Dosažení klimatické neutrality EU se neobejde bez soukromých zdrojů, i proto je finanční sektor klíčovou součástí přechodu k zelené ekonomice. Ačkoliv banky v posledních letech berou dopad investic na životní prostředí stále více v úvahu, nadále financují i „špinavé“ aktivity. Může to změnit nová evropská taxonomie?
350 miliard eur. Právě takové dodatečné investice budou podle eurokomisaře pro ekonomiku Valdise Dombrovskise zapotřebí k tomu, aby EU dosáhla svých klimatických cílů pro rok 2030, tedy snížení emisí o 55 % v porovnání s hodnotami z roku 1990.
Evropská komise proto přišla s návodem, který má finančním institucím pomoci zorientovat se na trhu a odlišit „špinavé aktivity“ od těch klimaticky přijatelných.
Taxonomie, jak se nová legislativa nazývá, rozděluje investice do kategorií. Mezi ty udržitelné řadí například podporu obnovitelných zdrojů energie. Podle posledního doplnění jsou však v taxonomii doplněné i investice do zemního plynu a jaderné energie, a to dočasně a při splnění určitých podmínek.
„Tyto aktivity (jádro a plyn) řadí do skupiny přechodných, a nikoliv nízkouhlíkových činností, které zatím nelze nahradit technologicky a ekonomicky proveditelnými nízkouhlíkovými alternativami,“ upřesnil na dotaz redakce ekonom České spořitelny Petr Zahradník s tím, že dočasné zařazení jádra a plynu do taxonomie by nemělo vést k vytěsnění investic do obnovitelných zdrojů.
Zařazení jádra a plynu do přechodových zdrojů, které navrhla Evropská komise po konzultaci s členskými státy, podpořil i Evropský parlament. V platnost by mělo vstoupit příští rok.
Příklady z praxe
Banky se mohou novými vodítky dobrovolně řídit a upravit svá produktová portfolia tak, aby byla v souladu s evropskou taxonomií.
Například ČSOB kvůli kritériím taxonomie odebrala svým původně „zeleným produktům“ zelené označení. „Taxonomie nás již v závěru minulého roku 2021 donutila přejmenovat naše do té doby zelené produkty. Od začátku roku 2022 musí být u těchto produktů zelené označení spojeno s plným souladem všech taxonomických kritérií, což zatím nedokážeme zajistit,“ vysvětlil na dotaz redakce Patrik Madle, tiskový mluvčí skupiny ČSOB.
Změnu uvedl na konkrétním příkladu.
„Pro zelenou hypotéku jsme vyžadovali doložení průkazu energetické náročnosti budovy v kategorii A nebo B. Taxonomie nás ale v sektoru nemovitostí zavazuje předepsanou formou vyhodnotit i údaje jako lokace dané nemovitosti z pohledu fyzických rizik (např. záplavy), porovnání vypočtené a referenční hodnoty pro energetickou náročnost budovy a pro novější a větší nemovitosti i mnohá další technická kritéria,“ popsal Madle s tím, že ČSOB nyní pracuje na tom, aby mohla produkty opět za zelené označit.
Vliv ruské agrese na Ukrajině
Neznamená to ale, že „nezelené“ investice si už neškrtnou. Rozhodnutí, co a jak financovat, a zda vůbec využít taxonomii, zůstává v rukou finančních institucí.
„Taxonomie nemá ambice projekty a produkty mimo její rozsah nijak zásadně ovlivňovat. Její autoři sami uvádí, že nepředstavuje úplný a jediný výčet udržitelných aktivit a že projekty, které nelze na taxonomii napárovat, by neměly být nijak genericky penalizovány,“ uvedl Madle.
Podle Petra Zahradníka lze ale očekávat, že zelené investice se díky taxonomii stanou výhodnějšími.
„Očekávám, že až na začátku příštího roku budou uvedeny v platnost a do provozu všechny prioritní oblasti taxonomie, promítne se to do podmínek financování projektů, které jsou s taxonomií v souladu a vyhovují jejímu obsahu. A tato výhoda bude v podmínkách vysokých úrokových sazeb podstatně významnější než v situaci nepřirozeně nízkých úrokových sazeb,“ vysvětlil ekonom.
Situaci ale ovlivňuje ruská agrese na Ukrajině a s ní spojené ekonomické a energetické dopady. Podle Zahradníka se banky a finanční instituce nové realitě přizpůsobují.
„Myslím, že řada bank bude ohledně financování jak jaderných, tak zejména plynových projektů velmi vstřícná. Bude ji v čase hrozby recese vnímat jako velkou příležitost a též cestu k naplnění plánu REPowerEU, který má ve velmi krátké době zajistit energetickou nezávislost EU na Rusku,“ uvedl.
Vzhledem k současně geopolitické situaci proto Zahradník kvituje, že Evropská unie plyn a jádro do taxonomie zařadila. „Neumožnit v současné době využití těchto zdrojů, včetně plynu získávaného jak z vlastních, tak i z dovážených neruských teritorií, je z pohledu zajištění energetické bezpečnosti v nynější geopolitické situaci prakticky nemožné,“ dodal.
Biliony na fosilní paliva
Na klíčovou roli finančních institucí upozorňují ekologové a aktivisté. Podle projektu Špinavé prachy investovalo šedesát největších bank do uhlí, ropy a plynu za posledních pět let 84 bilionů korun. Vzhledem k nepříznivým dopadům fosilních paliv na životní prostředí projekt považuje finanční instituce za jednu z hlavních příčin klimatické krize.
„Banky, investiční fondy a pojišťovny pomáhají držet při životě fosilní průmysl tím, že firmám provozujícím uhelnou, ropnou a plynovou infrastrukturu poskytují půjčky, vedou jim účty, uzavírají pojistné smlouvy či zprostředkovávají transakce. Pokud by tyto peníze neutápěly finanční instituce ve fosilním průmyslu, ale naopak by se použily k rozvoji čistých zdrojů energie, tak bychom neměli problém ufinancovat dekarbonizaci,“ míní Radek Kubala z Platformy pro sociálně-ekologickou transformaci Re-set, která se na projektu Špinavé prachy podílí.
Taxonomie tak podle Kubaly může částečně přispět k přesměrování financí na čisté aktivity, pozitivní trend lze podle něj v Evropě sledovat již nyní v případě uhlí. „Většina evropských bank je v současné chvíli alespoň trochu progresivní, co se týče uhlí, pro které už je dnes složité získat půjčku nebo pojištění,“ uvedl.
Zahradník ale upozornil, že ruská agrese na Ukrajině může odchod od uhlí ovlivnit. Je podle něj zapotřebí rozlišovat mezi současnou krizovou situací a poválečnou budoucností.
„Mám tím zejména na mysli financování aktivit spojených s využíváním uhlí, a to nejenom pro energetické účely, ale též pro účely hutnictví, stavebních hmot a dalších odvětví. Zde bych si dokázal představit větší míru tolerance v současné době a zavírání těžby uhlí a jeho následného energetického a průmyslového využívání až v době mírové,“ vysvětlil.
Energetické firmy mezitím zvažují, zda uhlí nahradí právě zemním plynem. V potaz musí vzít nejen taxonomii, ale i nestabilní dodávky ruského plynu do Evropy.
„Hrozí nám, že i kvůli špatnému rozhodnutí Evropské komise zařadit plyn dočasně mezi čistá paliva vybudujeme plynovou infrastrukturu a staneme se na další roky jako Evropa závislí na dalším fosilním palivu,“ řekl Kubala.
„Podobně hrozí, že utopíme miliardy v nesmyslných jaderných projektech, ačkoliv řešení již dnes máme na stole v podobě obnovitelných zdrojů, které jsou levnější a poskytují nejlevnější energii na trhu,“ dodal.
Vzhledem k dobrovolnosti taxonomie se však banky mohou rozhodnout samy. Buď budou financovat špinavé aktivity i navzdory taxonomii, nebo naopak půjdou za její rámec a nebudou investovat ani do aktivit spojených se zemním plynem či jadernou energií.
„Věřím, že finanční instituce brzy pochopí, že i plyn je špinavý zdroj a přispějí k urychlenému přechodu na čisté zdroje energie,“ uzavřel Kubala.
