahuje velká koncovka HDMI nebo DisplayPortu.

zdroj: Vlastní zdroj: Vlastní

Konektory displeje jsou všechny na zadní straně monitoru a míří dolů. Řešení by to bylo dobré, kdyby některé z konektorů nezakrýval právě stojan, je k nim tak velmi špatný přístup. Vyvažuje to ale nabídka portů, která zahrnuje sluchátkový jack, trojici USB-A, USB-B pro propojení s PC, USB-C umožňující kromě datových přenosů i přenos videosignálu, plný DisplayPort a dvojici HDMI 2.1. K monitoru tak můžete klidně připojit PC, notebook a ještě dvojici konzolí. Super.

zdroj: Vlastní

Zezadu plastového těla má monitor designový průduch, který je osvětlen LED páskou. Barvu světla si můžete zvolit v doprovodné aplikaci nebo přímo v OSD menu monitoru, nejde však o RGB, k dispozici je pouze několik předvybraných barev. Případně lze světlo také úplně vypnout. Průduch nemá pouze estetickou funkci, ale umí se chovat jako stavová dioda, například při aktualizaci firmware vysvítí průduch červeně.

zdroj: Vlastní zdroj: Vlastní

Indikátor zapnutí má modrou barvu, což někomu nemusí vyhovovat, nicméně je diskrétně umístěn na straně monitoru a navíc se dá v menu vypnout, takže za to palec nahoru.

Monitor se zapíná separátním tlačítkem, pro ovládání mu pak slouží směrový joystick na zádech monitoru. K funkčnosti OSD není co vytknout, nabídka nastavení je skutečně bohatá, jen mě při používání zarazilo, že při výměně zdrojů trvá monitoru velmi dlouho, než změnu zpracuje. Pokud se spolehnete na automatickou volbu vstupu, ani 10sekundová prodleva není výjimkou. Monitor začne cyklovat všemi vstupy, než narazí na ten aktivní, což není úplně ideální řešení. Můžete pro urychlení samozřejmě přepnout zdroj manuálně a pro běžné použití to není nic zásadního, ale u takto prémiového monitoru bych očekával vyladěnější firmware.

Funkčnost monitoru a dojmy z používání

Monitor jsem testoval na počítači s grafickou kartou Nvidia GeForce RTX 3080 a na konzoli PlayStation 5. Ačkoli je prezentace zaměřená na obě platformy a Sony se s novým monitorem snaží oslovit PC hráče, osobně mi funkčnost přišla o trochu vyladěnější na PS5.

Můžou za to funkce „Automatické mapování tónů HDR“ a „Automatický režim obrazu žánrů“. Jakmile je monitor připojen ke konzoli, nastaví HDR tak, aby vypadalo na displeji co nejlépe, a to bez nutnosti zásahu uživatele. Zároveň monitor dokáže, podobně jako jsme zvyklí u televizí, samostatně přepínat HDR režim nebo třeba video režim na sledování filmů, podle zobrazeného obsahu. Na takovou funkcionalitu se na PC spolehnout nemůžete. Na druhou stranu, tam lze zase vše nastavit v přibaleném software.

To je jedna z výhod Sony Inzone M9: Doprovodná aplikace pro Windows prakticky dokáže nahradit celé OSD menu monitoru. Chcete-li si tak cokoli nastavit, nemusíte krkolomně projíždět nabídku pomocí joysticku, ale můžete si vše naklikat myší.

Součástí funkcionality je třeba i možnost automatizace přepínání obrazových režimů, ač v trochu jednodušší podobě než na PS5. Funkce se jmenuje Sync a umí přiřadit ke zvolenému programu obrazový režim, který se při spuštění aplikace přepne. Při hraní CS:GO si tak navolíte mód FPS, při zapnutí přehrávače videa zase například režim Cinema. Není to tak elegantní jako plně automatická varianta na konzoli PS5, ale funguje to taky.

Nemá smysl vyjmenovávat, že lze v programu upravit jas, kontrast a další základní možnosti nastavení displeje. Zaměřím se na ty méně obvyklé věci. Zbytek můžete najít ve screenshotech níže.

zdroj: Vlastní zdroj: Vlastní

zdroj: Vlastní

Pokud vám z nějakého důvodu nevyhovuje chování lokálního stmívání, lze snížit jeho intenzitu, případně ho úplně vypnout. Aplikace rovněž nabízí poměrně rozsáhlé herní funkce. Kromě vychytávek typu permanentní zaměřovací kříž, indikátor FPS, časovač nebo black equalizer, který umí selektivně rozjasnit tmavé části obrazu (vhodné při hraní FPS), jsou zde i položky techničtějšího rázu, například volba adaptivní synchronizace nebo funkce overdrive. Ta se v menu nazývá Response Time, ale jde o to stejné: Zvýšením napětí umožní pixelům natáčet se rychleji, tím snižovat odezvu obrazových bodů, a tím redukovat rozmazání při rychlých změnách obrazu. Může to způsobovat nějaké artefakty, ale hodí se to v rychlých hrách, kde chceme mít co nejostřejší obraz.

Zajímavá je i funkcionalita KVM přepínače. Monitor má k tomu vzadu dvojici portů: USB-B a USB-C. Pokud do těchto portů připojíme PC a konzoli nebo PC a notebook či jinou dvojici zařízení a poté na monitoru do zbylé trojice portů USB-A zapojíme periferie, při přepínání obrazového vstupu se periferie automaticky propojí s aktivním zařízením.

Příklad: Do USB-C zapojím počítač, do USB-B PlayStation 5 (přes USB kabely, samozřejmě). Obě zařízení zároveň připojím k monitoru videokabelem, PC do DisplayPortu, PS5 do HDMI. V aplikaci poté navolím, že DisplayPort náleží k USB-C a HDMI zase k USB-B. Jakmile přepnu zdroj obrazu na konzoli, automaticky se mi přepnou i periferie. A naopak: Při volbě videovstupu PC se mi přepnou periferie zpět na počítač.

Kromě klávesnice, myši či gamepadu to funguje i s takovými zařízeními, jako jsou USB sluchátka s vlastní zvukovkou. Máte-li doma nějaká taková, lze přepínačem automaticky měnit i zdroj zvuku. Podle zdroje videosignálu tak máte vše připraveno a nemusíte nic přepojovat.

zdroj: Vlastní

Jen je škoda, že KVM přepínač není podrobně popsán už rovnou v balení monitoru nějakým malým manuálem nebo letáčkem. Systém není moc intuitivní a chybějící značení konektorů správnému nastavení taktéž nepomůže. Mně osobně se podařilo vše zprovoznit až po studiu manuálu na stránkách Sony, který ale nebyl jednoduše k nalezení. Umím si představit, že spousta uživatelů, kteří by takovou funkci mohli ocenit, ji buďto nevyužije, anebo bude zmateně hledat pomoc na diskuzních fórech.

Poslední výtka směřuje na stabilitu aplikace, která mi několikrát spadla, zamrzla nebo vyhodila nesmyslnou chybovou hlášku, převážně při snaze o update firmware monitoru. Ten jsem musel opakovat snad 10krát, než se systém uráčil mi vyhovět, což zahrnovalo i několik tvrdých restartů monitoru vytažením ze zásuvky. Ale nakonec se podařilo a monitor nadále fungoval bez problémů.

Dost aplikace, pojďme zpět k hardware. Použitý panel je 144 Hz, ale je třeba upozornit, že maximální obnovovací frekvence dosáhneme pouze při připojení na PC přes DisplayPort. Obě HDMI 2.1 omezují frekvenci na 120 Hz. Při připojení ke konzoli to ale nevadí, ta stejně více nepodporuje a pro PC je tady DisplayPort. U obou zařízení funguje korektně adaptivní synchronizace, a to jak VRR na PlayStation 5, tak G-Sync přes DisplayPort na PC.

S propustností díky HDMI 2.1 a DisplayPort 1.4 nebude problém, takže můžete monitor provozovat v režimu 4K, 144/120 Hz, 10bit 4:4:4, HDR, VRR. Všechny kolonky herního monitoru zaškrtnuty.

zdroj: Vlastní zdroj: Vlastní

zdroj: Vlastní zdroj: Vlastní

Po prvním zapnutí na počítači vás však může překvapit barevné podání. To je mírně přesaturované, ale záleží samozřejmě na vašem vkusu (na ten můj až příliš). Pomůže přepnutí do standardního zobrazovacího režimu, i tak ale budou barvy šťavnatější, než je obvyklé. Je to paradoxně vinou pokrytí velkého barevného prostoru, respektive kalibrace do DCI-P3, který je primárně navržený na HDR obsah.

Už asi chápete, odkud vítr vane. Na PC je primárním barevným prostorem sRGB, ten poskytuje v režimu SDR na PC nejpřesnější barvy. Mod obrazu sRGB ale v nastavení monitoru nenajdeme, Sony Inzone M9 tak byl koncipován především jako HDR monitor.

A to, musím přiznat, zvládá velmi dobře. Díky vysokému jasu (600 nitů) a lokálnímu stmívání je na HDR obsah radost pohledět. Tmavé scény jsou kontrastní, světlé objekty v nich umí pořádně zazářit, ani 96 zón FALD mým laickým pohledem nečiní žádný problém. Snad jen v extrémním případech typu bílý kruh na černém pozadí (aka záběr na měsíc) se mohou objevit duchy podsvícení, jinak jsem ale žádné defekty nezaznamenal.

Co se měření odezvy týče, na to nemáme v redakci techniku, předložím tak závěry magazínu TechSpot, který monitor podrobně otestoval. Z nich vychází, že marketingová vábnička v podobě 1ms odezvy je platná pouze při zapnutí overdrive na Faster, což ale způsobuje zásadní obrazové artefakty. Běžná odezva je (průměrně) asi 5 ms při provozu ve 144 Hz.

Z toho mi vyplývá, že Sony Inzone M9 nebude první volbou progamerů, ale pro běžného hráče je to hodnota dostačující a nemusí se bát nějakých duchů nebo rozmazání obrazu. Dobré výsledky kolem 5 ms podává monitor rovněž v režimu 120 HZ při připojení k PlayStation 5, což je dobrá zpráva pro majitele konzolí, kteří by si monitor pořizovali právě za účelem dvojího provozu konzole + počítač.

zdroj: Vlastní

Při připojení ke konzoli se vše nastaví automaticky, od herního režimu (zaúřaduje ALLM) až po VRR, rozlišení, frekvenci i HDR včetně zvoleného standardu. Díky vysoké hustotě pixelů je na hry ve 4K radost pohledět. Na PC už samozřejmě není jisté, zda si plné 4K užijete, protože na nové hry to už chce high-endovou grafickou kartu. Obraz na monitoru i při nižším rozlišení QHD (1440p) vypadá skvěle, ostatně nejedná se o úhlopříčku 30+ palců, ale „pouze“ 27, tudíž i v takovém případě je velikost obrazových bodů malá a rastr uvidíte jen z bezprostřední blízkosti.

Hodnocení Sony Inzone M9

Z předcházejících řádků už vám asi došlo, že premiérový monitor Sony pro PC nedělá firmě ostudu. Díky vysoké svítivosti a lokálnímu stmívání skvěle zobrazuje HDR obsah, pro který se tak hodí nejlépe. Trochu to nahrává užití na PlayStationu 5, protože konzole mají obecně implementaci HDR vyřešenou lépe, navíc monitor podporuje automatické přepínání obrazových režimů nebo kalibraci do HDR, jako to známe z velkých televizí.

Ani na PC monitor netratí. Pokud přehrávaný obsah HDR podporuje, zobrazí ho Inzone M9 ve stejné kvalitě jako na konzoli, a to včetně lokálního stmívání. Kdo ovšem doufá, že by monitor pořídil jako svůj další progamerský kousek pro jeho 144Hz obnovovací frekvenci, toho asi zklame, že odezva displeje nedosahuje těch nejrychlejších herních modelů. Pro běžného hráče je to dostačující, ale nároční esportoví dravci by se měli podívat i na konkurenci.

Osobně mi ještě vadí absence sRGB modu zobrazení, který by na PC učinil barvy přesnější a ne tolik přesaturované. Ale to záleží na vašem vkusu a „oku“.

zdroj: Vlastní

Pro Inzone M9 mluví, že na českém trhu je jen velmi málo monitorů s podobnými parametry displeje za podobnou cenu. Ta se může zdát vysoká, v podstatě ale stojí M9 se svou výbavou v nabídce osamocen. Modely s úhlopříčkou 27 a 28 palců nedosahují takového jasu jako testovaný kousek, svítivost 600 nitů a výše najdeme až u variant s úhlopříčkou 32" a větších – a v tu chvíli začne stoupat cenovka. A to jsem ještě nezapočítal lákadla v podobě KVM přepínače nebo neotřelého designu, který poutá pozornost.

Jen je škoda, že design šel trochu proti ergonomii a polohovatelnosti. To by byl podle mého názoru první kandidát na revizi, pokud se Sony rozhodne vydat i druhou generaci. Jinak je ale Inzone M9 dobrý kus hardware, který s výjimkou ultrarychlé odezvy zaškrtává všechna políčka herního monitoru.