Obránci Severodoněcku zůstali odříznuti od týlu. Po zničení všech mostů vedoucích do města se výrazně ztížila i možnost evakuace. Prezident Zelenskyj řekl, že jeho země platí za bitvu v Donbasu vysokou cenu a k odražení agresora potřebuje od Západu hlavně zbraně s dlouhým dostřelem.

K tématu hovořil místopředseda Sněmovny Jan Bartošek (KDU-ČSL), bezpečnostní analytik Milan Mikulecký, programový ředitel Svazu moderní energetiky Martin Sedlák a Miroslav Koberna, ředitel pro programování a strategii z Potravinářské komory Česká republika. 

Ing. Jan Bartošek

• KDU-ČSL
• Místopředseda KDU-ČSL
• místopředseda PS PČR

Sympatizovat Profil Položit dotaz Odpovědi Hodnotit Štítky

Bartošek úvodem odmítl, že by bylo načase říct, že Ukrajina prohrává. „Takhle bych to nenazval, protože když se podíváme zpětně, jakým způsobem ruská armáda chtěla postupovat, jakých chtěla dobýt územních celků, tak v podstatě ruská armáda zdaleka nenaplnila své ambice, které měla. Je potřeba si současně uvědomit, že ruská armáda disponuje obrovskou materiální převahou nad Ukrajinou a dosahuje dílčích územních zisků. Na druhou stranu, Ukrajina je připravena bojovat a vybojovat si ta území zpátky, tzn. skutečně tady hodně záleží na tom, jakým způsobem jí dokáže svět pomoct,“ řekl Bartošek.

Anketa

Má vláda zastropovat ceny pohonných hmot i za cenu, že na to bude doplácet z rozpočtu?

Ano

95%

Ne

3%

Nevím / Je mi to jedno

2%

hlasovalo: 15398 lidí

„Pan kolega to v podstatě řekl správně, já bych to spíš rozvedl v detailech, my jsme si zvykli na takovou tu mediální zkratku, možná i na to ukrajinské PR, které bylo velice dobré v tom počátku, a neustále očekáváme to, že budeme svědky reprízy toho, co se dělo u Kyjeva, tzn. jak se podařilo Rusy zastavit a rychle je vytlačit. Ale takhle války většinou neprobíhají, a my jsme teď v té fázi, tak jak války standardně probíhají, tzn. Rusové našli nějaké místo, které podle nich je slabé, to místo našli právě u toho Severodoněcku, stáhli tam jednotky i z jiných míst fronty a na tom místě postupují, ale pokud to vztáhneme na celkovou rozlohu Ukrajiny, tak ten jejich denní postup o 300–400 m na území města není žádný obrat ve válce. Naopak, pokud se podíváme na jiné části fronty, tak dole na jihu se Ukrajincům daří postupovat, a sice není to nějaký velký postup, není to žádná blesková válka, ale Rusové jsou tam pod tlakem, a musejí na ta místa naopak oni přesouvat posily. Ta fronta je víceméně statická, a my možná zveličujeme ty události na té frontě,“ dodal k této otázce Mikulecký.

V ukrajinských přístavech je zablokované obilí, zároveň je ohrožena sklizeň obilí na jižní a východní části Ukrajiny. „Ono bude zejména záležet, jak bude vypadat sklizeň obecně v Evropě a v dalších částech světa. Je třeba si uvědomit, že Ukrajina je sice významný vývozce obilí a dalších zemědělských komodit, ale není jediný. Tzn. pokud bude dobrá sklizeň celkově v Evropě a ve světě, tak samozřejmě se ty výpadky dají nahradit, navíc se obecně předpokládá, že ten celkový výpadek bude někde kolem 30 % ukrajinské produkce, takže nebude zase až tak významný, a pokud máme informace, tak obilí se z Ukrajiny intenzivně vyváží, vyváží se samozřejmě ne asi lodní cestou, ale zejména po železnici, ale ten obchod funguje a ty nabídky existují,“ řekl k této otázce Koberna.

Fotogalerie: - Pět táců za dítě

Bartošek mimo jiné hovořil také o tom, že v současné době jde mezi Ruskem a Ukrajinou o opotřebovávací válku. A koho vyčerpá dřív? „Toho, komu prvnímu dojdou zdroje, což v tuhle chvíli vypadá, že pokud by Ukrajina přišla o tu západní pomoc, tak to bude jednoznačně Ukrajina, ale zatím, zaplať pánbůh, stále ještě takové ty mnichovanské hlasy jsou ve výrazné menšině. Takové ty hlasy, které tlačí Ukrajince k tomu, aby šli vyjednávat o příměří, o míru, pro naši dobu a podobně, to už jsme tady zažili a já doufám, že Evropa se v tomhle směru už poučila,“ dodal analytik Mikulecký.

Martin Sedlák se následně vyjádřil k další palčivé otázce, a to té, co vlastně současný vývoj bojů na Ukrajině znamená pro oblast energetiky. „Kdyby válka rychle skončila, tak se můžeme vrátit k uklidnění na energetickém trhu, ale to, jak kolegové uváděli, nás zřejmě v nejbližších týdnech nebo měsících bohužel nečeká. Cena elektřiny je tažená cenou zemního plynu a bohužel zemního plynu je málo v Evropě. Je to výsledek války, Putinových aktivit vůči Ukrajině, a ve chvíli, kdyby se Evropě podařilo rychle nahradit ruský zemní plyn, tak můžeme mířit zpátky k nižším cenovým hladinám, ale je to otázka let než spíše měsíců,“ podotkl Sedlák.

Cena zemního plynu na středoevropské energetické burze po ruském útoku na Ukrajinu stoupla o víc než 30 %, a po přechodném mírném poklesu se od konce března drží nad touto úrovní. K pondělku činila 87,65 eura za megawatthodinu. V případě ceny elektřiny je po začátku ruské invaze růst setrvalý, byť s mírnými výkyvy. Zatímco 23. února činila 158 eur za megawatthodinu, 3. června, kdy byla prozatím na vrcholu, dosáhla skoro 251 eur, k pondělku mírně klesla na 222. Cena ropy Brent stoupala už od začátku prosince. Ruská agrese vůči Ukrajině růst výrazně rozkolísala. Před invazí byla cena 97 dolarů za barel, během necelých dvou týdnů přesáhla 130 dolarů. Po několika dalších výkyvech vystoupala ke včerejšímu dni téměř na 123 dolarů za barel.

Sedlák se v té souvislosti vyjádřil k tomu, proč máme jedny z nejdražších cen energií na světě v poměru ke kupní síle. „Tři čtvrtiny zdražení jde na vrub válce, je to zejména růst cen zemního plynu a potom se na burze objevila tzv. přirážka, bezpečnostní pojištění pro společnosti, které obchodují právě elektřinu. To jsou významné impulzy, které zdražují elektřinu, když se podíváme na absolutní částky, které se pohybují na denním trhu, tak nejdražší elektřina je ve Francii. Francie překvapivě, i když má vysoký podíl jádra, tak bohužel zhruba polovina jaderných elektráren kvůli opravám a vysokým teplotám stojí, a musejí to dohánět zemním plynem, který je teď absolutně nejdražší zdroj v rámci evropského trhu,“ poznamenal Sedlák.

„Naopak, když se podíváme do Skandinávie, která je z velké části v elektroenergetice nezávislá na dodávkách ruského zemního plynu, má energetiku založenou na vodních zdrojích anebo obnovitelných zdrojích, tak tam jsou ceny nejnižší. Výhledově, pokud máme odpovědět, tak rozvoj obnovitelných zdrojů je právě tou cestou, jak si zajistit dlouhodobě stabilní ceny,“ dodal.

„Putinova válka vůči Ukrajině přichází ve chvíli, kdy je evropská ekonomika na začátku transformace, směrem k bezuhlíkové a nezávislé, právě na zdrojích z Ruska. Kdyby válka na Ukrajině přišla o deset let později, tak by podíl zelené elektřiny v Evropě, nezávislé na Putinovi, byl zhruba 70 %. A tak významným podílem by se to ani nedotklo našich spotřebitelů. Právě tenhleten čas byl pro Putina výhodný, začít nějaký válečný konflikt, který potom dopadá i na spotřebitele. Pokud by právě česká domácnost, která je zatížena vysokými cenami elektřiny anebo zemního plynu, měla hledat hlavního viníka a toho, že se možná spadne do energetické chudoby, tak je to právě ruský prezident Putin,“ podotkl Sedlák.

Fotogalerie: - Memorandum o SPOLUpráci

A co můžeme stihnout v Evropě do začátku příští topné sezóny? Má Evropská unie šanci udělat cokoliv, aby lidé v zimě měli čím topit, aby měli čím svítit? „Je to plnění zásobníků, evropské státy už jsou nastartované, Evropská komise přijala určitá opatření, i jednotlivé členské státy, například Německo, si pohlídaly svou kritickou infrastrukturu zemního plynu, je tam řada firem napojených na Rusko, tak už, tuším, že v dubnu, německá vláda přijala změnu legislativy, tak aby tam dosadila vlastní správce, kteří právě zásobníky hlídají. Tak pokud se podíváme například právě na Německo, na začátku války bylo zhruba z 55 % závislé na dodávkách ruského zemního plynu, nyní je to 35 % a očekává se, že do roku 2024 se snad Německo zbaví závislosti na ruském zemním plynu. Z pohledu ropy je to poslední rafinerie, která je právě závislá na ruské ropě,“ zmínil Sedlák.

Česká republika podle jeho slov také plní postupně zásobníky. „Pan ministr Síkela nastartoval věci plnění zásobníků v České republice. V Poslanecké sněmovně je novela tzv. lex Putin, která by to měla dlouhodobě vyřešit. A co může udělat konkrétně domácnost pro to, aby se stala nezávislou na ruském zemním plynu? Je to v prvním kroku například zateplování. Logicky během letošního roku nestihne zateplit celý dům, ale když vymění okna, zateplí strop, je to alespoň 20% snížení spotřeby a mohlo by se to povést. Ministerstvo životního prostředí chystá program, který by měl podobné projekty začít podporovat i u domácností, a potom jsou to konkrétní kroky, které může domácnost využít, například revize kotle, stáhnutí teploty termostatu, až začne topná sezóna. Je to úspora 15 procent,“ dodal Sedlák.

„Já jsem pevně přesvědčen, že zodpovědností vlády je, abychom měli zásobníky plné tak, aby se rodiny měly na čem ohřát, ohřát oběd, ohřát vodu, a musíme na to být připraveni. Jediné, čeho nám skutečně se nedostává, tak je čas. Všechny tyto kroky potřebují čas a tady je třeba říct, že celá Evropa v podstatě zaspala,“ zmínil k současné situaci Bartošek.

„Evropa si nedovedla představit, že Putin udělá to, co udělal, tzn. že napadne sousední stát a začne vydírat zbytek světa tím, že jim zavře kohoutky, co se týká plynu, ropy a bude šponovat ceny, tzn. ano, já souhlasím, musíme se odvrátit od surovinových zdrojů plynu a ropy ze strany Ruska. Musíme se přesměrovat na ekologicky šetrné zdroje. To všechno souhlasím, ale současně musíme také vybudovat záložní nebo víceméně jiné zdroje, než jsme doteď měli, ať už z Polska, ať už z jiných zemí, protože není možné úplně ten plyn opustit, akorát musíme najít jiného dodavatele a k tomu potřebujeme čas. Bohužel Evropa se nechala uchlácholit tím, že Nord Stream 2 nám vyřeší Green Deal a víceméně celý svět a pak bude jenom blahobyt, a víceméně Evropa tímto způsobem prodala svoji bezpečnost. Nerad to říkám, ale prostě tak to je a v tento moment bezpečnost a svoboda Evropy závisejí na tom, že se odstříhneme od ruských zdrojů plynu a ropy,“ zakončil.