Pomohl by cenový strop ruské ropy omezit její výnosy?

• Spojené státy mají nový plán, jak omezit ruské příjmy z ropy.
• USA jednají s evropskými spojenci o potenciálním cenovém stropu ruské ropy.
• Cílem je udržet tok ruské ropy na  světové trhy  a zároveň omezit energetické příjmy Moskvy.

USA jednají se svými evropskými spojenci o cenovém stropu ruské ropy. Cílem je udržet přítok ruské ropy proudící na mezinárodní trhy, ale omezit rozpočtové příjmy z ní, aby Rusko odradilo od pokračování války na Ukrajině. Teoreticky.

Situace není nepodobná tomu, že chcete sníst svůj dort a mít  ho celý  pro zítřejší  párty. Na jedné straně si USA i Evropa, které dosud utrpěly nejtěžší následky sankčních opatření, uvědomují, že zákaz vstupu ruské ropy na mezinárodní trhy by je poškodil ještě více.

Na druhou stranu, platit za ruskou ropu za tržní ceny není přijatelná možnost, protože příjmy z vývozu ropy – a plynu – tvoří solidní část ruského rozpočtu a tento rozpočet zahrnuje výdaje na obranu a velká část těchto výdajů na obranu jde do financování toho,  co Rusko nazývá svou speciální vojenskou operací na Ukrajině a   Západ  nevyprovokovanou válkou.

Americká ministryně financí Janet Yellenová to začátkem tohoto týdne vyjádřila poměrně otevřeně: „Myslím, že chceme, aby ruská ropa proudila na trh, abychom udrželi světové ceny pod kontrolou, a pokusíme se vyhnout prudkému nárůstu,který způsobí celosvětovou recesi a žene ceny ropy nahoru. “ řekla podle listu Wall Street Journal. „Ale absolutním cílem je omezit příjmy směřující do Ruska.“

Někdo by se mohl divit, kam se poděl koncept volného trhu, ale ve skutečnosti je koncept volného trhu už nějakou dobu docela mrtvý. Otázkou je, zda by myšlenka, kterou mají USA a EU ohledně stropu cen ropy, mohla fungovat. Jinými slovy, přijalo by Rusko takový krok?

Podle zdravého rozumu by sotva uvítalo myšlenku zavedení cenového stropu na vývoz ropy. Podle bývalého hlavního ekonoma Evropské banky pro obnovu a rozvoj Sergeje Gurieva : „Ano, Putin mohl odmítnout prodávat ropu za tuto cenu. Ale vzhledem k tomu, že je už tak zoufalý, aby prodával Číně a Indii s výraznými slevami, a dnešní ceny energie daleko převyšují výrobní náklady, se to nezdá úplně nepravděpodobné.“

Ruská ropa se skutečně obchoduje se slevou zhruba 30 dolarů nebo více oproti ropě Brent. Zda je v rovnici ruské ropy zoufalství, je těžké říci, pokud dáme emoce a přání stranou. Je jasné, že Rusko vědělo, že bude muset přesměrovat toky do Asie z Evropy, pokud by se Evropa pokusila potrestat je za jeho činy na Ukrajině – a bylo připraveno to udělat.

Je také jasné nebo by alespoň mělo být, že Rusko nemůže jen přesměrovat všechny toky ropy a paliva, které v současnosti směřují do Evropy, do Indie a Číny, alespoň ne rychle. To naznačuje, že Rusko může být připraveno trpět určitou ztrátu příjmů, zatímco bude přesměrování pokračovat.

Rusko má také tendenci sestavovat rozpočet na základě poměrně nízkých cen ropy. Například na loňský rok počítala s 45 dolary za barel ropy Brent. Její skutečné tržby z ropy v loňském roce překonaly původní očekávání o více než 51 procent. Pro rok 2022 Moskva počítala s Brentem na 44,20 dolaru za barel .

Takže, jak poznamenává Guriev, i s cenovým stropem 70 dolarů za barel by Rusko vydělalo z prodeje své ropy mnohem více, než plánovalo. Čína a Indie by byly rády, kdyby za ruskou ropu zaplatily ještě méně. Otázkou však zůstává, zda by Rusko souhlasilo s myšlenkou, že mu jeho odpůrci v této válce diktují, za jakou cenu má prodat svou ropu.

Dokud se míč nedostane na ruskou stranu, USA a EU by musely vymyslet, jak prosadit cenový strop, pokud se na tom dohodnou. Jedním ze způsobů je podle zprávy WSJ využít pojišťovací průmysl a zajistit, aby pojišťoval pouze ruské ropné náklady pod cenovým stropem. Dalším je uvalení sekundárních sankcí na ruské kupce ropy, ale to by mělo potenciálně nepříjemné diplomatické důsledky.

Myšlenku cenového stropu pro ropu, nejen ruskou, poprvé vznesl v Evropě začátkem tohoto roku italský premiér Mario Draghi. V květnu po schůzce s americkým prezidentem Draghi řekl, že on i Biden jsou „nespokojeni“ se strukturou globálních ropných trhů a hovořili o stanovení cenového stropu pro ropu i plyn.

„Myšlenka je vytvořit kartel kupujících nebo přesvědčit velké producenty, a zejména OPEC, aby zvýšili produkci, což je možná preferovaná cesta,“ řekl tehdy Draghi, jak citoval Financial Times. „Na obou cestách je spousta práce.“

Možná teď, když OPEC+ souhlasil s čerpáním více ropy, teoreticky by tento plán byl odložen na vedlejší kolej. Kartel kupujících rozhodně není něco, co byste chtěli vtlačit do očí OPEC hned, když naléhavě potřebujete více ropy.

Takže  Oilprice.com  sdílí  v podstatě  do písmene  to, co  Kosa….  To  nepíši  kvůli drbání  vlastního ega. Nýbrž  kvůli tomu,  že  tohle  prostě  vidí i totální  a zoufalý  laik,  kterým v  agendě  ropného byznysu  bez debaty  jsem.

Ale  je fatálně  destruktivní,  když papaláši  řídící  svět /nebo jsou o  tom alespoň přesvědčeni/, před  tím, než  vyhlásí  zdrcující  sankce, si nedají sebemenší práci s tím, aby si prošly  analýzy  důsledků, připravené  obrovskými štáby  svých  poradců!!!  Protože  ty  ty  analytické  výstupy  nepochybně  existují.  A  dám klidně  pravou i levou ruku zároveň na  to, že  v nich  stojí  vše, co  uvádí Oilprice.com, napsala  před ním  sama   od sebe  Kosa  ohledně  sankcí  vůči Rusku, jeho ropě, ropnému  průmyslu a teď nejnověji  úvahám o  tom, zkusit  diktovat Putinovi cenu, za níž  on prodá  strategickou  ropu  svým nepřátelům na život a na  smrt!! Všechno tam  najdou!   A počítám, že  ještě  mnohem  více. Jenže  ty  hlavy pomazané

-nejdříve vyhlásí  sankce

-teprve  když  vejdou v život  zjistí, jaké   s sebou nesou dopady  na  ekonomiku a  vnitřní život  těch, co je vyhlásili

-že  ty  dopady  ničí  jejich  ekonomiky  a to ve velkém a oni valem ztrácí politické preference, protože

-když  vyloučí  druhého největšího producenta  ropy  na světě  z trhu, aby ho připravili o peníze,  tak  to přinese pouze  jediné  – dramatické zdražení  ropy  jako celku a zběsilé přeplácení  u nesankcionovaných  ropných těžařů ,  s konečným efektem

-šíleným zdražením  finálních  ropných  výrobků  nebo výrob, závislých na  ropě, což  vyvolá  jednak  inflaci, protože  ropu najdete  úplně ve všem, minimálně přes  dopravu  a tím pádem

-dojde  k razantnímu  nárůstu protivládních nálad na  každé  vnitropolitické scéně

-ovšem  i tak  jejich naprostou prioritou je  hlavně  sankcionovat /viz Yellenové- „Ale absolutním cílem je omezit příjmy směřující do Ruska.“/

-protože pro ně neexistuje  žádná  , sebemenší cesta  zpět, neboť  je  mele  jejich  vlastní protiruská  hysterie, kterou rozpoutali,  aniž  by uvažovali,  že v souladu s  čínským příslovím naskočili na tygra, z něhož  nelze  seskočit, protože by   okamžitě vypadli jako  houf  idiotů,  už proto, že

-ty jejich původní  sankce  nefungují především proto,   že  ze  193 zemí světa  sankcionuje  pouhých  40 a  ty ostatní  nejeví zájem se připojit. V  daném případě  především ropní velkoproducenti  z Blízkého východu. Žádný  div.  Důvody  Kosa  v  detailu  rozebrala  v minulých textech na toto téma. Ti následně

-postrádají jakýkoliv motiv,  zvyšovat těžbu, když už takhle  se  topí v inflačních petrodolarech. Amerika  navíc  sklízí  úrok  za svůj  ne tak dávný pokus  podkopat  pozici  ropných království  z Arabského poloostrova  tím,  že  je  vytlačovala  ze  svého trhu   přes  břidlicovou  produkci a vedle  toho

-green dealoví  fanatici mezi  evropskými a americkými elitáři   se postarali  o  to, aby investice do prospekce a  otevírání  nových ložisek  ropy  a  plynu  se  staly nemožnými, protože  v jejich  módním ptydepe  se to rovnalo kriminálnímu  činu  zhoubného špinění planety. Takže  nyní zoufale  schází  nově připravené  kapacity, schopné zahájit  významnější těžbu.

-Hlavně, že se dnes v nouzi  vracíme, minimálně k dočasné,  rehabilitaci uhlí.  k tomu, aby  toho nebylo málo

-už  jsou sankcemi  vyřazeni z ropného trhu  další mimořádně  velcí  dodavatelé  -Irán a  Venezuela. Protože  i je  se  rozhodl  Washington a Evropa potrestat.  Jen  na  okraj,  v týdnu  právě  Irán a Venezuela podepsaly 20ti letou dohodu  o  vzájemné podpoře a  spolupráci,  v níž označili  za  svého nepřítele  USA-cituji:

-nemluvě  o takové drobnosti, že momentálně zcela  vypadla, kvůli  vnitřní občanské  válce jako dodavatel Libye a podstatná  část  irácké těžby. Kteréžto státy  Západ  úspěšně  rozvrátil svými  válečnými akcemi.

Jistě  ten  můj  výčet není celý. Určitě  je  cosi zapomenuto. Nicméně  už  tenhle  by mi na  Bidenově nebo Draghiho   místě /o  ostatních nemluvě/ stačilo,  abych  si to s tím vyhlášením ropných/plynových sankcí  zatraceně  rozmyslel.  No, ono  primárně  se  spíše žádalo rozmyslet  si postoj  k Rusku a  jeho  dlouho signalizovaným problémům, jež  Moskva  brala  co by existenční ohrožení.  A  dnes  by  stálo za  to popřemýšlet, zda  skákat podle Zelenského píšťalky…. Protože ta  rigorozně  velela  a  velí  západním potentátům podříznout  si ruskou ropnou a plynovou větev, na které  posledních možná 50 let tak pohodlně seděli.

Ale  vím, že jde o házení hrachu na  zeď. Respektive  tohle je proti  tomu, co vymýšlí ty  obrovské „hlavy“ ve Washingtonu a  Bruselu, těžce produktivní činnost plná inspirace.

Naše neotřesitelná pozice  funguje  na principu  – nefungují současné sankce?  Bezva!  Přidáme  nové!  A    teprve  až  je  přidáme, začneme zjišťovat, kde a jak nám pustily  žilou!

Takže  než  zkusí  zavést něco z  toho, co  Biden s  Draghin  vykoumali, zkusím se zeptat na  zcela  triviální  věc:

Umíte  si představit, kam by se  dostala  cena  barelu, kdyby  Putin úplně  zatáhl  ropnou produkci?  Že  to nejde z technických důvodů?  A co mu  zabrání, aby  ropu z technologicky minimální těžby  začal  pálit  rovnou někde u vrtů  nebo  ji zcela  barbarsky  pustil do moře?  To by  teprve  nastal hukot!!!  schválně, co by  asi  tak tomu řekla  Gréta  a Fridays for  Future?