Recenze: Vladimír Sorokin – Doktor Garin

Vytvořeno 29. 6. 2022 1:00

Autor: Jiří Lojín

Vladimír Sorokin je svérázný ruský spisovatel, který by se dal zařadit k žánru sci-fi. Není to poprvé, kdy se na stránkách vaseliteratura.cz můžeme s tímto autorem a jeho dílem setkat, naposledy prostřednictvím recenze jeho románu Manaraga (zde). Nyní v nakladatelství Pistorius & Olšanská vyšel román Doktor Garin.

Příběhy autorových textů se zpravidla odehrávají v časově blíže neurčeném postapokalyptickém světě, který ale od toho našeho reálného není příliš vzdálen. Lze říct, že od něj stojíme jen krůček a rychlost, s jakou se k němu blížíme, se v poslední době zvyšuje.

V knize Doktor Garin se opět setkáváme s ruským lékařem, s nímž jsme se mohli rozloučit v novele Vánice (recenze zde). Zastihneme ho v sanatoriu, v němž léčí podivné bytosti, vyšlechtěné k tomu, aby řídily světovou politiku. Tyto bytosti, na jejichž těle dominuje zadek, mají samozřejmě jména významných leaderů, autor nemůže opominout ani Vladimira, který však po celou dobu, kdy se na stránkách objevuje, opakuje pouze jednu větu. Způsob léčby zcela odpovídá grotesknímu tónu Sorokinovy knihy.

Téma vyšlechtěných politiků však autorovi dlouho nevydrží a přechod k novému provedl velmi razantně, výbuchem atomové bomby, odpálené jednou ze stran věčných válečných konfliktů. Autor vzápětí naznačí, že takové exploze nejsou úplně vzácné, ale záření nepůsobí takové škody, jako by to bylo u současných zbraní. Touto událostí udělá autor za životem v sanatoriu tečku a následuje téma cesty.

Je jedno, jaký je cíl, pro autora je důležité to, co se stane během pouti a s kým se doktor Garin setkává. Teprve v tomto okamžiku se připomíná zmíněná novela Vánice a na odiv se více dostávají doktorovy titanové nohy – náhrada za ty, o které přišel ve sněhu. Znovu se ocitá ve světě extrémně malých i velkých lidí, křížených i geneticky upravených bytostí, a je potřeba zdůraznit, že ne všechny jsou přátelské. Mezi zvláště bizarní patří zajetí u černoušů, vedlejšího produktu vývoje mrazuvzdorných vojáků.

Garin je povahou typický ruský fatalista, přijímající ten osud, který nelze změnit. Přitom využívá příležitosti, aby došel ke svému cíli, přestože ani netuší, zda takový cíl vůbec existuje. Svéráz jeho povahy pak autor dokresluje téměř nesmyslnými větičkami, které si říká sám pro sebe jako nějaké hluboké povzdechy či něco, co by mělo nahradit dobromyslné zakletí. Sorokin do svého románu tentokrát vložil i téma lásky, i když je diskutabilní, zda proto, aby zjemnil doktorovu povahu, či spíš mu chtěl dát nějakou motivaci pro jeho putování.

Román má jednoznačný protiválečný náboj, konflikty jsou příčinou neutěšeného stavu, v němž se svět nachází. Autor však nenabízí žádné řešení, pod drobnohledem sleduje chování člověka v mezních situacích. Nutno však podotknout, že situace jsou možná mezní, ale ne brutální. Občas sice někdo zemře násilnou smrtí, ale nenalezneme záměrně drastické líčení nechutných podrobností.

Protiválečný tón knihy není náhodný, autor patří mezi známé ruské osobnosti, které se kriticky vyjadřují proti válce, kterou Rusko vede na Ukrajině. Jeho dílo – včetně románu Doktor Garin – paroduje ruskou společnost. Čtenář sice může jeho nápady považovat za fantaskní, ale autor většinou vychází pouze z toho, s čím se setkává, jen tyto reálie uměleckým způsobem upravuje tak, aby jejich vnitřní absurdita vyšla na povrch. Doporučuji k přečtení autorův esej Monstrum z minulosti, umístěný na webu nakladatelství Pistorius & Olšanská (zde).

Název: Doktor Garin
Autor: Vladimír Sorokin
Překlad: Libor Dvořák
Nakladatel: Pistorius & Olšanská
Vydání: 1.
Rok vydání: 2022
Počet stran: 440
ISBN 978-80-7579-122-1