Uloveno na síti: Červnový jazz hýří barvami

Joey Alexander - Origin

Balijský pianista Joe Alexander se sice stal mediální hvězdou také díky nevšednímu životnímu příběhu a před plejádou srovnatelně kvalitních muzikantů má náskok v popularitě, jenže navíc je opravdu dobrý. A stále se vyvíjí. Albem Origin navazuje na titul Warna především ve svém skladatelském směřování, a tentokrát se už definitivně obešel bez převzatých kompozic. Jeho melodický jazyk je srozumitelný i vytříbený, přitom s nezbytnou stopou originality.

Hvězdná rytmická sekce Larry Grenadier a Kendrick Scott zůstala shodná s předchozí deskou a je to dobře, s Alexanderem si skvěle rozumí. O zpestření triového materiálu se starají saxofonista Chris Potter, který si tak zopakoval hostování z alba Countdown (2016), a kytarista Gilad Hekselman.

Alune Wade – Sultan

Senegalský baskytarista a zpěvák Alune Wade (Joe Zawinul, Harold Lopez-Nussa, Youssou N’Dour, u nás hrál se svojí kapelou African Fast Food) patří k virtuózům a skladatelům, kteří dokáží dokonale provazovat africké kořeny jazzu s jeho americkým vývojem. Jistě i proto ho nástrojový kolega Marcus Miller oslovil jako spoluautora alba Afrodeezia.

Ale nejen to. Wade veškeré jazzové zkušenosti vrací do služeb současné africké hudby. Jeho záběr přitom není omezen na rodnou západní Afriku. Např. v Saba’s Journey elegantně a soudržně využívá typické postupy hudby etiopské, v titulní skladbě zase arabské a severoafrické.

Mary Halvorson - Amaryllis

Zapeklitě nepravidelné rytmy, nepředvídatelné melodické linky, vysoká škola harmonická, bohatá aranžmá. Překvapení a originalita, ať posluchač nasměruje uši kamkoliv. Amarylka posloužila americké avantgardní kytaristce coby „ikonka“ šestidílné suity pro nový sextet s vibrafonistkou Patricií Brennan, trumpetistou Adamem O’Farrillem, trombonistou Jacobem Garchikem, basistou Nickem Dunstonem a bubeníkem Tomasem Fuiwarou. Sextet navíc autorka neváhala ve třech kusech rozšířit ještě o smyčcový kvartet The Milvos.

Mary Halvorson - Belladona

Na „sesterském“ albu Mary komponovala „jen“ pro smyčcový kvartet a svoji kytaru, navíc vedle elektrické občas uchopila i tu akustickou. Nevíme ale jistě, kterou belladonu měla Mary na mysli, jestli Amaryllis belladona, další z okrasných amarylek či hvězdníků. Nebo rulík zlomocný (Atropa bella-donna), v květomluvě symbolizující lásku a vášeň, ale zároveň kvůli svojí jedovatosti také varování a smrt. Druhé z alb je ovšem zvukově jemnější. Hádáme, že A) je správně, i když v záměrných kytarových disonancích a efektovými krabičkami pokroucených zvucích trocha napínavé „jedovatosti“ číhá. Ať tak či onak, krásné jsou oba kvítky.

David Murray Brave New World Trio – Seriana Promethea

Melodická představivost a sytost tónu saxofonisty a basklarinetisty Davida Murraye vynikne právě ve strohé sestavě bez harmonických nástrojů. K tomu si připočtěme pověstné zvládnutí techniky cirkulárního dechu, díky které může Murray vyplňovat hudební prostor prakticky kontinuálně. I když samozřejmě dává prostor stejně geniálním spoluhráčům: Seriana Promethea je prvním albem v covidových časech založeného tria, které tvoří legendy svých nástrojů Brad Jones (Jazz Passengers, Ornette Coleman, Marc Ribot, John Zorn) a avantgardista Hamid Drake (Don Cherry, Herbie Hancock, Archie Shepp a samozřejmě dlouhodobá spolupráce s Murrayem).

Mimochodem, jestli nějaká skladba dokazuje přísloví „za málo peněz – rozuměj v úsporném obsazení – hodně muziky“, tak přímočará, zdánlivě jednoduchá variace hitu If You Want Me To Stay (1973) od Sly & The Family Stone. Trio tu zvládne stejný tah jako funková „strojovna“ Sly Stonea.

Emma Rawicz – Incantation

Vážně rychlý start. Saxofonistka a epizodně i vokalistka Emma Rawicz vyrůstala ve venkovském prostředí Devonu a o jazz poprvé zavadila v patnácti. I když už předtím se zajímala o lidovou hudbu a klasiku. A už v devatenácti natočila vyzrálý debut, sestavený výhradně z vlastních kompozic. Žánrově si bere tu špetku z afrokubánského jazzu, onde z funku, soulu či straight ahead jazzu a přitom zní celá kolekce vyrovnaně.

Oded Tzur – Isabela

Izraelský, v New Yorku usazený saxofonista Oded Tzur, v jehož kvartetu působí Nitai Hershkovits (mimochodem, místo u piana před ním zaplňoval Shai Maestro) povýšil zasněnost na sofistikovanou hudební disciplínu. Vedle inspirací z rodné Levanty, podobně jako na předchozích albech, využívá také vlivy indické klasické hudby. Tehdy se zasněnost mění v meditaci. Zosobnění klidu, neklidné době navzdory.