Jiří Varhaník
kulturní redaktor
tel.:+420 567 578 033
mobil:+420 732 506 071
varhanik@jihlavske-listy.cz

Plenérové představení o Míle Doleželové se bude hrát do neděle ještě třikrát na břehu Staré plovárny. Začíná se denně vždy po setmění, po 21. hodině. Inscenaci připravily čtyři desítky účastníků dvoutýdenního divadelního workshopu přímo na břehu plovárny. Spojila se tak divadelní uskupení T.E.J.P., DIOD, Brána města Jihlavy, Sokol Jihlava a další přátelé.

Už po prvních dvou představeních lze počet diváků počítat na stovky.  Tradičně se tu pracuje s divadelními objekty a loutkami, stínohrou, akrobacií či kašírovanými maskami. Velkou devizou je silná atmosféra prostředí, ohňů, světel, stínů... Letos divadelníci vytvořili prostředí cikánské osady s maringotkami a krytými vozy, s loutkami zvířat a maskami typických postav s velkýma očima z obrazů Míly Doleželové.

Publikum divadelníci vedou jejím životem od útlého dětství. V závěru života žila řadu let v Telči, kde po smrti manžela Jiřího Mareše zemřela v osamění v roce 1993. Zanechala po sobě monumentální dílo čítající mimo jiné stovky pláten a kreseb, na nichž zachytila emocionální i reálný život cikánské komunity ve své době.

„Využili jsme jedinečné možnosti, kterou nám divadlo poskytuje, a to je přenést se do časů minulých,“ uvádějí divadelníci svoji téměř tříhodinovou vizuální produkci s živým hudebním doprovodem na bajan a bezpražcovou basovku. 

Začínají v roce 1922, kdy se narodili třeba Josef Kemr, Jack Kerouac, Jan Skácel či Emil a Dana Zátopkovi, ale právě i Bohumila Doleželová. Diváky vedou přes její dětská léta a složité okolnosti vyrůstání v Prostějově, kde se ve stínu otce, zatvrzelého pijana, vyučila modistkou a kloboučnicí a začala se starat o přežití rodiny.

Vedou ho dál přes válečná léta u příbuzných v Plzni a přes opakované marné pokusy o přijetí na výtvarnou akademii, kam byla po válce nakonec pro nesmírný talent přijata hned do 2. ročníku. Přes její první úspěchy a etnografickou cestu za slovenskými Romy. Ale i přes nástup komunismu po roce 1948, kdy začaly doslova padat hlavy režimu nepohodlných osobností a kdy byla její tvorba vyhodnocena jako málo vystihující hrdinu doby, dělníka. 

Divadelníci také podtrhují osobnost a význam Doleželové manžela, malíře Jiřího Mareše, jejího životního souputníka a podporovatele: „To je člověk, kterej se nechal po osmačtyřicátým zavřít do bedny, nechal se převézt přes hranice, objevili ho, osmnáct měsíců v lochu, to je člověk, kterej prostě nevejde do dveří, jakos´ ty vešel do dveří, to je prostě JIŘÍ MAREŠ!“ rozesmál premiérové publikum režisér, dramaturg a produkční projektu Jakub Škrdla v roli emotivně připomínkujícího režiséra ve scéně, kdy  Mareš vstupuje do příběhu.

V publiku středeční premiéry nechyběl např. Jaroslav Makovec, ředitel Univerzitního centra Telč, které aktuálně připravuje otevření stálé expozice malířčiných obrazů. Na projekt centrum získalo šestimilionový grant a zápůjčku až 170 děl od České dominikánské provincie.

Retrospektivní výstava Doleželové díla aktuálně probíhá v Hasičském domě v Telči. Na břeh Staré plovárny chystá Brána města Jihlavy na neděli 7. srpna od 15 do 17 hodin výtvarný workshop na téma Míla Doleželová.

Diskuze k článku