V roce 1903 se na pražském Žižkově otevřely nové městské lázně, které patřily mezi největší a nejmodernější ve střední Evropě. V roce 1907 je dokonce poctil svou návštěvou císař František Josef I.
V přízemí budovy byl bazén pro zhruba 60 lidí a parní lázeň s čekárnou, svlékárnou, sprchami a místností pro masáž. První patro sloužilo movitějším zákazníkům, ve druhém patře pak byly i vanové lázně se 17 vanami. Z lázní se mohli zákaznici snadno dostat i na Vítkov, kde byla restaurace. Na její terasu totiž z lázní vedl prosklený můstek.
Po sametové revoluci se bazény proměnily v taneční parket, jejich místo totiž zaujal divoký noční klub. Ten v roce 2004 zkrachoval. Od počátku milénia tak budova chátrá. Propadly se stropy, v podlaze vznikly díry a zákazníky nahradili lidé bez domova. Částečně také dům ztratil svůj secesní nádech, prvorepublikovou výzdobu totiž nahradily pestrobarevné nevkusné malby.
Přeměna domu hrůzy v dům tance
Praha 3 měla několik variant, jak s budovou naložit. Plánovala se tu například výstavba bytů i kanceláří, ale padl i nápad obnovit zašlou slávu lázní. „To se ukázalo jako nerealizovatelné hned z několika důvodů. Například z ekonomických, protože v Husitské ulici, kde se budova nachází, není příliš parkovacích míst,“ uvedl radní pro majetek a investice Prahy 3 Jan Materna (TOP 09).
Kraj chce bývalé městské lázně v Plzni, plánuje v nich víceúčelové centrum |
Městská část proto vypsala výběrové řízení, které bylo otevřené všem nápadům, jak by se budova mohla využít. „Z řízení vyšel vítězný návrh, kterým je Dům tance. Ten už schválila i komise,“ doplnil Materna.
Jeho součástí by byly zkušebny, sdílené prostory, ateliéry, pohybové akce pro veřejnost, jídelna s kavárnou, ale také wellness právě v duchu lázeňské tradice. To všechno navíc přímo u žižkovské cyklostezky s dobrou dostupností „Je to dům hrůzy, který by měl zmizet. Dům tance by naopak mohl celou lokalitu oživit,“ líčí Materna s tím, že většina lidí bude ráda, ať tu bude cokoliv.
Na opravu chybí peníze
Přesto budova dál chátrá, na potřebnou rekonstrukci totiž chybí peníze. Je to i kvůli v současnosti drahému stavebnímu materiálu. „Zadrhli jsme se ve chvíli, kdy vítěz výběrového řízení, kterým je Tanec Praha, vlastně není schopen garantovat, že bude mít finanční prostředky na realizaci,“ přiblížil situaci radní.
Tanec Praha už v lokalitě úspěšně provozuje nedaleké Divadlo Ponec, ke kterému se váže podobný příběh. V roce 1998 jej majitelé divadla od Prahy 3 také získali jako zchátralý objekt a postupně do něj vrátili život.
„Nyní jsme ve fázi, kdy se bavíme o memorandu, spolupráci magistrátu a městské části, takže by si de facto tu tíhu investice a realizace převzal magistrát,“ uvedl Materna. Pokud se to povede, Praha by se mohla zařadit mezi velké evropské metropole, které už domy věnované tanečnímu umění mají.
