Následující období bude o flexibilitě a automatickém řízení zásob. Ponese se zvláště v duchu vzájemné spolupráce na jednotlivých úrovních dodavatelského řetězce a maloobchodu. Aby bylo možné spotřebitelům dodat služby v kvalitě, jakou požadují, je třeba, aby firmy využívaly specializovaná řešení pro řízení skladových zásob, jejich redistribuci a pokud možno i následné doručení směrem k zákazníkům.
Uplynulé dva roky se nesly zejména v duchu pandemie. Jednou z oblastí, které postihla nejvíce, se stal mezinárodní obchod. Byli jsme svědky prudkého poklesu globální produkce, celý svět se potýkal s problémy v dodavatelském řetězci, jakým v moderní historii dosud nemusel čelit a v důsledku kterých vznikla na trhu významná nerovnováha mezi poptávkou a nabídkou zboží. „Na změny, které pandemie přinesla, byli nuceni bezprostředně reagovat obchodníci a dodavatelé, své chování ale přehodnocovali také zákazníci. Výsledkem rychlých a nečekaných změn byl zmatek na všech úrovních dodavatelského řetězce,“ tvrdí Roland Džogan spoluzakladatel start-upu Ydistri. Problémy, s nimiž se dodavatelský řetězec musel v uplynulém roce potýkat, nicméně velmi pravděpodobně potrvají i nadále. Návrat do stavu před pandemií podle odborníků nelze čekat dříve než v horizontu několika let, pokud vůbec. K vytvoření nové rovnováhy a obnovení zákaznické důvěry proto bude třeba, aby obchodníci přehodnotili svá dosavadní řešení a byli ještě flexibilnější a otevřenější trendům, jimž dalo uplynulé období prostor vzniknout.
Automatizace řízení zásob
Loňský rok ukázal, že neschopnost obchodníků pokrýt poptávku může být osudná. Ať už se firmy potýkaly s nedostatkem zboží z důvodu zpoždění dodávek ze zámoří, či neschopností správně předvídat, jak vysokou poptávku mohou očekávat, nedostupnost poptávaného zboží je ze strany zákazníků vždy přijímána negativně. „Není proto divu, že se novým standardem stávají nejen doplňovací systémy, ale čím dál častěji i systémy pro redistribuci zboží, které byly dříve vnímány pouze spíše jako příjemný doplněk,“ poukazuje Roland Džogan. Čím automatizovanější a propracovanější systémy budou mít obchodníci k dispozici, tím lépe dokáží na poptávku reagovat a přizpůsobovat se zákazníkům. Vyhráno budou mít ti, kteří se naučí s objednávkami a vlastněným zbožím disponovat tak, aby neměli prázdné regály, ale ani přebytky, které budou řešit nevýhodnými slevovými akcemi. Ty totiž mají negativní dopad nejen na ziskovost podnikání, ale rovněž na reputaci značky.
Není tajemstvím, že zatímco kamenným obchodům pandemie příliš nepřála, e-commerce zažila v uplynulém roce výrazný vzestup. On-line nákupy se staly standardem, na který si zvykli prakticky všichni zákazníci, včetně těch, kteří z něj dříve měli obavy. S jejich větší oblibou však rostou také nároky na větší flexibilitu, a to zejména v otázce doručování. Doručování v režimu ve stejný den, které bylo dříve spíše luxusem či výsadou několika konkrétních segmentů, se bude pomalu stávat nezbytností. Obchodníci, kteří svým zákazníkům dokáží dodat zboží v co nejkratším časovém úseku, co nejpřesněji a poskytnout o doručení maximální možné množství informací, budou mít nyní velkou konkurenční výhodu. „Aby bylo možné zajistit větší flexibilitu v oblasti doručování zásilek, bude pro firmy nezbytné přijmout řešení poslední míle. Technologie, které dnes mají logistické firmy na poslední míli k dispozici, dokáží zákazníkům poskytnout informace o tom, kde se jejich zásilka právě nachází, kdy ji mohou očekávat a všechno mezi tím,“ prozrazuje Roland Džogan. Technologie poslední míle může pomoci řešit i neočekávané události v průběhu doručování, jako například náhlé dopravní komplikace. Dá se očekávat, že dokonalá informovanost bude v následujícím roce klíčovým faktorem pro zákaznickou spokojenost.
Prodejny jsou zaváženy optimálně vytíženými kamiony
Abychom se podívali na to, jak to funguje v praxi, požádali jsme o názor diskontní řetězce. „Naše prodejny jsou spíše menšího formátu, obvykle do 800 metrů čtverečních, a také skladovací prostory jednotlivých prodejen mají omezený prostor. Kvůli tomu nemůžeme ve skladech jednotlivých prodejen držet velké zásoby. Proto máme nastaveny procesy efektivního hospodaření se zbožím, které zajišťují, že v prodejnách, včetně jejich skladů, je dostatečné množství zboží pro běžné každodenní nákupy zákazníků,“ poodkrývá Tomáš Kubík, tiskový mluvčí společnosti Penny Market. IT systém jim potom pomáhá řídit systém objednávek a toky zboží tak, aby v případě potřeby prodejna dostala včas produkty, jejichž zásoby se začaly tenčit. Zboží je přitom dodáváno z vlastních logistických center, která pomáhají řídit stav zásob i zboží v jednotlivých prodejnách.
Pro společnost Lidl Česká republika je v tomto ohledu nejdůležitější intenzivní spolupráce s dodavateli. Ta jim umožňuje zajistit plynulé zásobování prodejen i v případě neočekávaných situací. „Dodavatelé zajišťují dodávku 97 procent sortimentu do našich pěti logistických center v Brandýse nad Labem, Cerhovicích, Buštěhradě, Měříně a Olomouci. Výjimku tvoří nebalené pečivo a tisk, které doručují dodavatelé přímo do prodejen. Kompletaci veškerého zboží od různých dodavatelů pro jednotlivé prodejny zajišťujeme sami, tudíž určujeme efektivitu další dopravy,“ vysvětluje tiskový mluvčí Tomáš Myler. Prodejny jsou zaváženy optimálně vytíženými kamiony (průměrná vytíženost činí 96 %), které využívají definovanou nejefektivnější trasu.
Cílem do budoucna je i nadále co nejefektivnější logistika na straně dodavatelů a retailera. „Zboží do našich prodejen odebíráme od stovek dodavatelů. Pokud by všichni výrobci měli své produkty zavážet přímo do prodejen, jednalo by se o podstatně větší dopravní zátěž především malých měst. Namísto jednoho kamionu z daného logistického centra by do prodejny musely zajíždět stovky nákladních aut tak, aby bylo možné zajistit kompletní dostupnost našeho sortimentu. Centrální zásobování z našich skladů považujeme nejen za nejekonomičtější, ale také za nejekologičtější variantu,“ konstatuje Tomáš Myler. Cestou zpět z prodejen se vozí do skladů vratky, vratné obaly nebo odpisy, což znamená, že vozidla jsou vytížena i při zpáteční cestě.
Výrazně pomáhají elektronické dodací listy
Chytré systémy pro řízení zásob se ukazují jako správná cesta. V případě menších prodejen, nebo třeba také nezasíťovaných obchodů, může pomoci i pokladní software. Možností, jak si usnadnit práci se skladem díky pokladnímu systému, je několik. „Obchodníkovi může pomoci s cenotvorbou. Jakmile se do systému zadají nákupní ceny, stačí si definovat výši marže a pokladní systém podle toho sám vypočítá cenu u všech položek. Pomocí čtečky čárových kódů pokladní systém usnadňuje i hromadné naskladňování a inventury. Jednoduše odpadají složité počty a ruční přepisy. Stačí si ‚napípat‘ veškeré zboží čtečkou a je okamžitě jasno. Vše je rychlejší a odpadají chyby,“ podotýká Petr Menclík, ředitel společnosti Dotykačka.
Obrovským usnadněním je hromadné naskladnění, kdy obchodník položky z faktury zapíše do excelové tabulky a z té se pak data hromadně nahrají do pokladního systému. Ještě větší usnadnění přinášejí elektronické dodací listy, se kterými Dotykačka umí velmi efektivně pracovat. Funguje to tak, že dodavatel pošle dodací list v elektronickém formátu, kterému pokladní systém rozumí. Díky tomu se dá zboží naskladnit na jedno kliknutí. Podmínkou ovšem je součinnost na straně dodavatelů. Bohužel i dnes zůstává častou praxí, že dodací listy mívají podobu vytištěného papíru, což obchodníky odsuzuje ke zdlouhavým ručním přepisům. „Obchodníkům v tomto doporučuji na dodavatele více tlačit a chtít po nich dodací listy v elektronické podobě. Potenciální úspora času i starostí je obrovská,“ vyzdvihuje Petr Menclík.
Systém objeví řadu využitelných dat
Pokladní systém však umí hlídat i množství zboží ve skladech, respektive dokáže upozornit na to, že je třeba nějaké položky doobjednat. Obchodník si v systému může nastavit tzv. pojistné zásoby, a jakmile pokladna zaznamená, že množství daného zboží ve skladě dosáhlo definované hodnoty, okamžitě ho upozorní. U některých typů zboží už dokonce funguje i to, že pokladní systém upozorní rovnou dodavatele. V některých případech tak zcela odpadá nutnost kontaktovat dodavatele zboží. Ten díky chytrému pokladnímu systému doveze zboží sám. Ohromnou výhodu přináší Dotykačka těm, kdo provozují jak kamennou prodejnu, tak e-shop, čímž může být koordinace obou prodejních kanálů (a tedy i skladů) výrazně snazší. Obchodníci díky tomu nemusejí řešit oddělené systémy a získají dokonalý přehled o využívání skladů 24 hodin denně. Díky tomu se například nestane, že by se v kamenné prodejně prodal nějaký kus zboží, který si v mezičase někdo objednal on-line.
Díky vzdálené správě je potom možné sledovat veškerá data pokladního systému (včetně těch o skladech) 24 hodin denně doslova odkudkoli. „Pokud má tedy obchodník několik prodejen, nemusí do nich jezdit osobně, aby zkontroloval stav skladů. Stačí se podívat do pokladního systému,“ představuje výhody Petr Menclík. Ve vzdálené správě se dá kdykoli měnit nastavení nebo exportovat nejrůznější analýzy. Takto se dá například zjistit, které produkty jsou nejprodávanější, jak vysoký je zisk nebo jaká je u kterého zboží marže. Obchodníci tedy můžou velmi jednoduše analyzovat, co jim přináší zisk a co se naopak nevyplácí. Pokud k jednotlivým EAN kódům zadají i nákupní ceny (což lze udělat i automatickým naskladněním z elektronických dodacích listů – viz výše), získají dokonalý přehled o obrátkovosti. Díky tomu v regálech nedají přílišný prostor zboží, které ve skutečnosti vázne ve skladech, na úkor jiného zboží, které jde na odbyt mnohem lépe nebo nabízí zajímavější marži.
U větších firem jde o naprostou nutnost
Výhody pro kamenné prodejny a on-line potvrzuje i softwarová konzultantka společnosti WinShop Software, Aneta Soukupová: „Naši zákazníci se soustředili na maximální optimalizaci schopnosti vykrytí objednávky ze skladových zásob tak, aby bylo možné správně vyhodnotit počet kusů prodaného zboží do momentu, kdy je třeba včas kontaktovat možné dodavatele i s přihlédnutím k potenciálnímu prodloužení termínu dodání, se kterým se aktuálně potýká větší množství odvětví.“ Proto se do středu zájmu opět dostává ukládání zásob do skladů. Je zapotřebí podrobněji vyhodnotit skladové zásoby a již realizované prodeje především při plánovém odběru nových kolekcí tak, aby byly zajištěny dostatečné zásoby pro všechny potenciální zákazníky. „Naši klienti se také museli více soustředit na zajištění přesných informací o umístění konkrétních produktů v konkrétním skladě. Zároveň bylo často nutné zařadit do výpisu skladů i maloobchodní prodejny, ze kterých jsou ve většině případů nyní on-line objednávky také vykrývány,“ specifikuje Aneta Soukupová.
„Jako dodavatelé obchodně skladového systému pro zasíťované prodejny vnímáme snahu obchodníků o optimalizaci zásob velmi silně. Menším prodejním řetězcům postačí ze systémových funkcionalit našeho softwaru B.O.S.S. třeba jen statistika prodeje konkrétní skupiny sortimentu za období jako pomoc při objednávkách a vypočtený návrh objednávky,“ popisuje Michal Čadina, obchodní manažer společnosti P.V.A. systems. Pro střední a velké sítě je nezbytné využívat sofistikované algoritmy nad obchodními daty ze systému datových skladů, automatické návrhy objednávek pro jednotlivé prodejny a optimalizace dodavatelů konkrétního sortimentu na základě jejich nabídky, logistických podmínek a započítání předpokládaných budoucích dodavatelských bonusů do nákupní ceny.
Cílem je bezpapírový proces
Poslední dobou lze také pozorovat, že se zintenzivňuje diskuse o problematice udržitelnosti a snižování CO2 v dodavatelském řetězci. Zahrnuje i úvahy o změně modelů distribuce – nižší frekvenci dodávek a větší podporu celovozových závozů. Cílem je zvýšit vytížení ložné plochy kamionů, snížit počet manipulací a dosáhnout lepšího využití jak řidičů, tak i přepravních prostředků. „Při stále rostoucích cenách paliv a stabilním nedostatku řidičů jde o aktivitu, která sice vede k částečnému navýšení zásob, ale současně snižuje náklady na přepravu a manipulaci se zbožím. Co se týká nejbližší budoucnosti, jako klíčovou vidíme další digitalizaci logistických procesů. I to je jeden z nástrojů k rychlejší identifikaci chyb ve stavu zásob, například fantomové zásoby, a eliminaci výpadků,“ dodává Tomáš Martoch, manažer ECR společnosti GS1 Czech Republic. Cílem pak bude kompletně bezpapírový proces od objednávky až po úhradu, order-to-cash.
Názor odborníka:
„Systém je klíčem k úspěchu.“
V předchozích letech jsme výrazně investovali do systémů v oblasti objednávek zboží a zásobování prodejen. Naším cílem je optimalizovat stavy jejich zásob, aby nedocházelo ke zbytečným ztrátám na zboží, ale současně, aby zákazník měl k dispozici maximální šíři sortimentu v rozsahu celého dne. Díky propracovanějšímu systému objednávek se nám také daří snížit množství zboží, které v rámci doby spotřeby nestihneme odprodat.
Tomáš Myler, tiskový mluvčí, Lidl Česká republika
Pavel Gregor, pavel.gregor@atoz.cz