Zdraví a sport

Paprsky, které si nás přečtou

Patří k základním vyšetřovacím metodám, bez které se neobejde žádný úraz, ale například i břišní obtíže. Rentgen vynalezl v roce 1895 německý experimentální fyzik Wilhelm Conrad Röntgen a od té doby se stal využívaným pomocníkem zdravotníků.

Hned po vstupním pohovoru s nemocným a běžném vyšetření bývá další volbou právě rentgen. Ten dokáže nahlídnout do vašeho těla a odhalit to, co očím zůstává skryto. Třeba postavení kostí, stav kloubů, stupeň artrózy, změny měkkých tkání a orgánů, zánětlivé procesy, kostní infekce či chronická onemocnění.  Velmi nenásilně, bezbolestně dokáže zobrazit stavy vašeho organismu. Nejčastěji se využívá v traumatologii. Lékař velice rychle zjistí, jaký charakter například zlomenina končetiny má, zda se jedná o nekomplikovanou či tříštivou, kdy úlomky kosti mohou zasahovat do tkání a dalších orgánů a komplikovat zdravotní stav. Rentgenové snímky se pak využívají při samotné operaci a po operaci lékař kontroluje, zda se mu podařilo kosti srovnat tak, abyste neměli žádné zdravotní následky a nebyla ohrožena hybnost končetiny. 

Plíce jako v zrcadle

Velmi často pacienti chodí na rentgen plic, a to nejen letití kuřáci. Rentgen plic dokáže odhalit příčiny dýchacích obtíží, zápaly plic, záněty ale i počínající nádorové bujení. Většina lidí už někdy zažila rentgen břicha či jiné části těla. Paprsky odhalí zvětšení či změnu tvaru srdce, střevní neprůchodnost, případně přítomnost cizího tělesa v zažívacím traktu. Někdy je rentgenový snímek potřeba i v rámci předoperačního vyšetření. Snímají se při něm hrudní orgány (srdce, plíce) a u lidí starších 60 let před operací vždycky.

Nebolí a tělo příliš nezatíží

Příprava na samotné rentgenové vyšetření není potřeba. Pouze si sundejte náušnice, řetízky a další kovové předměty z těla, které by mohly snímek zkreslit. Budete mít žádanku od svého lékaře a objednáte se na některé z radiologických pracovišť, které jsou poměrně hustě zastoupené ve zdravotnických zařízeních. GTG záření je elektromagnetické vlnění o velmi krátké vlnové délce, které má schopnost pronikat hmotou. Jednotlivé orgány mají různou schopnost pohlcovat záření, takže se objevuje různé stínění na snímku. RTG záření je ionizující, tedy při dlouhodobém působení by poškodilo tkáně. Při běžném vyšetření, které trvá několik minut, protože se zpravidla provádí více snímků z různých úhlů pro lepší možnost přečtení lékařem, není nijak nebezpečné. Podobné množství dostáváme i z přírody v průběhu několika dní (je součástí takzvaného kosmického záření, které přichází z vesmíru). Nedoporučuje se pouze těhotným ženám v prvních měsících gravidity, kdy by mohlo být rizikové pro plod, protože škodí dělícím se buňkám. 

Rentgen prošel velkých vývojem

Sice jeho objev není tak starý, přesto tato zobrazovací metoda prošla rychlým a velkých vývojem. Začal se využívat k řadě dalších diagnóz, například pro preventivní zjišťování rizika nádoru prsu – tedy k mamografii, a jeho záběr se rozšířil o použití kontrastní látky například pro vyšetření průchodnosti cév. Při takovém zákroku se před samotným rentgenováním do těla pacienta vpraví zvláštní látka, která zvyšuje absorpci RTG záření. Toto vyšetření již přípravu pacienta vyžaduje, ta záleží na místě vyšetření a délce samotného zákroku. O přípravě vždy včas ošetřující lékař pacienta informuje. 

A jak funguje?

Snímek je černobílý a zkušený lékař na něm pozná mnohé. Světlá místa odhalují tkáně se zvýšeným vychytáváním paprsků, to bývají nejčastěji kosti, tmavá místa ukazují, kudy paprsky prošly snadno (třeba orgány naplněné vzduchem). Zánět v plicích se třeba zobrazí světleji, zlomeným místem na kosti procházejí paprsky snadno, proto je vidět jako tmavší čára. Ovšem vidět vůbec něco na snímku vyžaduje zkušenosti.

Přidat komentář

Klikni pro přidání komentáře