Test vín odrůdy Ryzlink vlašský: Dominance Perné na čelních příčkách

Nejen Mikulovsko rozličných ročníků

U testů Ryzlinků vlašských vždy drtivě převažují vína z Mikulovska, spíše bývá otázkou, zda vůbec zařadit i nějaká vína mimo tuto podoblast. Letos jsme se v tomto směru rozšoupli a alespoň jedním vzorkem měla zastoupení každá z moravských podoblastí. Devět míst ale patřilo Mikulovsku, konkrétněji pět vín pocházelo přímo z nejvyhlášenější „vlašákové obce" – Perné.

Starší ročníky se pomalu vytrácejí jak v kondici, tak samozřejmě i v našich zásobách, a tudíž i z degustací. Nejstarší 2016 a 2017 se tak objevily pouze po jedné lahvi, možná překvapivě nejvíce nasazených vín (čtyři) pocházelo ze zatracovaného ročníku 2018, ale u většiny to zřejmě byla labutí píseň a těžko předpokládat, že se budou v dalších degustacích hojněji objevovat. Na mladší ročníky 2019 a 2020 zbylo po třech místech.

Rychlé otevření i hodnocení

Na hodnocení se ve Vinotéce U Tří knížat sešlo devět degustátorů, převahu měli zkušení vínomilci nad vinařskými profesionály. Neproběhla tentokrát žádná delší dekantace, vína jsme otevírali jen zhruba deset minut před podáváním. Při tom se dodržovalo tříminutové moratorium, během kterého se měl každý soustředit na svou skleničku a dojmy nijak neventilovat. Až následně mohla propuknout debata o tom kterém vzorku.

Hodnocení probíhalo pomocí klasické plné stobodové stupnice využívané na našem portálu a po škrtnutí nejvyššího a nejnižšího hodnocení se ze součtu zbývajících bodů spočítal průměr. Ke každému vínu degustátoři zapisovali poznámky, které jsem shrnul do uvedeného popisu spolu s některými postřehy vyřknutými při debatě. Místy je doplněn o můj osobní komentář a informace o dosažených výsledcích v některých profesionálních soutěžích či publikacích.

Seznam vzorků dle pořadí při degustaci

Ryzlink vlašský 2020 pozdní sběr, Lahofer
Ryzlink vlašský 2020 pozdní sběr, Pavla Tréšková / Entrée
Ryzlink vlašský Staré keře 2020 pozdní sběr, Jindřich Kadrnka
Ryzlink vlašský Selection 2017 pozdní sběr, Kolby
Ryzlink vlašský 2019 zemské víno, Vinařství Slaměnka
Ryzlink vlašský 2018 pozdní sběr, Obelisk
Welschriesling Reserva 2018 pozdní sběr, B\V Vinařství
Ryzlink vlašský Limited 2016 zemské víno, Syfany
Ryzlink vlašský 2018 výběr z hroznů, Vinařství Volařík • vítěz degustace
Ryzlink vlašský Hermes 2019 pozdní sběr, Gala • 2. místo degustace
Ryzlink vlašský Goldhamer 2019 výběr z hroznů, Mikrosvín • 3. místo degustace
Ryzlink vlašský Železná 2018 pozdní sběr, Vinařství Volařík

Jako kalibrační vzorek jsme zvolili mladší víno, které by se s klidem mohlo účastnit degustace. Tak nějak ale věřím, že příští ročník bude ještě lepší, navzdory tomu, že tento Ryzlink vlašský 2020 z Milovic se Vinařství Žiška zatím povedl nejlépe v celé historii. Od porotců si zasloužil 85,7 bodů a potvrdil, že by v soutěži obstál. Také rozptyl známek byl minimální, takže se mohlo přistoupit k „ostrému" hodnocení.

Ryzlink vlašský 2020 pozdní sběr, Lahofer

Hned prvním vzorkem jsme se vydali mimo Mikulovsko. Vinařství Lahofer není zrovna nejznámějším producentem vín této odrůdy, ročník 2020 z Dyjákovic se mi ale zdál ideálním začátkem degustace.

Zprvu trochu uzavřená vůně se postupně otevírala do medových a květinových tónů s jemnými náznaky minerality, degustátoři dále zaznamenávali hrušky, kůru citrusů i ananas. Lehčí svěží chuť sušeného ovoce a bylin byla výrazně prodloužena příjemnou medovou linkou s patrnou mineralitou.

Ačkoliv byl projev tohoto vína úplně jiný, ve výsledku z toho bylo stejných 85,7 bodů jako u vína kalibračního. Tím jsme se hodně přiblížili k hodnocení poroty loňské Národní soutěže (86,3). Velmi dobře pitelné víno osvěží i za teplých dnů, přitom také nabídne vrstvy ke zkoumání. Určitě s ním nikoho neurazíte a možná i leckteré odborníky příjemně překvapí. Opravdu pěkný projev od suroviny mimo Mikulovsko, jen více takových...

Ryzlink vlašský 2020 pozdní sběr, Pavla Tréšková / Entrée

Relativně nové mikulovské vinařství Pavly a Zdeňka Tréškových s tímto vlašákem z Dolních Dunajovic sklízelo velké úspěchy, nemohl jsem jej tedy v našem srovnání opomenout.

Velmi výrazná vůně hrozinek až cibéb, akátového medu a grilovaného ovoce postupně přecházela i do herbálních tónů, lipového květu a evokovala výrazně sladké víno. Chuť je ale suchá s výraznější kyselinkou, v intenzivní dlouhé dochuti se projevuje mineralita.

Hodnotitelé toto víno bodovali hodně podobně jako předchozí, přece jen bylo ale intenzivnější, což se projevilo na bodování, které jen těsně skončilo pod 86 body. To je hodně pod jeho nejvýznamnějšími výsledky. V Králi vín to loni dotáhnul až na velkou zlatou medaili (90,7 bodů), stejně jako letos na jarních Valtických vinných trzích (90,3), kde byl nejlepším suchým vlašákem soutěže. Není vínem pro každého, ale velmi zajímavým, netradičním a intenzivním a určitě stojí za ochutnání.

Ryzlink vlašský Staré keře 2020 pozdní sběr, Jindřich Kadrnka

Poslední zástupce dvacátého ročníku pochází ze stáje známého Jindřicha Kadrnky. Ročně vydává hned několik vlašáků, staré keře (padesátileté) z Ořechové hory patří vždy k těm nejlepším. Jako pro všechny jeho počiny ale i zde platí, že jim prospívá delší ležení na lahvi.

Těžší vrstevnatá vůně postupně méně ochotně odhalovala herbální linku, citrusy, dřevo, minerál, botrytický nádech. V chuti stále ještě působilo dost mladým uzavřenějším dojmem, porotci vnímali lehce oddělenou a jakoby nezapracovanou kyselinku, ale dobrou strukturu a výraznější mineralitu.

To se projevilo na nižších známkách, které se ustálily mezi 85 a 86 body, což je rozhodně pod potenciálem tohoto vína. 88 bodů má z loňského Krále vín a 87,3 z Národní soutěže, devadesátku dostal v Průvodci Nejlepší vína ČR 2021-2022 (dále jen Průvodce). Osobně mám pocit, že jako jedno z velmi mála vín tohoto ročníku se může ještě zlepšovat a na jeho spotřebu bych nespěchal.

Ryzlink vlašský Selection 2017 pozdní sběr, Kolby

Experimentálně jsem uložil do archivu pár lahví tohoto vína, které je zatím myslím nejlepším počinem nové personální sestavy ve vinařství Kolby. Ostatně v našem testu před dvěma lety dokázalo vybojovat solidní výsledek. Jeho aktuální forma ale byla otázkou.

Uvedlo se výbornou frešovou vůní, oxidativnější s nádechem růžového repu, bílého rybízu, květin a medu s výraznou mineralitou. Plnější harmonická chuť s delší minerální dochutí byla dle hodnotitelů „prudce pitelná".

I po dvou letech to Kolby dotáhlo nad 88 bodů a ještě příjemnější zprávou je, že nejeví žádné známky únavy. Nejen pitelné, ale také vrstevnaté a zajímavé víno potěší prakticky každého vínomilce. Inu, ročník 2017 byl určitě jedním z těch, na které se bude vzpomínat v dobrém.

Ryzlink vlašský 2019 zemské víno, Vinařství Slaměnka

Nové vinařství na tuzemské scéně má v portfoliu vlašák ze známé perenské trati Purmice, což se nám přesně hodilo do degustace, stejně jako starší ročník 2019. Neprezentuje se na žádných soutěžích, a tak pro něj bylo toto klání vlastně jediným střetem se srovnatelnou konkurencí.

Velmi sladká vůně hrozinek a meruňkové marmelády s herbálním podtónem v sobě neskryla krémové stopy ležení na kalech a také karamel a vanilku, stejně jako lehkou oxidativnost. Degustátoři dokonce hádali i zrání v akátovém sudu. Těžší nasládlá krémová chuť už byla celkem uhlazená, pocitově ale stále hodně dlouhá.

U jednoho porotce toto víno dokonce zvítězilo, většina se ale přiklonila spíše k o něco nižším známkám. Konečných 87 bodů je ale velmi slušných. Potěší spíše v dlouhých podzimních večerech a nebude úplně pro každého, nějakou dobu ale ještě může vydržet na solidní úrovni. A jsem velmi zvědavý, zda se podaří podobně zajímavá vína udělat i v následujících letech.

Ryzlink vlašský 2018 pozdní sběr, Obelisk

Tento vlašák z Valtic už jsme letos prezentovali při několika příležitostech, a protože sklízel velmi kladné ohlasy, rozhodl jsem se ho zařadit i do odrůdové degustace.

Těžší přezrálá vůně připomněla hodnotitelům parametry velmi suchého ročníku 2018. Projevoval se med, sušené květiny i ovoce, grilovaný ananas. V chuti už bylo notně uhlazené bez výraznější kyselinky, intenzivně herbální s jemnými čajovými taniny, harmonické, ale už s lehčím krémovým tělem, přesto stále dlouhou dochutí. V závěru nepřekvapila lehká ročníková hořčinka.

Působí už trochu unavenějším dojmem a bude se líbit zejména vínomilcům, kteří preferují uhlazenější vína. 84,5 bodu není žádný propadák, doufal jsem ale v lepší výsledek. V nejlepší formě bylo zřejmě zhruba na začátku letošního roku a dlouhou budoucnost bych mu už nepředpovídal.

Welschriesling Reserva 2018 pozdní sběr, B\V Vinařství

Ratíškovické vinařství B\V už svá vína nezařazuje do žádných tuzemských soutěží a soustředí se na ty zahraniční. Toto víno získalo velkou zlatou medaili v Concours Mondial de Bruxelles 2021 v Lucembursku jako nejlepší suché tiché bílé víno soutěže. Schválně jsem jej tedy předložil naslepo v konkurenci tuzemských vlašáků.

Zprvu bylo víno ve vůni trochu uzavřené, později se začal projevovat dřevěný sud (dřevo, pryskyřice), med a herbální linka, ale nechybělo ani žluté ovoce a minerál, kteréžto vjemy s časem spíše sílily. V chuti byl také sud značně výrazný, nechyběla tedy vanilka, karamel a třísloviny, patrnější byl vyšší alkohol.

Dost netypický zástupce odrůdy to měl složitější, výrazné stopy sudu a suchý ročník se zřejmě podepsaly na známce těsně pod 86 body. To u vlašáků naši degustátoři zrovna nepreferují. Kdyby byla degustace obecně bílých suchých vín, možná by dopadlo lépe. Určitě ještě není za zenitem a mohlo by ještě získat zajímavé terciální tóny, na druhou stranu „připečenost" a nedostatek kyselinky ročníku 2018 už nedožene nikdy.

Ryzlink vlašský Limited 2016 zemské víno, Syfany

Jako zástupce Velkopavlovicka jsem zvolil zcela odlišné víno. Naturální postupy, dlouhé zrání na kalech v akátovém sudu a nejstarší ročník zaručovaly, že představíme zase jinou možnou polohu této odrůdy.

Trochu uzavřená vůně postupně nabízela nasládlé krémové, karamelové tóny spolu s příjemným ovocem – ryngle, broskve, citrusy, žluté marmelády. Zároveň nechyběla stopa minerální, „šuměnkový" B-komplex. Harmonická krémová chuť překvapila stále příjemnou osvěžující kyselinkou a celkově působila velmi ovocným dojmem, i když s patrnou nazrálostí. Ve srovnání s ostatními víny trochu kratší dochuť končila příjemnou slaností.

V dané konkurenci je myslím 84,5 bodu opravdu slušných. Pokud někdo začíná s poznáváním vín naturálního stylu, je to asi ideální ukázka. V naší degustaci pochopitelně celkem vyčnívalo. I proto se porotci celkem dobře trefovali svými tipy výrobce vína, kromě Syfany několikrát hádali na produkci Zdeňka Vykoukala.

Ryzlink vlašský 2018 výběr z hroznů, Vinařství Volařík

Loni tento vlašák dle mého názoru „rozprášil" odrůdovou konkurenci na Králi vín, a protože jsem si nedlouho před naší degustací ověřil, že je stále ve formě, neváhal jsem jej zařadit na jednu ze závěrečných pozic.

Velmi vysokou barvu doprovázela celkem typická vůně, výrazně minerální (vápencová až železitá slanost), přidávaly se ryngle, mirabelky, marmelády ze žlutého ovoce, ale také akátový med, herbální tóny. Výrazná plná harmonická chuť stále ještě s pěknou kyselinkou oplývala delší minerální dochutí. Slanost se krásně snoubila s ovocností. V závěru byl patrnější vyšší alkohol.

Netypická ukázka ročníku 2018 si od hodnotitelů zasloužila velký obdiv nad kondicí. Celkem čtyřikrát si vybojovala devadesátku, ale celková známka skončila pod touto magickou hranicí, těsně nad 89 body. I tak to stačilo na vítězství v degustaci. Myslím, že loni v létě bylo víno ještě v o něco lepší kondici, tehdy získalo 92,2 bodů v Králi vín, ale na druhou stranu i „jen" 88 bodů v Průvodci 2021-2022. Další devadesátku má z loňského jara z Valtických vinných trhů (90,33). Stále dokáže hodně potěšit, nijak dlouhou archivaci bych ale již nedoporučoval.

Ryzlink vlašský Hermes 2019 pozdní sběr, Gala

Jaromír Gala se pomalu ale jistě se svými vlašáky stává stálicí našich degustací. Loni nás totiž dokázal překvapit výbornou osmnáctkou, proto jsem letos neváhal zařadit papírově silnější devatenáctku.

Už vůně slibovala silný zážitek. Výrazně svěží se spoustou šťavnatého ovoce (kdoule, bílé broskve, citrusy) a všudypřítomné minerality nabízela stále vjemy k objevování. Například výborně zapracované jemné dřevo. Velmi plná, dlouhá a výrazně minerální chuť nepostrádala mladistvou šťavnatost a komplexnost.

Čtyři devadesátky od degustátorů stačily na celkových 89 bodů a druhé místo v degustaci. Víno je ale teprve na začátku svého života a vzhledem k jeho mladistvému projevu bych řekl, že ještě vydrží spoustu let. Pokud máte místo a finance, karton v archivu vám v budoucnu udělá určitě spoustu radosti. Doplním ještě výsledek z publikace Průvodce 2021-2022, kde obdrželo 92 bodů.

Ryzlink vlašský Goldhamer 2019 výběr z hroznů, Mikrosvín

Mikrosvín chrlí každoročně čím dál více šarží Ryzlinků vlašských a je velmi těžké mezi nimi vybírat toho nejlepšího zástupce do degustace. Zvolil jsem tentokrát trať Goldhamer, která by jinak neměla zastoupení, a nadějně se vyvíjející ročník 2019.

Ve výrazné vůni dominovaly botrytické tóny doplněné žlutým ovocem, bylinami, výraznou mineralitou a elegantním dřevem. Výrazně slaná mineralita panuje ve vrstevnaté plné chuti a pokračuje velmi dlouhou dochutí. Víno působí velmi kompaktním a harmonickým dojmem.

Známky od porotců byly celkem vysoké, na devadesát bodů ale vystoupaly jen dvakrát, což stačilo až na třetí místo degustace. Víno přitom už mělo na kontě z loňska výrazně lepší výsledky. Z devadesátek jmenujme londýnský Decanter (95!), Prague Wine Trophy (92), Průvodce 2021-2022 (90). Naopak blíže tomu našemu byl Festwine (88,7), Valtické vinné trhy (88,3) a vůbec nejníže na podoblastní soutěž (86,3). Osobně jej považuji za učebnicový vlašák z Pálavy a dokáže potěšit zejména milovníky této odrůdy. Aktuálně je zřejmě na vrcholu, ale mělo by na něm ještě pár let vydržet, kdy se mohou přidat zajímavé terciální tóny.

Ryzlink vlašský Železná 2018 pozdní sběr, Vinařství Volařík

Vlašák z vinice Železná by neměl chybět, vytáhl jsem svou poslední lahev od Volaříka z ročníku 2018. Za mlada jsem nebyl úplně přesvědčený o kvalitách tohoto vína, ale několik let jsem jej neochutnal, takže bylo velkým otazníkem, v jaké bude kondici.

Ve vůni se prezentovalo kombinací sladkých marmeládových tónů (broskvové pyré, špendlíky) spolu s minerálně železitým podkresem. Hodnotitelé nacházeli ale také byliny, botrytické tóny a med. V chuti je stále ještě „všeho moc", projevuje se sladkost, slaná mineralita, vysoký alkohol. Ten postupně trochu proniká i do vůně a působí mírnou disharmonii.

Na tu také zřejmě víno doplatilo o něco nižšími známkami, mezi kterými chybělo devadesátibodové hodnocení. Skončilo tak těsně pod stupni vítězů s 88,3 body. Nepůsobí, že by bylo na konci své cesty, na druhé straně si neumím představit, že by se ještě dokázalo výrazně zlepšit. Moc dlouho bych jej tedy v archivu už nedržel.

Těšíme se na příště

Prakticky bych mohl zkopírovat závěr loňského článku. Ročník 2018 už asi příliš potkávat nebudeme, stále méně vín je mezi ostatními ročníky konkurenceschopných. Ale to jsem také nepředpokládal, že ještě letos se mu podaří zvítězit, takže kdo ví, jestli přece jen ještě jeden „záchvěv" nepřijde třeba příští rok.

Devatenáctky ukazují svůj výrazný potenciál a budou jen lepší, naopak mladší ročník 2020 zřejmě nebude ani v budoucnu v testech vlašáků výrazně zastoupen. S nadějí hledíme na jedenadvacítky, které snad budou tvořit páteř degustací ještě několik let. Přitom uvidíme, zda bude někdo v budoucnu schopen otřást pozicí Vinařství Volařík.

Užitečné odkazy

Encyklopedie – odrůda Ryzlink vlašský
Test Ryzlink vlašský 2021
Test Ryzlink vlašský 2020
Test Ryzlink vlašský 2019
Test Ryzlink vlašský 2018
Pohled do zákulisí – jak se vybírají vína do degustace + výsledky loňských testů